Moje učitelka chobotnice

,,Chobotnice je vlastně slimák, který v průběhu evoluce přišel o ulitu''. O chobotnicích jsem viděl nejeden dokument, taže samozřejmě vím o jak úžasného tvora se jedná. Byly to zejména geniální dokumenty BBC, kde dávali vědci chobotnicím k řešení různé rébusy a všelijak je zkoušeli. Jednalo se třeba o to jak by se měla bludištěm dostat k pamlsku (krabovi), přičemž si musela odšoupnout dvířka, nebo o to jak malým prostorem se protáhne případně zkoušky dokonalosti změn jejího maskování nad čímž zůstával rozum stát. Vždy se však jednalo o tvora divokého, odloveného a někam laboratorně umístěného. Nprosto zde chyběla jakákoliv přímá interkakce s člověkem. Každý, kdo zažil nějaký blízký kontakt se zvířetem a teď nemyslím okamžik kdy mu žralok ukousl nohu nebo si ho napadl divočák či medvěd...:-).. Každý jistě nad tím prvním kontaktem žasl. Mohla to být třeba malinkatá paví očka v akvárku, která při odklopení krmící desky krytu akvária spěchala k hladině dobře vědouc, že bude jídlo, které přinesl ten velký tvor tam ze světa za sklem. Mohla to být malá roztomilá andulka co poprvé přistála na ruce a z blízka si prohlížela toho tvora co na ní mluví a píská skrze mříže klece, mohla to být kočka, samostatný nezávislý tvor, který se najednou rozhodl s vrněním skočit na klín a nechat se hladit.. Mohl to být pes, který po opuštění člověkem znovu s němou důvěrou složí hlavu do klína novému páníčkovi... Všechny tyhle první kontakty jsou nezapomenutelné. Opravdu se při nich něco děje a to jsou kontakty se zvířaty domácími, zvířaty co jsou na lidi zvyklá. Nedivím se tedy ohromení hrdiny filmu... Četl jsem spousty knih o kontaktech lidí s divokými zvířaty... Vzpomeňme Cousteaua, George Adamsona, Joy Adamsonovou, Dian Fosseyovou nebo třeba Johna Walshe... Ti všichni zažili úžasné okmžiky s divokými zvířaty, které je naždy poznamenaly. Proto bych byl trochu smířlivější k jisté sentimentálnosti v tomto filmu. Pokud hrdina jak sám říká neměl dříve ke zvířatům nějaký extra vřelý vztah, věřím, že toto setkání mohlo zcela změnit jeho já, protože zvířata to opravdu dovedou. Já je mám moc rád a jsem velmi obezřetný u lidí, kteří je nesnáší. Neodsuzuji je, ale vnitřně cítím, že jsou o něco zcela zásadního ochuzeni. Když se chobotnice poprvé dotkla ruky, ani jsem nedýchal. Byly to nádherné okamžiky spojení dvou různých světů. Toho divokého a toho člověčího, navíc světa suchozemského a vodního. Těžko říci co cítila chobotnice... Mohla se jí líbit hebkost kůže, mohla vnímat teplo nebo dokonce tlukot srdce... I já jsem se zařekl, že chobotnice už jíst nikdy nebudu. Jsou to skutečně neuvěřitelná stvoření... Opravdoví mimozemšťané. Film byl nádherný. Ty chaluhové lesy, záběry z dronu z výšky na oceán... Nádhera. Znovu se skláním před krásou a velikostí matky přírody! Tohle je bez debaty za 5 přísavek! * * * * * (05.07.2021)

První třetinu jsem si při sledování říkal, že podmořské záběry jsou sice nádherné, ale toť vše. No a posléze se přistihnu, že mi denní harmonogram té osmichapadlové potvory není úplně putna a těším se na její další průzkum mezi korály a podmořskou havětí. Závěrem můžu také podotknout, že budoucí filmaři se můžou snažit sebevíc, ale napínavější souboj žraloka s chobotnicí už nejspíše nenatočí. (13.02.2023)

Až po tom čo som film videl, tento milý dokument získal Oscara, čo ma veľmi pošilo. Že si obľúbim nejakú malú chobotničku, by ma nenapadlo, cítime to asi všetci podobne, myslím všetkých , ktorých film chytil za srdce. Niektoré scény sú neskutočné. Maskovacia scéna pred nepriateľom mušľami alebo doslova adrenalínová naháňačka so žralokom i to ako s ním nakoniec vybabrala...úžasné. Záver nečakane smutný, asi prvý dokument pri ktorom som mal v závere slzy na kraji. Zaslúžený Oskar za naj dokument. 100%. (23.05.2021)

+3* po těch oslavných komentářích jsem si nemohl nechat ujít tento časosběrný dokument o chobotnici. Je pravda, že první půlka filmu je plná napětí a první tělesný kontakt je opravdu úžasný zážitek. Ten však už nic nepřebije a dokument nás aspoň seznámí s životním koloběhem u těchto zajímavých stvoření. Je plný skvělých záběrů a dívá se na něj opravdu dobře. Po skončení však nadšení opadlo a když si uvědomím, že jednotlivé příběhy jsou jen šikovně sestříhané a je to vlastně na způsob našeho Václava Chaloupky s výjimkou že, tohle není pohádka pro děti. Navíc některé sladkobolné sentimentální komentáře autora mi lezly ke konci už krkem, takže nakonec jen silnější tři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 0 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 0AB /// ART: 0 /// STYL: 0 /// CASTING: 0 (3*MAX) ] (05.02.2021)

Hmm, tak chobotnici si asi dlouho k jidlu nedam. Spousta zajimavých faktů o chobotnicich samotných, je to hezky dokument, ale nedostavuje se žádné wau, i když je vždy obdivuhodné, jak blízko se dokázal Craig k chobotnici dostat a ještě to natočit, navíc bez dýchacího přístroje. Bohužel z Craiga jsem měla pocit, že celým tím vztahem k chobotnici si něco kompenzuje, léčí, že za jejím obyčejným chováním někdy vidí víc než je, protože to tam chce vidět. (02.02.2023)