Alexander Veľký

Trója odo mňa dostala 3,5*, ktoré som zdvihla na 4, tak Alexander si zaslúži silné 4*, alebo aj o kúsok viac. Nie je štvorka ako štvorka. Keď si tak spomeniem na tie chladne triezve až kritické recenzie Alexandra Veľkého, zisťujem, že budem patriť do tábora divákov, ktorí jednoznačne ukazujú "palec hore". Film bol zaujímavý, nenudila som sa ani pri jeho rekordnej dĺžke, výkon Colina Farrella na mňa zapôsobil, ostatní herci tiež dobrí, efekty pekné a historické reálie boli slušne dodržiavané (nemyslím teraz pitvanie učebníc dejepisu, ale to aby herci nemali na nohách botasky Nike) a Vangelisova hudba je nádherná. Nemyslím si, že vo filme je málo akcie, ale dôraz na medziľudské vzťahy a intrigy mi aj vyhovoval. Rozhodne mi ukázal viac zo života ľudí a vládcov (o čo asi Stoneovi šlo) než keby len behali z miesta na miesto a mlátili sa. Výsledok - pri triezvych očakávaniach maximálna spokojnosť. ...trochu mi vadil ten silený Angelinin prízvuk. (08.05.2005)

História slávnych je dláždená ich činmi! Ak pochopíme ich pohnútky, pochopíme (i keď nemusíme súhlasiť) aj ich život. Na Alexandra - ako jednu z výrazných postáv dejín ľudstva platí vyššie uvedené dvojnásobne. Žiaľ Stoneov výklad jeho životných osudov mi túto snahu o pochopenie neumožnil hneď od začiatku filmu. Približne prvá hodina (po príchod do Babylonu, ktorého výtvarné riešenie mojmu oku silno lahodilo) tak vo mne rezonuje ako režisérova snaha obsiahnúť už zo začiatku všetko, pričom ale paradoxne vďaka tomu zostal stáť príbeh na mieste (resp. inak povedané, Stone ako keby sa do látky natoľko ponoril, že nevie nájsť nadhľad, z ktorého si treba vytýčiť úvodný bod prieniku do deja - túto myšlienku vo mne posiluje aj podľa mňa príliš prehnané používanie postavy Ptolemaiosa ako rozprávača a nadväzovateľa viacerých sekvencií). Našťastie táto nerozhodnosť ustupuje v druhej hodine, kde vďaka rozhovorom medzi Alexandrom (miestami presvedčivý a miestami máličko prehrávajúci Colin) a jeho blízkym priateľom Hefaistionom (výborný Jared Leto) ako aj bližšie vyobrazenému vzťahu k rodičom, začína režisér pred našimi očami budovať charakter človeka, výrazne ovplyvneného práve výchovou ako i rodinným zázemím. Rozpoltený nenávisťou medzi rodičmi, snahou vymaniť sa z vplyvu intrigánskej matky a prekročiť tieň svojho vlastného otca je ALexandrova duša preplnená túžbou ovládnuť a zjednotiť čo najviac vtedy existujúcich národov a civilizácii? Možno áno. Ale možno za tým všetkým stojí ešte niečo silnejšie. Možno je (bola) motorom činov najväčšieho muža svojej doby snaha nájsť ten svoj pravý domov. Lenže čo môže byť domovom dobyvateľa,hnaného neustálou túžbou ísť ďalej? Jedine celý svet (nepripomína vám to z dnešnej svetovej politiky niekoho až priveľmi...) a tým zároveň aj žiadne konkrétne miesto. A práve táto línia rozprávania tvorí pre mňa najsilnejšiu časť príbehu, ktorú sa Stoneovi podarilo do filmu úspešne vložiť. Vangelisov soundtrack (miestami je až priveľmi "inšpirovaný" predchádzajúcou autorovu tvorbou) sa mi páčil oveľa viac na samotný posluch než ako podfarbenie obrazu. Kamera dokáže byť miestami správne veľkolepá i keď bojové scény veľakrát nesníma zrovna najštastnejšie - v snahe simulovať dusnosť boja sa podľa mňa zbytočne pripomína značným roztrasením a nadmerným využívaním iba polocelkov až detailov. Vo výsledku 3,5*. (12.01.2005)

„Momentálně mám dost kocovinu a už dobrou hodinu čučím na to okýnko a nemůžu vymyslet smysluplný komentář. Takže až se dám dohromady, něco sepíšu: “Alexander je, teda není, limonáda standartní hollywoodské produkce. Je to hlavně pouť jednoho člověka za svým snem (a ne jen s kladnými emocemi k hlavní postavě.) Ať chci, nebo ne, pořád mi na mysl přichází jenom POLITIKA. Mám pocit, že o tom je Stoneův film hlavně. Hlavní hrdina musí překousnoput mnohé věci ve svém osobním životě kvůli tomu, aby se stal Největším. Alexander the Greatest. Proto dle mě Stone neopustil svou linii, kterou začal a se kterou pokračuje. Čekal jsem nudný film ve stylu historických učebnic, nicméně jsem se nudil méně, než jsem očekával, i přesto, že jsem se díval na hodinky více, než je zdrávo. U tohoto snímku jsem obzvláště pečlivý: kamera, kostýmy, bitvy, režie, sloni + Colin Farrell na jedničku. Hlavní sexuální myšlenka, Agelina na dvojku. Hudba na trojku a další "komponent" už nehodlám ohodnotit. Jen bych podotknul dvě věci: scény s Angelinou a Alexanderem, když je mu dvacet, jsou velice vzrušující a vzhledem k tomu, že je jim oběma stejně let, tato scéna svádí k jiným, než rodinným konotacím (prostě to mezi nimi kruci jiskří.) A druhá věc je ta "postelová" scéna s Roxannou, která spíše, než by ukolébala případného diváka v nudě, ho dost vzruší. Řekl bych, že výkon Rosario Dawson (zvlášť ta prsa by zasloužila zvláštní kategorii Oscarů) byl druhý nejlepší (za Colinem). (15.02.2005)

Scénář: Oliver Stone, Christopher Kyle, Laeta Kalogridis .. Se značným, více než ročním odstupem od kino premiéry, tudíž mimo všechny vášnivé diskuze a polemiky na téma Alexander Veliký jsem si doma pustil DVD a prožil necelé tři hodiny .. nezáživného a neobjevného dějepisu. Oliver Stone vypráví sice místy dost působivě, ale stinná tj. nudná a protahovaná stránka filmu převyšuje těch pár kladných momentů. První problém je v tom, že se snaží zachytit celý život Alexandra. K tomu je využit vypravěč, který, kdyby dostal krapet víc prostoru, mohl působit sice tak nudně jako moje učitelka, ale také zkrátit stopáž alespoň o hodinu. Bylo by to ku prospěchu všech. Ten druhý je v tom, že největším lákadlem historických velkofilmů posledních let jsou bitvy. Zde jsou dvě a obě jsou zcela zmatené. K tomu ta první díky oblakům pouštního prachu zcela nepřehledná až neviditelná. Nemohu říct, že by se jednalo o skutečný propadák, nelze ovšem tvrdit ani opak. (30.03.2006)

Sice to tak moc lidí nevidí, ale tohle je výjimečný film. Konečně totiž nejde v prvé řadě o megabitvy a didaktický výklad historie (Troja, Král Artuš a jim podobné), ale o "rozbor" mysli velké osobnosti. Co hnalo Alexandra k jeho vpravdě božským činům, proč zemřel předčasně na vrcholu své slávy a jaká temná zákoutí vlastně mělo jeho srdce a mysl...Colin Farrell mi opět dokázal, že neumí jen chlastat a hulit, ale i skutečně hrát. To nebyl Farrell, to byl Alexandr. Ale kde by oba byli bez Angeliny Jolie ? Do role lstivé mocichtivé Olympiady se snad nikdo nehodil lépe. Myslím, že by Oidipovský komplex vyvolala u nejednoho muže. Snímek má sice skoro tři hodiny, ale já osobně jsem se nenudila ani minutu. A to nejen díky příběhu a hercům, ale také mistrovsky zvládnuté výpravě (obzvlášť perský kontrast k helénistické Makedonii byl úžasný) a režii Olivera Stonea. Jediné, co mě mrzí je opomenutí gordického uzlu. Byť jde o legendu, ve své době musela mít magický význam. (24.01.2005)