Z pekla šťastie 2

Jestli je klíčem k úspěchu současné pohádkové tvorby obsadit do jinak absolutního braku dva české zpěváky, tak nevím... Je možná pravda, že mezi strašnými hereckými výkony ostatních se ty jejich trochu ztratí. Dokonce si říkám, že na popud podobných filmů by mělo ČSFD změnit položku "Hrají:" na položku "Obsazení:", protože někdy se dá o herectví mluvit jen stěží. (31.01.2012)

Plaváček, Baba Jaga, po lektvaru zapomněl, taky usnul, drak, boty se zlatou rybkou, Honza, Jasněnka, jeden sokol, Tři mušketýři, samej čert. Chyběl jen děd vševěd a pták ohnivák ... Takovej zmatek už jsem dlouho neviděl. No, místy to i šlo, jenže když už to šlo, tak někdo naběhl, aby to rychle zasekl ... (26.12.2010)

Prý: nečum pořád na ty svoje horory a uděláme si hezký víkend. Čekal jsem pořádnou romantiku a ono ejhle, on se z toho stal víkend plný Trošky a těch jeho rádoby skvostných děl. Osobně mám od něho rád snad jen trilogii Slunce seno a první Kameňák. Zbytek už hraničí s podprůměrem a pokračování této pohádky už se samotným ODPADEM. Jediný důvod proč tomu nedám čistou nulu, je soundtrack jinak hrůza a děs. A „božský“ Kája tomu nasadil korunu… (18.11.2018)

Veľká škoda, že rozprávka je zavádzajúca ohľadom pekla a čertov, ktorých skôr predstavuje ako neškodných, milých, priateľských, pritom realita je taká, že sú našimi najväčšími nepriateľmi (aj keď, samozrejme, sa tak navonok tváriť nemusia). Nešťastným riešením bolo aj to, že Lucifera a Pána Boha hral ten istý herec. Podobne peklo je v skutočnosti nepredstaviteľná hrôza, no to v rozprávke je skôr na smiech. Naozaj škoda, lebo bez tohto bludu to mohla byť veľmi pekná rozprávka. Pochváliť treba napríklad veľmi vydarených drakov, aj záverečnú pieseň. Vo filme zaznela aj krásna myšlienka, že láska sa nedá kúpiť. (04.02.2009)

Pořád jsem kolem té pohádky chodil, vždycky viděl jen pár útržků a vždycky koumal, proč to má tak nízké hodnocení. Říkám si, dobře, je to sice Troška, pár těch jeho hrůz jako Princezna ze mlejna 2 jsem viděl, ale pohádka, která má bohatou výpravu, slavné herce, obstojnou orchestrální hudbu, pohádkové atributy jako sedmimílové boty, draka, tři přání apod., přece nemůže být odpad... ...no, může. Jako opravdu jsem si v mozku udělal tvrdý reset předsudků a pohodlně se usadil do křesla, abych si o vánocích k cukroví pustil krásnou českou pohádku. Fakt to nešlo. Vydržel jsem asi do půlky. Troška se neustále ohrazuje, že na kritiky kašle, že přece pohádky jsou určené pro děti a to jeho publikum je miluje a to je přece ta nejhežčí odměna. Ale jaké publikum? 3-5 let děti. Na pobavení takového publika nepotřebujete ani um, ani talent. Tříleté dítě se zasměje čemukoliv. Pohádky pane Troška, jsou sice primárně určené pro děti, ale ty děti jednou vyrostou a měli by se v budoucnu se svým potomstvem na tu pohádku chtít znovu s chutí podívat. Nikdo od 10 a výše není zvědavý na ustavičné pištění a vřískání. To peklo vypadá, jak ústav pro mentálně zaostalé, nechápu furt tu režišérovu deviaci ztvárňovat čerty jako šišlající retardy. Režie a vedení herců je jedna velká tragédie a každá postava musí (tomu tříletému divákovi) názorně předvést, jestli je zlá, či hodná. Brambas musí neustále zatínat pěsti, bít se do hrudi a pronášet jednoduché fráze o tom, jaký bude pán světa. Dora se musí neustále mračit a zle se chichotat a Markýtka s Honzou? S líbezným úsměvem naivní důvěřivý blbečci, kterým byste z fleku lištili po čuni, jak jsou přehodní. Černobílost postav a hraní alá školní besídka tady roste do absurdních rozměrů. Finální ránu tomu zasazují již tradičně příšerné postsynchrony, které ve scéně poletují všude možně, jen ne hercům z úst. Čistokrevné peklo a tu druhou polovinu už nikdy nedokoukám. (31.12.2023)