Jiná liga

Normálně se k hraným věcem moc nevyjadřuju, ale tentokrát cítím potřebu u další z řady shitty romantických komedií z netflixu, na které mě donutila koukat má sestra, udělat výjimku. Neskonalá škoda překrásného vizuálu, některých kouzelně napsaných scén a moc příjemné hudby na takhle tristní příběh. Hlavní hrdinka předestírá, že je hrozně ošklivým káčátkem (přitom je moc krásná a má - aspoň podle mě - akorát neslušivý účes) a trpí cystickou fibrózou (což už tu mimochodem bylo). V obsahu navíc stojí, že je „trochu podivínská“, což vás má low key varovat před nejvíc cringe stalkingem v historii filmu. Nah, není to cute, ani když to praktikuje rozkošná holka. Ve výsledku - možná ve vás „trochu podivínské“ nemocné děvče vzbudí nějaký druh lítosti, nebo i sympatie. Mně přišla povrchní, neskutečně toxická a bohužel mě ani nerozesmála. Ona myšlenka toho, že když je člověk jednou půlkou prdele na hrobníkově lopatě, tak má větší odvahu užívat si život naplno a beze strachu, je moc hezká, ale jde to dělat i líp, než očicháváním použitého ručníku a vidličky random rozmazleného, bohatého a rádoby úchvatně hot borce, který nestojí za nic a i tak hlavní hrdinku ve všem převyšuje - to je jen smutné. (04.09.2021)

I když přivřu oči nad tím, že se první třetinu chová hlavní hrdinka jako řádný (a nesympatický) psycho, celý mi to přišlo jako vlhký sen romantické třináctky. Nezlobte se na mě. Celkem to zachraňuje vizuál a skutečnost, že hlavní hrdinka nezůstane nesympatickým psychem celou stopáž, ale posléze budí spíš soucit. (09.11.2021)

Původně jsem myslela, že se podívám na lehčí limonádu, ale překvapivě je to něco úplně jiného. Oba hlavní představitelé jsou moc fajn a nakonec jim jejich vztah docela věříte. Nedejte se odradit začátkem, kde hlavní hrdinka trochu leze na nervy a hlavní hrdina vypadá jako "nabušený" frajer., Konec mě trochu rozhodil, ale logiku měl. (07.10.2021)

Svojim zjavom, výstrednosťou a osobnosťou mi Marta dosť pripomínala preslávenú Améliu z Montmartru. Príbeh je v podstate jednoduchý a viacmenej priamočiary, a dáva do kontrastu "nenápadnú" Martu a populárneho "princa Krasoňa" Artura. Hoci to dejovo nebolo žiadne terno, tak ten štýl ma celkom bavil, a veľmi pomohol k tomu, že film bol napokon vcelku atraktívny a zaujímavý. Každopádne, k Marte som si sympatiu akosi nenašiel a takéto excentrické osobnosti fakt nemusím. Ale ako film to ušlo, fajn na 3*. (26.08.2022)

Tento film patrí do série filmov „umierajúcich tínedžerov, ktorí sa zamilujú“. Námet a teda ani celkové témy snímky nie sú ničím novým a pravdepodobne ani posledným. Isteže ide o variáciu - iná choroba, iné spúšťače kritického stavu/ pravidlá a pohľad „umierajúceho tínedžera“ na svet – avšak podobnosť zostáva. Diváci všeobecne milujú variácie a podobnosti preto ma neprekvapuje, že „neliezol na nervy“ už s omletým. Niekoľko vecí mi však príde vhodné nadhodiť: hlavná hrdina (neuveriteľne mi pripomína Améliu) ako aj LGBTQIA+ vdychujú naratívu celkovú sviežosť a to aj vďaka nie úplne nenápadnému vysmievaniu sa sériám filmov s podobnou tématikov. Medzi jeden z dôvodov prečo považujem tento film za príjemný je rozhodnutie talianských tvorcov neopúšťať rovinu komédie a prepnúť do programu žmýkania emócií. Na záver sa zmienim o pracovnom povolaní hlavnej hrdinky. Istým spôsobom to slúži len k dvom dobrým vtipom a môžeme to považovať za extrémne hlúpe. Čo mi však prišlo zaujímavé (a týmto skladám poklonu Ellie Riuz Rodriguezovej za dabing Ludovici Francesconi), že anglickej verzií bol tento vtip oveľa výraznejší a údernejší ako v originálnej verzií. (Odporúčam pozerať film v originálne a prepínať iba v prípade scén z potravín!) (22.08.2021)