Alexander Veľký

Asi žijeme ve zvláštním světě, když i mnoho seriózních periodik nezapomene v prvních řádcích recenze na Alexandera zmínit jako nejprofláklejší fakta filmu dvě věci - Colin Farrell ukáže své odhalené pozadí a ano, jeho postava má bisexuální charakter. O co větší bylo pak moje překvapení, když tahle bulvarizace dopadne na neúrodnou půdu a z filmu se vyklubala krásná přemýšlivá podívaná. Na vztahu k Hefaistionovi není ani špetka skandálnosti, naopak jde o upřímný vztah a je mi líto, že současná společnost za svojí rádoby tolerantní tváří ve skutečnosti skrývá tolik posměšků. Dokázal bych pochopit stížnosti na to, že Oliver Stone už není jako býval, ale tady spíš jde o to, že už nechce tak okatě pobuřovat nebo píchat do politicko-společenského vosího hnízda za každou cenu. Natočil historický film podle svého měřítka a v mých očích uspěl. Nechal totiž nad vizuální stránkou zvítězit tu příběhově-duševní, dal dostatek prostoru vyhrocenému milostnému trojúhelníku a hlavně osudovému vztahu s matkou. A navíc dokázal napsat rozvláčný, ale přesto výtečně gradující příběh, jehož bitevní finále mě dostalo do kolen. Film, který podrazil v Hollywoodu nohy historickým velkofilmům, patří paradoxně k těm výborným. 85% (21.06.2007)

História slávnych je dláždená ich činmi! Ak pochopíme ich pohnútky, pochopíme (i keď nemusíme súhlasiť) aj ich život. Na Alexandra - ako jednu z výrazných postáv dejín ľudstva platí vyššie uvedené dvojnásobne. Žiaľ Stoneov výklad jeho životných osudov mi túto snahu o pochopenie neumožnil hneď od začiatku filmu. Približne prvá hodina (po príchod do Babylonu, ktorého výtvarné riešenie mojmu oku silno lahodilo) tak vo mne rezonuje ako režisérova snaha obsiahnúť už zo začiatku všetko, pričom ale paradoxne vďaka tomu zostal stáť príbeh na mieste (resp. inak povedané, Stone ako keby sa do látky natoľko ponoril, že nevie nájsť nadhľad, z ktorého si treba vytýčiť úvodný bod prieniku do deja - túto myšlienku vo mne posiluje aj podľa mňa príliš prehnané používanie postavy Ptolemaiosa ako rozprávača a nadväzovateľa viacerých sekvencií). Našťastie táto nerozhodnosť ustupuje v druhej hodine, kde vďaka rozhovorom medzi Alexandrom (miestami presvedčivý a miestami máličko prehrávajúci Colin) a jeho blízkym priateľom Hefaistionom (výborný Jared Leto) ako aj bližšie vyobrazenému vzťahu k rodičom, začína režisér pred našimi očami budovať charakter človeka, výrazne ovplyvneného práve výchovou ako i rodinným zázemím. Rozpoltený nenávisťou medzi rodičmi, snahou vymaniť sa z vplyvu intrigánskej matky a prekročiť tieň svojho vlastného otca je ALexandrova duša preplnená túžbou ovládnuť a zjednotiť čo najviac vtedy existujúcich národov a civilizácii? Možno áno. Ale možno za tým všetkým stojí ešte niečo silnejšie. Možno je (bola) motorom činov najväčšieho muža svojej doby snaha nájsť ten svoj pravý domov. Lenže čo môže byť domovom dobyvateľa,hnaného neustálou túžbou ísť ďalej? Jedine celý svet (nepripomína vám to z dnešnej svetovej politiky niekoho až priveľmi...) a tým zároveň aj žiadne konkrétne miesto. A práve táto línia rozprávania tvorí pre mňa najsilnejšiu časť príbehu, ktorú sa Stoneovi podarilo do filmu úspešne vložiť. Vangelisov soundtrack (miestami je až priveľmi "inšpirovaný" predchádzajúcou autorovu tvorbou) sa mi páčil oveľa viac na samotný posluch než ako podfarbenie obrazu. Kamera dokáže byť miestami správne veľkolepá i keď bojové scény veľakrát nesníma zrovna najštastnejšie - v snahe simulovať dusnosť boja sa podľa mňa zbytočne pripomína značným roztrasením a nadmerným využívaním iba polocelkov až detailov. Vo výsledku 3,5*. (12.01.2005)

Ne, není to dokonalý film. Ale Stoneova snaha - oprostit se od nudného popisného způsobu vyprávění tím, že se pokusím o promyšlenou sondu do Alexandrovy duše, přiblížit jeho Oidipův komplex z matky (skvělá mrcha Angelina Jolie), ukázat jeho touhu objevovat a překonat slávu starých antických hrdinů, přiblížit jeho sen o sjednocení národů tehdy známého světa pod vlivem antické vzdělanosti, to vše za nepochopení jeho nejbližšího okolí - je mi velmi sympatická. ALEXANDER není žádné nudné šablonovité vyprávění s "hodnými" a "zlými" a je oproštěný od scenáristické plytkosti a pseudohistorického náhledu typu GLADIATOR či TROJA. Jasně, film má i svá slabší místa a není jich málo. Např. postelová scéna s Roxanou, jakkoliv efektní, je pro vývoj děje úplně zbytečná. Nebo scéna Alexandrova zkrocení Bucefalose tu má poměrně velký prostor, ale událost tak zásadního symbolického významu, jako bylo přetnutí Gordického uzlu, Stone ani nezmíní. Přese všechno mi ty tři hoďky utekly jako voda a ani na chvilku jsem se nenudil. Myšlenkově podnětný historický biják, zabalený do atraktivního obalu v podobě velkolepé výpravy, to je ALEXANDER._____Negativní kritické ohlasy zámořské novinářské obce mně, vzhledem ke Stoneově pokaňkané reputaci člověka s nálepkou nepřítel a vyděděnec Ameriky, vůbec nepřekvapují. Chválit Stoneovy filmy se prostě v poslední době moc nenosí a svojí roli hraje i zajisté jistý efekt "ovčismu". (31.01.2005)

vyrůstá obklopen legendami řecké historie. jeho dětství (otec) - bylo bohaté na získávání rad a zkušeností (východ ten umí jen ničit muže a jejich sny; ženských se střez, jsou nebezpečnější než muži; králi se nikdo nerovná...). nejdůležitější je ale zřejmě tato: SE SLÁVOU JDE I UTRPENÍ. alexander veliký byl schopen nadchnout se pro myšlenku STÁT SE NESMRTELNÝM (jako prométheus),OSVOBODIT A BUDOVAT NOVÝ SVĚT, ale collinu farrellovi bych to asi nevěřil, ani kdyby mě nalejval vínem od rána do rána. v tom je asi ten problém proč mě film moc nechytnul. nebo ten projev před bitvou - za melouše (gibsona) jsem kolikrát ochoten položit (v obývaku) život, ale ,,SAŠA" mě opravdu nevyrajcoval. OLIVER STONE do nás opět hustí fakta, a někdy se vše dozvídáme v dlouhých rozhovorech, které mě vůbec neberou. stejně tak mě nebere ,,globalizace" A.V. přesto vše jsem se na film dokoukal. velmi zajímavé je vyprávění, které tento film provází, pro mě mnohokrát zajímavější než některé scény. moc se mi líbila angelina jolie, která upoutá nejen kvůli hadům. celkově zhrnuto: nejsem ,,specifický" filmový divák, který sleduje film stouhou dopsat něco do školní učebnice. já se chci bavit! a k zábavě potřebuji víc než sledovat blonďatýho nažehlenýho te.....e, který se stal legendou. (ale myslím si, že opravdový ALEXANDER VELIKÝ za to nemůže). (03.09.2005)

Řemeslně samozřejmě velice precizní. Casting, herecké výkony, kamera, to všechno se dá jen stěží napadnout. Ovšem Stone přestřelil co do tempa a zajímavosti vyprávění. Tříhodinová stopáž je opravdu hodně a když řeknu, že z toho jsem se v kině bavil hodinu, budu malinko přehánět. Zkrátka, Alexandrovi chybí jiskra, která dělá velké filmy. Možná trošku víc historické fabulace - i když mám rád historii, mnohem víc jsem se bavil u Gladiátora a Statečného srdce než u historickým faktům daleko věrnějšího Alexandra. Nevím. Možná si k němu najdu vztah napodruhé, zatím jsem docela zklamaný. 60% (30.07.2006)