El crimen del padre Amaro
El crimen del padre Amaro
Le Crime du Père Amaro
The Crime Of Father Amaro
Réžia:
Carlos CarreraScenár:
Vicente LeñeroKamera:
Guillermo GranilloHudba:
Rosino SerranoHrajú:
Gael García Bernal, Ana Claudia Talancón, Sancho Gracia, Angélica Aragón, Ernesto Gómez Cruz, Damián Alcázar, Pedro Armendáriz Jr., Fernando Becerril (viac)Obsahy(1)
Čtyřiadvacetiletý Otec Amaro (Gael Garcia Bernal), který byl nedávno vysvěcen na kněze, je vyslán do malé farnosti v mexickém městě Los Reyes, aby zde vypomáhal stárnoucímu Otci Benitovi (Sancho Gracia). Benito, který se stal neodmyslitelnou součástí kostela i zdejší komunity, vítá Amara v novém životě, plném dosud nepoznaných zkoušek. Po svém příjezdu do Los Reyes se ctižádostivý Otec Amaro setkává s Amelií (Ana Claudia Talancon), krásnou šestnáctiletou dívkou, jejíž zbožnost se brzy začne nezadržitelně proplétat se vzrůstající náklonností k novému knězi. Amelia se brzy vydává ve stopách své matky Sanjuanery, která měla dlouhodobý milostný poměr s Otcem Benitem. Amaro brzy zjišťuje, že korupce a církev jsou v Los Reyes velmi úzce provázány. Během výstavby nového zdravotního střediska přijímal Otec Benito finanční pomoc od oblastního drogového barona a Otec Natalio (Damian Alcazar), další kněz v diecézi, je podezříván z podpory partyzánských jednotek, přebývajících v horách. Tyto prohřešky jsou odhaleny v novinovém článku, jehož autorem je žárlivý Ameliin ctitel, nyní redaktor prestižních novin, a město zasáhne velký skandál. Diecéze s použitím svého silného politického vlivu přinutí noviny k odvolání všech zveřejněných tvrzení. Mezitím Amelia a Otec Amaro propadnou vzájemné lásce a naváží vášnivý sexuální vztah. Amelia jej žádá, aby opustil církev a uzavřel s ní manželský svazek, ale pobyt v Los Reyes Amarovi otevřel oči a ukázal mu, jaké příležitosti skýtá moc církve pro mladého ambiciózního kněze. Okolnosti se stávají stále komplikovanějšími a zdi okolo Otce Amara se začínají hroutit. Uvnitř jeho mysli zuří boj mezi vírou v boha a tělesnou rozkoší. Dřív nebo později musí najít sílu k rozhodnutí, kterou životní cestu si zvolí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (60)
Pred 20 rokmi veľmi kontroverzné filmové dielo, ktoré v Mexiku vyvolalo vášne, ale aj najvyššiu návštevnosť v kinách v histórii krajiny. A aké kontroverzné dielo to muselo byť v čase vydania predlohy, teda viac než 100 rokov predtým. Cirkev v spojitosti s drogami, smilnením, praním špinavých peňazí, no a vták mladého padreho Amara v tŕní. Film nezatracuje cirkev ako celok, ale jednotlivcov v nich. Pretože do kňazskej sutany sa môže dostať naozaj každý, nikto neskúma jeho priority, skutočné hodnoty ani pohnútky. Padre Amaro je ukážkou prospechára, ktorý vo svojej pozícii nemá problém s kriminalitou, porušovaním všetkých prikázaní, ktoré naoko obhajuje, dokonca nemá problém ani s interrupciou, ak mu to pomôže. Špeciálna ukážka toho, kedy sa voda káže a víno pije. A že takých je v cirkvi žiaľ požehnane. ()
Carlos Carrera se nemohl rozhodnout, jestli natočí film o jednom bordelu v církvi nebo o druhém bordelu v církvi. Tím prvním je provázanost církevního hodnostáře Otce Benita s jakousi místní formou mafie a též jeho zapovězený milostný poměr, který je ovšem tak letitý, že už je vnímán jako něco, co je v rámci celibátu v normě. Za druhé, a to se postupem času stane těžištěm filmu, je poměr pátera Amara k velmi věřící děvence, která víru žere tak, že svoje milostné představy spojuje s Ježíšem. Amaro vyslechne její zpověď a ač oddán Bohu a církvi, celibát necelibát pohotově najde světničku, kde......Jenže je natolik ambiciozní, že zamilovaná děvenka začne překážet - zřejmě v cestě k papežskému stolci, či co. No jak říkám, bordel a voda na můj ateistický mlýn. ()
Ubohá protcírkevní agitka, která je natolik jedovatá, že mám pro jednou pochopení i pro razanci s jakou se proti ní katolická hierarchie v Mexiku postavila. Iluze o situaci církve ve Střední Americe si nedělám a biskupské zákazy považuji povětšinou za kontraproduktivní, ale v tomto případě by mě - být hierarchou - pokušení Velkého Inkvizitora jistě svádělo. ()
Tenhle film jsem viděl v prvním týdnu, kdy byl nasazen do kin, tzn. koncem července 2003. Vlastně ani nevím, proč jsem si tehdy ve svých 16 letech tento film vybral k návštěvě kina ve spleti jiných zajímavých filmů. Prostě jsem na ten film šel a dobře jsem udělal. V tomto filmu jsem se totiž vůbec poprvé setkal se jménem Gael García Bernal. Tohoto herce jsem do zhlédnutí tohoto filmu vůbec neznal a zde mne velmi zaujal svým herectvím, které bylo velmi kvalitní a snadno jsem mu jeho roli mladého kněze uvěřil. Tohle byl jeden velký herecký koncert Gaela Garcíi Bernala. Nebýt jeho, tak by ten film nebyl ani z poloviny tak kvalitní. A co se týče filmu samotného, tak děj mne velmi zaujal, neustále se na plátně něco dělo a dějově to byl velmi zajímavý příběh s docela tvrdou kritikou církve, na které nezůstala nit suchá. Ale znovu musím zopakovat, že Bernalův herecký výkon v roli mladého, oblíbeného, ale také hříšného kněze, byl prostě úchvatný. Scény z tohoto filmu mi zůstávaly v hlavě ještě dlouho poté, co jsem tento film viděl. A tak jsem neváhal a ihned, jakmile měl Zločin pátera Amara DVD premiéru, tak jsem si ho pořídil na originálce, která mě přišla asi na tisícovku. Ale stálo to za to. A film se mi líbil dokonce natolik, že asi měsíc poté, co jsem tenhle film viděl, jsem napsal distributorovi filmu, jestli by bylo možné získat originální kinoplakát. Bylo mi vyhověno a kinoplakát k tomuto filmu mi visí na zdi mého pokoje nepřetržitě už od března 2004 a zatímco plakáty na stěně jsem postupně měnil, tenhle vždy zůstal. Stačilo jedno zhlédnutí, abych věděl, že tenhle film je jeden z těch vůbec nejlepších, které jsem kdy viděl, a vůbec nechápu zdejší nízké hodnocení. A souhlasím s americkou akademií v tom, že tenhle film si zasloužil nominaci na Oscara zcela po právu. Až po tomto snímku jsem viděl Bernala ve filmech jako Amores Perros či Mexická jízda, ale tenhle film byl první a nezapomenutelný a na jeho základě jsem začal vyhledávat Bernalovy filmy. A mrzí mě jen jedna věc. Tehdy, když jsem byl na tom filmu v kině, nás bylo v tom sále jen asi 8 lidí, což mne zamrzelo. Ale ještě víc by to mělo mrzet toho, kdo ten film v kině neviděl. Já byl maximálně nadšený a dávám také maximální hodnocení! ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (4)
- Pred premiérou filmu v Mexiku vypukla kontroverzia, pretože niektoré katolícke skupiny sa pokúsili film zakázať. (Arsenal83)
- Na rozdiel od románovej predlohy sú vo filme úplne odlišné miesta a časy, ako aj udalosti, ktoré sa tam odohrávajú, ako je pranie špinavých peňazí a prepojenie medzi obchodom s drogami a Cirkvou. (Arsenal83)
- Vďaka kontroverzii sa film stal v tom čase najlepšie zarábajúcim filmom v Mexiku, keď pretrhol všetky pokladničné rekordy, ktoré dovtedy držal film Sexo, pudor y lágrimas (1999), (Arsenal83)
Tento film jistě velmi potěší ministra kultury Dostála. Snaží se totiž dokázat na příběhu mladého naivního kněze, že katolická církev je prohnilá a zvrhlá, zvláště v Americe. A to nejen severní, ale i jižní. Na malou farnost kdesi v jihoamerických horách přichází mladý kněz Amaro, který právě ukončil studia a místní biskup si od něho mnohé slibuje. Jeho první setkání s farností a starším knězem, jenž zde slouží již několik desítek let, mu však přinese různá překvapení, leckdy i vzpírající se všemu, čemu se učil v semináři. Vezměte si jen toho staršího kněze – zdá se to, nebo skutečně spí s hospodyní, která dochází poklízet na faru? A ta duševně zaostalá dívka, co je na řečech, že ji znásilnil v dětství kněz, který z ní údajně měl vyhánět zlé duchy exorcismem? A co je pravdy na údajných kontaktech staršího kněze s místními rebely z hor? Hozen do vody, musí se naučit plavat. Jeho zásady najednou musejí ustoupit konkrétní situaci a problémům, s nimiž nikdy nepočítal. Navíc i sám biskup mu poté, co se prozradí účast staršího kněze na křtu mafiánského bosse – místního drogového dealera (z jehož peněz stojí místní nemocnice), dává svoji důvěru, aby ve farnosti působil ve prospěch církve i za cenu lži... Ostatně samo jméno kněze patří ve španělštině k slovním hříčkám – může znamenat lásku a dobro, ale přidejte písmenko, aby znělo "amarqo" a znamená zatrpklost. Z výše uvedeného už je možná zřejmé, v čem spočívá velký problém tohoto filmu. Ačkoliv totiž povahy postav, prostředí, okolností působí poměrně autenticky a vykresleně, chybí mu vyváženost. Až přílišná jednostrannost ukázat všechny zápory a hříchy katolické církve v jednom totiž už postupem času přecházejí v parodii –nejhorlivější zpěvačka žalmů v kostele je stará bezzubá a bláznivá ženská, která doma hostiemi krmí nemocné kočky, aby se uzdravily; o v mládí knězem znásilněné dívce, nyní duševně narušené, jsme již mluvili; stejně tak že kněz spí se služebnou, mladý posléze s její dcerou, starší kněz je zapleten s místními povstalci a rebely, ale také dealery drog, kteří perou peníze tak, že jimi přispívají na chod místní charity, biskup svádí ke lžím... Ještě že místní ateista sbírá hříchy církve do svého deníku, aby je včas mohl použít. A tak společně s mladým nadějným novinářem zkoušejí bojovat články proti větrným mlýnům, aby si však vysloužili jen pohrdání. Dá se předpokládat, že tvůrci chtěli poukázat i na jiné problémy, spojené s jihoamerickou povahou a specifiky, naznačit, že není vše tak jednoduché a černobílé, jak se na první pohled zdá, a že i kontakty s bandity či dealery drog mohou mít své potřebné kladné výsledky, stejně jako ten kněžím chybějící sex není nutno brát tak tragicky. Ve své vlasti asi film oslovil – a pohoršil – mnohé a nejspíše se o něm vedly velké diskuze. U nás, vzhledem k tomu, že praktikujících katolíků by mělo být tak kolem 5 % obyvatelstva, asi žádné vzpoury a demonstrace nevyvolá, na straně druhé všechny spíše jen ubezpečí, jak je ta katolická církev prohnilá a nezaslouží si žádné slitování (s kterýmžto názorem by se dalo s úspěchem polemizovat), navíc některé církevní praktiky už budou mnohým na hony vzdálené, takže je nemusejí pochopit (např. kdo dnes tuší, co svatokrádežného by mohlo být na tom, že dáte hostii kočce?). Proto se velmi těžko přijímá Zločin pátera Amara i jako psychologické drama – abyste totiž mohli takovémuto žánru věřit, musí stát na relevantních a do hloubky prokreslených situacích i charakterech, kde jednostranný pohled nevytváří příliš možností k dalšímu rozvíjení. () (menej) (viac)