Až po vás

Velmi milý, poutavý film s hlavními protagonisty, kterým v jejich snaze nějak složit dohromady jejich komplikované příběhy nelze nefandit. Lehký humor a paradoxní situace nepůsobí nijak násilně a pouze dokreslují avantgardnost rovnice, jež je řešena. I obrazově a hudebně příjemné dílko, které přesto, že by se dalo utnout asi tak desetkrát před skutečným koncem, nestihne nudit. Upřímně žasnu nad nízkými průměrnými hodnoceními. Za sebe jsem tušil, co dostanu, a dostal rozhodně víc (24.04.2015)

----- "Jaké je to kuře ?“ ----- "Mrtvé.“ ----- Navzdory celkem povedenému začátku se jedná o komedii, která mě minula s jasně patrnými známkami únavy, nic po sobě nezanechala a já nemám potřebu se za ní ohlížet. Nepřinesla mi žádnou extra velkou porci veselí a nevyvolala ani výrazně kladné emoce. Možná i proto, že jsem k oběma hlavním "hrdinům“ pociťovala mírnou nechuť, přes kterou jsem se nedokázala přenést. Ale milá Blanche měla evidentně jiný názor ... 2,5* (09.02.2011)

Prý má jít o komedii s francouzským šarmem.Bohužel,jediným francouzským šarmem oplýval představitel hlavní role Daniel Auteuil,ve filmu však byl problém onen šarm najít.A přitom to z počátku vypadalo,že se bude jednat o slušnou podívanou /scéna u babičky/.Pak si na další úsměvnou scénu musíte počkat.Celý děj je roztrhaný ve směru,kterým se ubírá a neustále jsem se musel ptát zda je o komedii,tragikomedii,hořký příběh,či romantiku.Nezabírá ani velmi barevná kamera a hudba,která působí nesměle,jakoby podtrhovala herecký výkon José Garcii,než děj samotný.Tomuto filmu chybí kompaktnost a drive,byť pár svěžích momentů uvidíte. (09.03.2008)

Antoine (výborný Daniel Auteuil) je nesmírně hodný a obětavý človíček, jehož jediný problém je, že neumí říct důrazné „ne“. Při záchraně smolaře Louise (José Garcia) jde z maléru do maléru a čím víc se snaží situaci vyřešit, zabředává až po krk do vlastních problémů.. Přiznávám, že jsem se celý film usmívala na obrazovku a ten „karambol“ si užila.. Mimochodem moc pěkná restaurace a přepychový vinný sklípek.. (28.09.2020)

Nelze s čistým svědomím tvrdit, že by základní dějové či žánrové schéma příběhu bylo nějak originální. Svou kombinací situační komedie, romance a frašky připomíná ze všeho nejvíc staré americké screwballové komedie, jeho půvab je ale právě ve způsobu, jakým jsou tyto ingredience přefiltrovány francouzským způsobem vyprávění. Spíš než tempo a bláznivý gag akcentuje středostavovskou pařížskou každodennost a jemně tragikomickou podstatu dospěle nejistých hrdinů, kteří se ocitli v nevyhnutelném soukolí osudu. (Iva Hejlíčková, Ci 04/2008) (17.01.2021)