Un cercueil de diamants
Tip Not Included
Réžia:
Helmuth AshleyScenár:
George HurdalekKamera:
Franz Xaver LederleHudba:
Peter ThomasHrajú:
George Nader, Yvonne Monlaur, Horst Tappert, Birke Bruck, Richard Münch, Gisela Trowe, Christian Doermer, Pierre Richard, Walter Rilla, Ilija Ivezič (viac)Obsahy(1)
Agent FBI Jerry Cotton se dostává k indiciím o chystaném přepadení převozu cenin z Americké národní banky. Pokusí se zásilku pozdržet v bezpečí sejfu, ale neúspěšně. K přepadení následně opravdu dojde a náklad v hodnotě třinácti milionů dolarů končí v rukou neznámých lupičů. Jerry v poslední chvíli zachrání sekretáře banky před sebevraždou, když mu v jeho kanceláři mezi čtyřma očima slíbí, že před veřejností vezme zodpovědnost za bezpečnostní pochybení na sebe. Při improvizované tiskové konferenci však bankéř náhle umírá na srdeční selhání a Jerry tak zůstává v očích médií zodpovědný za ztrátu peněz. Následuje jeho odvolání z případu a plná suspendace. (dopitak)
(viac)Recenzie (11)
Podle IMDB čtvrtý z osmi filmů o Jerry Cottonovi.____ Cottonovská klasika, přehnaná zadní projekce, nedotažené rány, pronikavá Jerryho logika a faktická nezranitelnost před kulkami jsou nechybějící nutností. Krimi pro romantiky staré školy, kterým nevadí naivní příběh, ale vychutnají si archivní záběry starého New Yorku napasované na německé exteriéry i scény natočené kdesi v západoněmeckých ateliérech (přestože IMDB uvádí jako jedinou lokalitu natáčení NYC, lze s úspěchem pochybovat, že by Němci nechtěli při natáčení ušetřit nějakou tu marku), okořeněné tradiční Cottonovskou hudbou (by Peter Thomas). ()
Nejslabší Cottonovka. Akce je málo. Jerryho je málo, skoro nehláškuje v akci je málo a vůbec se mi zdá, že je ho v celým filmu málo. Tohle mě prostě nebavilo a nezachrání to ani jediný dvě slušný scény v celým filmu. Tou první je přepadení auta z penězi a tou druhou závěrečná Jerryho exhibice kdy se drží letícího vrtulníku. Ani ten tradiční hudební motiv tu skoro nezazní. No co už nadělám u každé série musí být nějaký nejslabší díl.35% ()
Podobně jako v pozdějším filmu Smrt v červeném jaguáru tak i tady dochází aspoň k překvapení v podobě hlavního zloducha. Jinak ale furt ty stejný schémata (opět ohrožená kráska padající Jerry Cottonovi do náruče), nesmyslný dialogy a jak už tu někdo zmínil, otřesné zadní projekce jak z němé éry. Bonusově tady je aspoň pozdější komisař Derrick v neobvyklé roli gangstera a s plynovou maskou na ksichtě. ()
Taková průměrná kriminálka ze série o neporazitelném agentu FBI Jerry Cotttonovi. Filmek má spoustu nedodělků, přehnaností, ale dobře se na to kouká. Určitě to není nejlepší film ze série, ale i tak zabaví :) 55% :) ()
Mne nevadi naivny pribeh, mne stacia realie stareho New Yorku 60. rokov, a namet ze niekto sa chysta prepadnut prevoz cenin z Fedu - Americkej centralnej banky : 76 % ()
Horst Tappert jako zločinec tady s přehledem převyšuje všechny zúčastněné. A Jerry opět prokazuje, že s pomocí zádní projekce zvládne úplně všechno. ()
Já bych s tou kritikou zadní projekce byla opatrná. Je tu aspoň něco, co vnáší trochu humoru do jinak relativně suchého dílu s Jerrym. :-) Musím vyzdvihnout, že zde (oproti předchozím dílům) není tolikrát použita ústřední melodie, což mně osobně činí velkou radost, protože jsem na ni s přibývajícími díly víc a víc alergická. No a abych neustále nepoukazovala v souvislosti s JC jen na krásné ženy, tak tentokrát vyzdvihnu chrabré muže v boxerském ringu a v trenkách proklatě vysoko, kteří předvádí cosi na způsob řecko-římského zápasu... ()
Skoro jako by se režisér zalekl směru vytyčeného minulým dílem a šlápl na brzdu. Čtvrté pokračování se vrátilo ke klasickým kriminálkám. Akce je v něm jen minimum a když, tak typicky policejní. Hodně se mluví, zpovídá a pátrá. Jerry Cotton je tentokrát v pozadí a mám pocit, že mu scénář šel na ruku víc než obvykle. ()
Tenhle díl byl na mě už trochu moc. Je to strašně hloupé, ikdyž přepadení vozidla s penězi bylo docela fajn. ()
Čtvrtý filmový příběh ve spojení s agentem FBI Jerry Cottonem. Krásná šedesátá léta a klasický příběh o převozu diamantů a různých mašinérií kolem toho. Černobílý obraz vytváří této klasice neotřelé kouzlo a to i po technické stránce dané doby. Scénář je zpracovaný impozantně a literárnímu vzoru dává určitou poctu. Jestli tímto vznikla konkurence snímků o Jamesovi Bondovi je stále na diskuzi. Každopádně i po letech mají své určité kouzlo a románům či sešitovým příběhům může filmové zpracování sloužit jako výborný doplněk. ()
I zde (podobně jako u filmu "Smrt v červeném jaguáru") má ČSFD nepřesné uvedení distribučního titulu - byl uváděn pod německým zázvem "Die Rechnung - eiskalt serviert" ()