Slnko, seno, jahody

No jo, marná sláva, točil to Troška, tak to holt podle toho vypadá. Řemeslně je to jezeďárna nejtěžšího kalibru, scénář je plný úděsně zhovadilých vtipů a pokusů být co nejtrhlejší – některé "kulturní vložky" (třeba ta s měsícem a arií z Rusalky) nesou typicky troškovský rukopis, po kterém se soudnému divákovi udělá nevolno jako po flaše zelené. Na druhou stranu – Troškovi se uprostřed přihlouplého běsnění podařilo dokonale trefit atmosféru klasické české vesnice a v některých místech je Slunce, seno... až překvapivě věrné a poetické (možná jaksi mimoděk). Nepochybně je to zásluhou výborných výkonů herců i neherců (zejména Růžičková dodává své Škopkové famózní grády) a také některých vtipně pointovaných situací. Nevědět, co z této filmařské větve vzešlo za nesmírné prasečiny v budoucnu, snad bych dal i o hvězdu více. Bohužel už to víme všichni... (01.04.2004)

Filmy Zdeňka Trošky 80. let a filmy, které natáčí dnes je úplně něco jiného. Slunce, seno, jahody - je úžasná komedie a bez nadsázky je naprosto "ze života" (vím o čem mluvím - vyrůstal jsem v podobném prostředí). Ani po letech neztratil nic na svém kouzlu. Dvojka (Slunce, seno a pár facek) je ještě na stejné úrovni, ale trojka již sklouzává k dnešním Troškovým "kameňákům". Mé hodnocení: 90%. (28.07.2013)

V 80. letech se jednalo svým způsobem o kult a slyšel jsem řadu diváků, kteří tuhle Troškovu komedii považovali za ideál filmové zábavy. V kontextu jeho tvorby 90. let by se jeho první vesnická komedie dala považovat za solidní, protože později tlačil na pilu nevkusu neporovnatelně víc, ale ve skutečnosti ta pocta trapnosti a buranství už je ve snímku plně obsažená. Měl jsem bohužel smůlu, že jsem coby zákazník autobusového zájezdu nechtěně sledoval celou hoštickou sérii na videu, kterému se nedalo uniknout, a byla to pro mě cesta peklem - takže shovívavost ode mě pan režisér čekat nemůže. Celkový dojem: 25 %. (22.09.2010)

Snad ani není třeba příliš představovat Troškovu lidovou klasiku, notoricky známou, ale pořád opakovanou. Troškovy se musí nechat, že uměl pracovat s neherci a slušně pobavil. Na tuto komedii se však ve slovníku dá najít jedno nepříliš lichotivé slovo - ohraná. Přesně taková totiž tahle komedie je a na rozdíl od jiných filmů Vám trilogie "Slunce, seno,..." na další shlédnutí nic nepřinese. Ale uznávám, že napoprvé jsem se bavil a ten typický český sebechazovačný humor zapůsobil. Je to naivita, ale v některých momentech trefná, což radši za hranicemi neříkejme... (28.10.2005)

Mám sentimentální vztah zejména k prvnímu dílu. Jednak jsem jej viděl v klasickém venkovském kině na chmelové brigádě, jednak Hoštice mám coby kamenem dohodil, žijí tam moji dobří kamarádi a ještě k tomu často přes Hoštice jezdím vlakem, a to nejde nevzpomenout si větu: Hoštice, máme zpoždění, nezastavujem! A hlášky typu: toho králíka sníš, i kdybys tu měl sedět do rána, co by za to daly děti v Africe! či - jaký barvy si těm králíkům dal?ty jedovatý, ze školy, ale jen zelenou a modrou.... už také zlidověly. My se tenkrát v kině ohromně bavili a a netušili, že cenzura Troškovi přes deset minut vystřihala, a on proto na tenhle díl zanevřel. A kdo se občas na vsi pohyboval, či tam dokonce žil/žije, vám řekne, jak pravdivý obraz českého venkova Troška vykreslil. Soudruzi ovšem byli toho mínění, že naše spoluobčany z vesnice zesměšňuje...a mimochodem - ta scéna s hořícím lesem se opravdu stala, tehdejší skutečná Keliška běžela burcovat hasiče do hospody, ale ti, narozdíl od filmu, pravdu poznali a Kelišce se vysmáli. Ona totiž prý měla vždy nařízený budík na noc, kdy se lidi například vraceli ze zábav, aby mohla kontrolovat kdo, kde, s kým.... (05.08.2010)