Alexander Veľký

Mno... Co k tomu napsat. Jediný můj oblíbený tvůrce velkofilmů Stone to vyloženě nepodělal, ale že by nějak extra zazářil to se taky říct nedá. Po stránce akce je to přeci jenom slabota. Na takhle dlouhý spektákl je těch hluchých míst až příliš. Po stránce historické pravdy si to soudit netroufám, protože skoro netuším jak moc jí to odpovídá nebo ne. Nicméně zase Stone a jeho režisérský cit a smysl pro detail v tom cítit je. To zase ne, že ne i když se zatím jednoznačně jedná o nejslabší dílo co jsem dosud od tohoto pana režiséra viděl.50% (28.03.2014)

Film chvílemi připomíná éru Erola Flynna a jeho těsných kamaší. Je mi jasné, že doba Alexandra Velikého nebyla žádný med, ale takhle pozlacená filmová výprava zcela míjí výpravu onoho Alexandra. Co nás učili v dějepise teď není podstatné, ale pravdou zůstává, že tohle je spíš nějaký ART a ne film, který realisticky popisuje tehdejší dobu a život. Na druhou stranu lze z filmu vycucat doslova parádní záběry, scény, výkony i výrony a v neposlední řadě si vychutnat parádní soundtrack od Vangelise. (03.01.2012)

Americky velkofilm o europsko-azijskom vladarovi, natoceny v cisto europskom duchu...sa vobec nedivim, ze amikom to velmi nesadlo...sak, keri amik by pozeral na psychologicky vyvoj vladcu najvacsieho imperia vtedajsieho sveta... inu, ja berem aj Troju ...vyborne herecky a najma rezisersky zvladnuty epos o Megas Alexandros...btw ked sa tak nad sebou zamyslim, niekedy ma zamrzi, ze pri svojich 23 rokoch, som ani zďaleka nedosiahol to, co Saša ;-) btw2 taky velkofilm, v ktorom by tak bez servitky "propagovali" homosexualitu, sa len tak nevidi...taka Mačka na horucej streche sa moze schovat...:) (02.02.2005)

Ehm, moje učitelka dějepisu na základce uměla historii podat mnohem zajímavějším, zábavnějším způsobem a středoškolský profesor zrovna tak. Mám ráda filmy Olivera Stonea, takže jsem nevěřila těm znechuceným, zklamaným komentářům - navíc o Alexandrovi jsem četla knihy už jako dítě a historické filmy patří k mým oblíbeným... No, měla jsem věřit, ušetřila bych si tři hodiny nudy ve společnosti Colina Farrella (kterého zrovna nemusím), Angeliny Jolie (kterou taky moc nemusím) a Anthony Hopkinse (který se ve filmu vyskytoval stěží pár minut). Dvě hvězdičky dávám za to, jak dobově autenticky snímek působí, opravdu jsou vidět obrovské peníze a úsilí vložené do tohoto filmu. Jinak nuda, nuda, nuda... koncentrát nudy. Podruhé teda ani za zlaté prase, ani za celý vepřín zlatých prasat! 41% (08.01.2009)

Xenofón ve své Anabázi naznačil, že Persie se zmocní ten, kdo se o to první pokusí. Navzdory délce filmu Alexander, jsem se v něm s tímto poznatkem nesetkal, snad proto, že by mohl znevážit Alexandrovy činy. Není to však věc, kterou bych mu chtěl vyčítat, zvláště, najdou-li se důvody jiné a lepší. Ostatně, s tím prvním pokusem to nebyla tak docela pravda. Prvním důvodem je mi ne zcela jasné vyzdvihování skvělé Alexandrovy povahy, přinejmenším před jeho okouzlením Babylónem, pak i ve Stoneově filmu získává jeho charakter na skvrnách, jehož Stone dosahuje zamlčováním některých událostí z Alexandrova života. Příkladem budiž několik měst srovnaných se zemí, případně zotročených či vyhlazených (Gaza, Tyros, Théby), jeho nezřízené pití alkoholu, které je sice přítomno, ale dostatečně nezřízeně na mě tedy nezapůsobilo a popravy politických odpůrců, často velmi kruté. Je mi záhadou, proč tak Stone činí. Chtěl snad ukázat známou věc, totiž že "peníze kazí charakter"? V souvislosti se zotročováním a krvavém dobývání států (a o tom film nemlčí), o kterých muselo být Alexandrovi jasné, že se vzbouří, jeví se jeho nadšené řeči o osvobození a sjednocení lidstva skorem Hitlerovskými. Na druhou stranu si tu nelze nepovšimnout paralely mezi šířením helénské kultury a americkým šířením demokracie, což rok po druhé válce v Iráku je nepřekvapivé. Chování Alexandra a Američanů však přece jen vykazuje jisté rozdíly. Důvodem druhým jsou mně nelibě nasnímané bitvy. "Letecké" záběry, válečné vozy, kostýmy, to vše je fajn, ovšem roztřesená kamera a podvědomý pocit, že každou chvíli dopadne dělostřelecký granát nebo bomba, to mi nesedlo. Zřejmě jakási vietnamská manýra ovládla Stonův cit pro boj - všechny předpoklady k tomu má. Důvodem třetím jsou Ptolemaiovy vypravěčské etudy, ve kterých působí dojmem dědy, který vypráví vnoučatům pohádku. Důvodem čtvrtým je mě nepochopitelná Stonova volba manželky Roxanny a její líčení jako "divošky", co se nikdy nepodrobí. Proč ze všech Alexandrových žen právě ona? Jde snad o další odkaz na současnost? Na Afgánistán? Pak mi ale není jasné to, že se nakonec přeci jen podrobí. A jak vlastně zapadá její zkrocení do líčení Alexandrovy povahy? Cynicky si odpovídám, že Stone chtěl možná ukázat ve filmu pořádné kozy. A přece Stonovi přiznám, že namixoval do Alexandrovy povahy i řadu věcí, které do sebe dobře zapadají a vhodně se doplňují: vliv jeho osud linkující matky, před kterou jakoby do války prchal, láska k Hefaistónovi, touha vyrovnat se Achillovi a Heraklovi (v jedné scéně je oblečen do lví kůže po Heraklově vzoru), megalomanství, neklid jeho povahy, neustálé puzení jít dál a dál, nesmyslná tvrdohlavost ekvivalentní nezlomné odhodlanosti. I nádherná okázalost Babylónu mi sedla do noty. Silné ***. (05.08.2009)