Posledné metro

"Potvrdzujem svojim podpisom, že nie som Žid a pokiaľ je mi známo tak ani medzi mojimi rodičmi a prarodičmi žiadny Žid nebol..." Za vojnových čias bola takáto veta v pracovných zmluvách bežná a jednu takúto podpisuje i G. Depardieu ako nový herec v parížskom divadle. Depardieu opäť vo výbornej roli, kde sa s C. Deneuve výborne dopĺňajú. Dej sa točí okolo ich postupne rodiacej sa love story, ale i jej židovského manžela -majiteľa divadla, ktorý sa pivničných priestoroch ukrýva a roky čaká na koniec vojny. Vydarená a hlavne uveriteľná dráma z vojnového obdobia. 80%. (21.09.2014)

POSLEDNÍ METRO není určitě posledním filmovým zážitkem. Snaha o neotřelé a ne zcela pravděpodobné pohledy postihující svým způsobem velmi zajímavé situace protiněmecké rezistence představuje v tomto francouzském případě zcela neobvyklý pohled na pařížskou divadelní scénu. Hlavní postavy, ztělesněné Deneuvovou a Depardieuxem, jimž zdatně sekunduje relativně méně známý - ne méně schopný nebo osobitý - Jean Poiret, nastavují odvrácenou tvář německé okupace tehdy ještě nevichystické části Francie na podzim 1942 a v dalších měsících a letech války. Obraz, který nabízí režisér Truffaut, pro něhož okupace zůstávala zřejmě trvalým traumatem jeho dětství, se v základních ohledech neliší od toho, který známe z českého prostředí. Až překvapivě velká částí inteligence hrdého římskogermánskokeltského národa Vercingetorixova a sv. Jany z Arcu až překvapivě lehce propadla při reparátu z vlastenectví, ale i obyčejné lidské slušnosti. I nejtužší tíseň nezbavuje zcela lidských potřeb a i intimní momenty, odehrávané v ne zcela klasických kulisách zákulisí divadelního prostředí, si v Truffautově líčení zachovávají stále cosi z francouzskké noblesy. Závěrečná děkovací scéna inscenace současného dramatu je v tomto případě víc než symbolická. Poděkovat musí totiž i ten, kdo si našel cestu k tomuto skvostu světové kinematografie. (02.12.2007)

Podobné názory tu padají často, ale film je příliš násilně rozkročen mezi několika světy a styly, mezi prostou divadelní hru a okolní svět plný nacistické hrozby a cenzury, mezi romantické drama a nevinnou situační komiku, přičemž krásně a komorně zobrazuje všechno, ale zároveň nic. Truffaut rozumí svému řemeslu jako málokdo, ale jen sled působivě inscenovaných, nasvícených i zahraných scének, jakkoli dohromady tvoří originální výpověď o jedné nešťastné době, k nezapomenutelnému filmovému zážitku zkrátka nestačí... (10.02.2016)

Dramatická romanca zachytená v období druhej svetovej vojny. Znie to zaujímavo, bolo to zaujímavé. Ale Truffautovi to nestačilo. Túto zápletku navyše šupol do prostredia parížskeho divadla, zmietaného vojnovými absurdnosťami. To predsa nemôže dopadnúť zle, hovoril som si. Na rad ale prišla zbytočne rozťahaná prvá časť a pomerne nepochopiteľne nehodiaco sa komický záver, z ktorého mám stále rozpačité dojmy. 75%. (19.02.2008)

Krásný film a důkaz,že i umělecké snímky mohou skvěle bavit.Snímku jsem se před zhlédnutím dost bál,ale nakonec jsem se vůbec nenudil,užíval jsem si skvostné herecké výkony krásné Catherine Deneuve a hlavně perfektního Gérarda Depardieu.Filmy Francoise Truffaut jsou mi daleko blíž,než třeba tvorba Felliniho nebo Bergmana a já se hodně těším na jeho další slavné počiny.90 % (07.09.2009)