Ghost in the Shell 2: Innocence

Oproti jednotke sa zlepšila jedine vizuálna stránka - okrem počítačovej animácie, ktorej použitie v anime nechápem - zvyšok sa zmenil skôr k horšiemu. Filozofuje sa tu (tentokrát príliš) veľa, deje sa toho málo a momentálne som rád, že film mal len 100 minút, keby bol býval dlhší, pravdepodobne by som momentálne už spinkal. Som dosť sklamaný, po výbornej jednotke som sa totiž na pokračovanie veľmi tešil a nakoniec som sa dočkal prevažne len nudy. Slabšie tri hviezdičky, aj tie predovšetkým vďaka vizuálu. (22.03.2008)

Vizuálně rozhodně překonává svého předchůdce, ale hloubkou bych řekl, že ne. Přesto je další ghost úžasný zážitek, kterému nestačí být nechutně chytře vykonstruovaný a promyšlený, ale také akční, přímočarý a chvílemi až výpravným. Samotná cesta do města, připomínající věžové továrny z Blade Runnera už nestojí ani za řeč, stejně jako různé "hacky" technologií, kterému jsou lidé napěchovaní. Všemožné citace, od Starého Zákona až po japonské klasiky, dokazuje důkaz na podtext a kulturu. Tohle je prostě úžasné a být to ve svém závěru více "drasticky tíživé", rozhodně by pátá hvězdička přišla (ona stejně přišla, ten film, hudba i myšlenková hloubka nakonec zbořila pochyby). Série GitS zatím bez ztráty hvězdičky. (25.08.2010)

Pokračovanie sci-fi kultu, ktoré nadväzuje na prvý diel asi trochu iným spôsobom, ako by divák očakával. Ja osobne som myslel, že sa dočkám rozvíjania zápletky z konca prvej časti. Čaká nás zápletka riešiaca vraždy robotických paneniek a pátranie po ich pôvode. Cestou nás čaká množstvo filozofovania a pseudofilozofovania rôznej úrovne, väčšinou je ale nad čím rozmýšlať. Príbeh napriek zložitosti nakoniec dostane svoju jasnú podobu a zmysel. Ak Matrix vzdával hold pôvodnej časti, tak Innocence používa zámerne niektoré prvky z jeho pokračovaní. Postmodernistický kruh sa uzavrel. (12.07.2012)

Na Innocence jsem se těšil ještě víc, než na první díl, a můžu radostně konstatovat, že mě ani trochu nezklamal. Nedosahuje sice už takové filosofické hloubky jako jednička a tento "nedostatek" se snaží kompenzovat přehršlem nejrůznějších filosofických keců, na druhé straně ale oplývá úžasnou Noir atmosférou, která v kombinaci s futuristickým cyberpunkovým světem dostává zcela nový, neuvěřitelně hypnotický, rozměr. Batu je prostě noirový detektiv jako vyšitý a femme fatale (samozřejmě majorka) celou dobu tak neskutečně intenzivně visí ve vzduchu, že ji z filmu i v její nepřítomnosti cítítě snad ještě daleko víc, než kdybyste ji přímo sledovali na obrazovce. Počítačové technologie navíc za těch devět let urazily opravdu dlouhou cestu a pokud jsem se tak u Karase rozplýval nad jeho úžasno vizuální stránkou, musím tady veřejně uznat, že Innocence se mu přinejmenším vyrovná. Když vám k tomu navíc prozradím, že Kawaieho hudba působí snad ještě intenzivněji, než v prvním díle, není tady myslím nic, co byste ještě měli řešit... (02.05.2007)

Brr... "Dvojka" známého kyberpunkového anime není vlastně ničím jiným, než jen nekonečnou přehlídkou brilantních citátů, a polemikou nad otázkou života a smrti - případně do jaké míry je člověk schopen kontrolovat sám sebe a potýkat se s tenkou hranicí mezi sny a realitou. Všichni lidé jsou jen loutkami a loutky by nikdy nechtěly být lidmi. Před shlédnutím doporučuji posilnění nejméně třemi silnými kafi a k televizi přichystat velkou mísu růžovoučkých marshmallowů; něco tak syrově depresivního jsem neviděl pěkně dlouho. Tohle je snímek pro extrémní filosofy a Mamoru Oshii samotný musí být způlky kyborg, jestliže se mu podařilo nejen napsat, ale i animovanými okénky vytvořit něco tak odzbrojujícího. Člověk po shlédnutí jen strnule sedí jako čerstvě vytesaná socha, a snaží se zběsile přehrávat všechny cool pravdy, které se během 99 minut objevily. Přidat více originální hudby a jednu akční scénu, a bylo by to maximum. (19.06.2010)