Malý pitaval z velkého města

Pořád tady čtu o nějakém skanzenu komunismu. A ostatní filmy a seriály snad nejsou?? Netuším, proč to schytal zrovna tenhleten seriál. To už ty americké kriminálky vypadají víc jako pohádky. Problém je v tom, že česká jména nejsou tak zvučná jako ta americká. Spousta lidí si tady hraje na kritiky, ale kdyby měli dát dohromady nějaký detektivní příběh, chytli by se za nos. Jelikož mám v příbuzenstvu dva policisty, bylo mi řečeno, že takto ta vyšetřování skutečně probíhají. Jen to netrvá jednu epizodu, protože se tým zaobírá větším počtem případů a nedělá tedy na jednom jediném. Některé procesy trvají déle, jindy krátce, jindy se zase neobjasní vůbec. Klobouk dolů před scénáristy, rád bych měl aspoň z poloviny stejné analytické uvažování. Než jsem se stal dopravním inženýrem, chtěl jsem být kriminálním policistou. (17.07.2014)

Velká nostalgie doby, kterou jsem naštěstí prospal v různých formách a vůbec toho nelituji. Na druhou stranu to není zas taková tragédie, ale zpětně působí dnes tento krimi seriál spíše jako komedie nebo parodie na skutečnost. Možná tak pro rodiče nebo naše babičky tohle mohla bejt obdoba dnešní kriminálky Las Vegas / Miami apod.., ale to už bylo opravdu hodně dávno a určitě to i oni ve své době brali s úsměvem. (26.10.2008)

Jaroslav Dietl je rozporuplná osobnost české televizní tvorby. Jedněmi je bez ironie nazýván "Dumasem českého seriálu", druhými je mu naopak přisuzována mefistofelská role stranického slouhy, který prostřednictvím svých televizních hrdinů intoxikoval národ zhoubnou, rafinovaně zpracovanou ideologií. Podstatné je to, o čem nelze příliš polemizovat – Dietl uměl napsat poutavý příběh s dobrými zápletkami, živé dialogy a postavy, které často šustily papírem míň než skuteční "hrdinové práce", zároveň ale jeho seriály nejsou dramata řešící složité existenciální otázky. Jsou řemeslně dokonale zvládnuté, posvěcené schopností fascinovat, přestože zdaleka ne všechno odpovídá realitě. Pitaval tedy nejsou jen detektivní příběhy, ale i jeden z vhodných způsobů, jak zpopularizovat tehdy neoblíbené příslušníky socialistické bezpečnosti. Seriálu nelze upřít jisté výsady, třeba, že dal šanci některým hercům, kteří byli spíše upozaďováni – např. Vlastimil Hašek opustil plejádu figurek a zahrál si bezmezně trpělivého, přemýšlivého kriminalistu v taťkovské pletené vestě, který řeší případy raději u psacího stolu, než v terénu. Drsného a vtipkujícího Libora Krejcárka si vystřihl do škatulky bavičů pomalu mířící Jiří Krampol, někdejší moderátor Kufrů a obdobných taškařic Pavel Zedníček zase ztělesnil trochu hejskovského podporučíka Hamříka... Narozdíl od jiných seriálů se osudy kriminalistů nerozvíjejí, ani neproplétají, každé je věnována jen jedna epizoda. Ale nebyl by to Dietl, aby nepolidštil práci vyšetřovatelů Veřejné bezpečnosti jejich soukromými problémy. (06.07.2015)

Angličané mají Sherlocka Holmese, Američané Nicka Cartera, Němci komisaře Shimanského, Italové inspektora Cattaniho, Číňané soudce Ti, Ale ty všechny bez problémů strčí do kapsy náš Rudla Pekař, nejlepší detektiv všech dob. Je v podstatě chodící encyklopedií, zná dokonale psychologii zločinců, disponuje skvělými kombinačním schopnostmi, přesto však zůstává skromný a nebojí takové té černé policejní práce. Nenosí zbraň a ani fyzicky by třeba na takového Shimanského nestačil, ale jistě by vymyslel nějaký mazaný způsob, jak se konfrontaci vyhnout... (11.11.2017)