Quo vadis, Aida?

Po zhlédnutí tohoto alarmujícího filmu pořád přemítám o tom, k čemu vlastně je ta OSN dobrá. Pokud dojde na nejhorší, tak si tam stejně každý snaží zachránit jedině svůj krk. Quo vadis, Aida? je mistrně zvládnuté válečné drama, které si jistě zaslouží pozornost širší veřejnosti. Už jen proto, abychom nezapomněli, jaká zvěrstva se děla na půdě Evropy ještě v poměrně nedávné době. (85%) (06.07.2022)

Jakmile jsem uviděl  jméno na režisérském postu, bylo mi jasné, že se spokojenost nemůže dostavit. Svými dosavadními kousky mě Jasmila Žbanič nedokázala na rozdíl od filmové kritiky o svých kvalitách přesvědčit. Ani Aida neoplývá darem své diváky strhnout, stejně jako u předchozích prací Žbanič jsem měl pocit nevýrazné práce s filmovým obrazem a neschopnosti vyvolat u diváka emoce v místech, které by si to zjevně zasloužily. Po umělecké stránce sice jen průměrné, ještě je tu ale výbušné téma největšího masakru s příchutí genocidy od 2. světové války na teritoriu Evropy... Lehce tedy přimhouřím oko abych si obhájil čtvrtou hvězdičku a 70 % celkového dojmu (03.06.2024)

„VÍTE, CO SE TAM VENKU DĚJE?“ … „NEKOMPLIKUJTE TO JEŠTĚ VÍC. DĚLÁM MAXIMUM V RÁMCI SVÝCH KOMPETENCÍ…“ ///    Srebrenica 1995 – další důkaz neschopnosti OSN. Téměř dokumentárně natočený válečný drama předvádí deprimujícím způsobem kousíček z historie lidstva. Tady je celkem jedno, jestli jste Srb, Bosňák nebo Chorvat. Boj zoufalý matky o přežití její rodiny, přestože je pod ochranou OSN – na tohle by ti páprdové z New Yorku a Nizozemska neměli nikdy zapomenout       ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle historie. 2.) Jsem hrdej voják UNPROFOR (a navíc Holanďan).   /// Thx za titule „desade“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (10.10.2021)

Sugestívne, dôstojné spracovanie veľmi tragickej udalosti. Srebrenica je hanbou "Mäsiara z Bosny" alias Ratka Mladiča (ktorý je v súčasnosti zavretý na doživotie, no pre haldy Srbov je žiaľ Mladič hrdina), hanbou Karadžiča, hanbou vtedajšieho Srbska, ale tiež veľkou hanbou holandských modrých prilieb a hanbou celého "modroprilbového, všemocného" OSN kvôli otrasnému, katastrofálnemu zlyhaniu, ich bezzubosti a neschopnosti (zase a opäť modré prilby pokazili, čo sa dalo). Režisérka Quo vadis, Aida? nestvorila možno veľdielo, ale je to kvalitné, na úrovni a veľmi seriózne spracované, pri tak závažnej, smutnej a desivej téme, je to silný film. Možno by to bolo na 4,5 hviezdy, ale už len to, že niekto mal guráž sa do toho zodpovedne, korektne, do detailov pustiť, otvoriť bolestivú minulosť, otvorene poukázať na vinníkov a vzdať takouto formou česť pamiatke obetiam genocídy v Srebrenici, tak za plný počet smutných, modro-prilbových hviezd. (13.05.2022)

Tento film mi doslova dvihol tlak a od zlosti som penil a nadával celý film. Nie, nie na film, ten je mimochodom veľmi kvalitný, zarýva sa pod kožu postupne a naozaj dráždi po celú stopáž. Veľmi realistický, presvedčivý, takmer až dokumentárne pojatý film. Hlavná postava Aida kladie jednoduché otázky, ale dostáva na ne nepochopiteľné odpovede. Presne som vedel o akom masakre bude film rozprávať, ale v tomto filme sledujeme to čo mu predchádzalo. Ako oklamať davy ľudí tak, aby poslušne robili presne to čo chcete? Komu  scény s nastupovaním do autobusov nepripomenuli nastupovanie Židov do vagónov, ktorí boli rovnako oklamaní? Celý film sledujeme bandu amatérov v modrých prilbách, ktorí mi ako som spomenul dvíhali tlak po celý film. Totálna neschopnosť, ktorú Srbi dokonale vycítili sa ešte ako tak prepáčiť dá, ale tá neochota pomôcť, urobiť niečo najviac aj vo chvíli keď sa všetko začína rúcať, to je neuveriteľné. Títo "šmolkovia" si urobili meno a hanbu na sto rokov dopredu. Áno, boli tam, ale nič viac. Po filme som ešte pár hodín rozdýchaval zlosť. 80%. (26.05.2024)