鉄男II／ＢＯＤＹ ＨＡＭＭＥＲ
Réžia:
Šin'ja CukamotoScenár:
Šin'ja CukamotoKamera:
Šin'ja CukamotoHudba:
Čú IšikawaObsahy(1)
Shinya Tsukamoto pojal pokračování svého kultovního filmu z roku 1988 TETSUO jako remake původní ideje s rozmáchlejší výpravou na barevný materiál.
Pozoruhodný žánr cyberpunk nás přivádí do industriálního Japonska a předvádí přerod muže ve stroj. Hlavnímu hrdinovi unese podivný robotický gang syna a on se v touze po pomstě mění ve vraždící stroj, v podobě kovové noční můry. Tsukamoto surově kreslí ocelovým štětcem ty nejbizarnější vize spalující džungle moderního světa.
Celým filmem tak pluje poetika oživlých drátů, rozevlátého kovu, krve a snů.
(Zrzunda)
Recenzie (36)
kym prvy tetsuo prekvapil napaditostou a vskutku originalnym nametom, jeho mladsi brasko je zial len trapnym prizivnikom, a to po kazdej stranke. a navrch na svojho predchodcu sa vobec nechyta. poslednych 20 minut som musel niekolkokrat popretacat, pretoze som tu maximalnu nudu nemohol vydrzat. okrem skvelej hudby totalne sklamanie. ()
Moje vysoké hodnocení má nejvíce na svědomí fakt, že se mi jednička hodně líbila, ať už z vizuálního či psychologického hlediska. Nevidět ji, považoval bych tento snímek pouze za lehký nadprůměr experimentální odnože kinematografie s občas nějakou tou zajímavou scénou (např. epileptická projíždka po Tokiu), nicméně musím uznat jistou provázanost s původním filmem - zatímco starší černobílý snímek vypráví o tom, CO se s postavami děje, tento nám vysvětluje, PROČ tomu tak je. I díky tomuto zaměření dostává větší prostor příběhová linie, celek není až tak sugestivní jako předchozí díl a výraznost projevu ustupuje (s výjimkou syrového realismu - držení se za římsu výškové budovy bylo působivostí srovnatelné nanejvýš tak v Hitchcockově "Vertigu"). Pokud první film vás více zaujal právě množstvím surrealistických motivů, radši zůstaňte jen u něj, jelikož byste se zde mohli nudit, na švankmajerovsky laděné momenty se dostává jen velmi zřídka v závěru a ačkoli je zdejší punkový soundtrack originální, na ten z čtyři roky starého prequelu nemá. Suma sumárum, druhý díl mi přišel také povedený, ale třetí dobrodružství už zřejmě absolvovat nebudu, jelikož toto téma není dle mě vícekrát recyklovatelné, navíc záchytné body postupně vymírají. 90% ()
Oproti jedničce jsem tedy zklamán. Zmizely surovost, syrovost, špinavost a industriální surrealismus. Černobílá kamera jedničky ještě více umocňovala všudypřítomný kov a jakési odlidštění. Dvojka se posunula do stravitelnější béčkové roviny, pro mne však ztratila původní kouzlo. Užvaněné civilní pasáže dělají snímek delší, než ve skutečnosti je. Za pochvalu tak stojí jen souboje, kterým zůstalo cosi ze Švankmajera i původního filmu, a záběry na futuristickou a chladnou architekturu. Trojku snad raději vynechám... ()
Druhý Tsukamotův kousek o přeměnách lidí v kovová monstra mě oproti geniální a šílené jedničce moc nenadchl. Industriální nářez se přetavil v industriální nudu protkanou zmateně natočenými honičkami a ozvučenou monotónním metalem. Z lidí místo kovových součástek vylézají kanóny, tudíž se ve filmu pálí o stošest. Kdybych neviděl první díl, byl bych z Body Hammer možná odvařený, ale takto mi to přišlo ukrutně zdlouhavé a nezajímavé, s téměř žádnými inovativními a osvěžujícími prvky. 5/10 ()
V podstate išlo o voľne spravený remake pôvodného filmu len Šin'ja Cukamoto mal na to viac peňazí. Bolo to dejovejšie, šialenejšie, akčnejšie, dynamickejšie. Rovnocenne sa tu stretli tri žánre – bodyhoror, temné scifi a akčný film. Ku tomu industriálny dizajn, skvelá hudba a depresívna pachuť. Opäť skvelé dielo! ()
Galéria (7)
Fotka © Kaijyu Theater
Reklama