Réžia:
F. A. BrabecKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jan JirásekHrajú:
Linda Rybová, Bolek Polívka, Kateřina Janečková, Klára Oltová, Karel Dobrý, Sandra Nováková, Stella Zázvorková, Jana Švandová, Alena Mihulová (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Uvidíme sedm vypjatých příběhů o touhách, posedlostech a sobectví Inspirací filmu byla sbírka balad českého autora 19. století K. J. Erbena, jehož tvorba je paralelou k poezii E. A. Poea, plná vášní a přízraků. "Kytice" poprvé vyšla v roce 1853 a patří k základním dílům národní literární klasiky. Spoluscenárista, kameraman a režisér filmu F. A. Brabec natočil dílo vycházející z originální výtvarné stylizace a akcentující vytříbenost jeho obrazového vidění. Vedle strhující vizuální složky je další dominantou této filmové básně o básních hudba J. Jiráska. Výjimečnou kameru, hudbu a zvuk (J. Klenka) ocenila ČFTA Českým lvem. Film byl nominován ČFTA v sedmi kategoriích včetně nejprestižnější nejlepší film. Producentkou filmu a spoluautorkou scénáře, ve spolupráci s M. Macourkem, je úspěšná herečka Deana Jakubisková-Horváthová, manželka významného česko-slovenského režiséra Juraje Jakubiska. Jeho plakát ke Kytici byl oceněn jako nejlepší v roce 2000. Kytice se zařadila k divácky nejúspěšnějším domácím filmům posledních let. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (586)
"Kytice" je skvelá, silne atmosferická filmová zbierka horrorových básní. Absolutne bezchybná práca s kamerou, výrazné a netradičné hudobné doprovody, výborní českí herci... I celá stavba snímku je riešená veľmi dobre, vrátane záverečného monsters march. Česká kinematografia sa môže pochváliť viacerými silnými dielami a "Kytice" je jedným z nich. **** ()
Kytici Karla Jaromíra Erbena jsem si mezi vší tou povinnou četbou, kterou nás učitelé zásobovali, poměrně dost oblíbil, a to nejen díky skvělé zvučnosti Erbenových textů (snadno se to učilo nazpaměť…), ale hlavně kvůli celkovému hororovému nádechu a rázným pointám jednotlivých balad. Tento literární skvost rozhodně není nejsnadnějším materiálem pro filmovou adaptaci, sice nabízí spoustu příležitostí pro tvorbu nádherných obrazů, zároveň je však vzhledem k narativní strohosti balad obrovskou výzvou pro filmového vypravěče. F.A. Brabec bohužel není kdovíjakým vypravěčem a v Kytici se omezil na pouhou vizuální interpretaci s mechanickým drmolením veršů. Je znát, že tvůrce je především kameraman, proto se snaží neustále opájet obrazem, využívá optických triků a kýčem prolezlých aranžmá, přičemž se mu v tom všem ztrácí jakákoliv dramaturgie. Brabec rezignoval na poctivé vyprávění a pokud se snaží být sofistikovanější, je to ve výsledku spíše k pousmání, viz propojení jednotlivých balad skrze postupně zhasínající svíčky – v tomto ohledu jsem se cítil velmi ošizen. Některé části filmu jsou na český film nezvykle pohledné, u Svatební košile jsem si vzpomněl na dílo Juraje Herze, u Dceřiny kletby jsem obdivoval práci s pohybem kamery (kamera otřásající v rytmu bubnů, které zase napodobují tlukot srdce…to je pro mě vrcholný moment celé Kytice) a i ten podvodní svět ve Vodníkovi mě celkem uspokojil. Z filmové Kytice se tak stala pouhá manýra – stín velkého díla. Značně nevyrovnané herectví, které je navíc stěžováno veršováním, a některé technicky nezvládnuté momenty (+celá zvuková stopa – dialogy trhaly uši), jako je například vražda ve Zlatém kolovratu, kdy se místo do oběti bodá do vzduchu, výsledné zklamání jen prohlubují. Lépe by celá adaptace dopadla, kdyby se z balad vzal jen námět, rozepsaly se normální dialogy, neboť zvolený otrocký přístup se příliš neosvědčil. Navzdory všem záporům se však jedná o zajímavý experiment dokazující, že by i hororový žánr mohl koexistovat s českými reáliemi. ()
Dlouhé roky nehodnotitelné. Ze srovnání tklivé Jiráskovy hudby, půvabné Lindy Rybové, temného Dana Bárty, poetiky Zlatého kolovratu a skvěle nadsazeného Rodena s druhou stranou v podobě odporně hrající Švandové, upachtěnosti Polednice a hlavně totální neuchopitelností filmu jako celku, vyšlo vždy nerozhodnutelné dilema. Ale po třetí čtvrté projekci začínají špatné věci převažovat natolik, že i sugestivní první polovina bledne. ()
Pokračujúc v overovacej prehliadke hodnotených, ale nekomentovaných filmov som naďabil na Brabcovo stvárnenie Erbenovej Kytice a doplatila na to jednou hviezdičkou. Nie som samozrejme znalec Erbenovho diela, ani nechovám posvätnú úctu k českým literárnym klasikom. Nepovažoval som preto za podstatné hľadať, nachádzať a posudzovať miesta, kde sa Brabec odchyľuje od Erbena. Chcel som vidieť zaujímavo nakrútené balady. A videl som iba nepatrný zlomok očakávaného. Prakticky v celom filme chýbala atmosféra a to, o čo sa s pomocou často dotieravej a hlučnej hudby režisér snažil, to som videl a počul už veľmi dávno vo Felliniho a Jakubiskových filmoch. Nikdy som nemal kladný vzťah k recitácii, ale v niektorých chvíľach mi to, čo herci deklamovali navodzovalo dojem okresného kola Hviezdoslavovho Kubína. Z celého filmu ma tak zaujala iba hudba (okrem spomenutých hlučných kolotočových častí) a nájdenie vhodných lokácií pre objavné výtvarné riešenia. ()
První balada Kytice skončí dřív než si ji vůbec uvědomíme, druhá o Vodníkovi tento hendikep vyvažuje a pro změnu se toho konce nemůžete dočkat, a to i přes českou Sissy Lindu Spacek Rybovou, Švandová pak v roli matky exceluje, ale je z ní spíš cítit civilní závist staré pornoherečky nad neortodoxními sexuálními hrátkami s Vodníkem, které jí byly zapovězeny. Ve Svatební košili se potkáme s rozcuchaným Rodenem na laně a jeho řevem, který značí, že si roli patřičně užil. Proč byl umrlý Jiří Schmitzer přioděn jen bederní rouškou je pro mne záhadou. Morální dilema jsem si prožil u Dceřiny kletby, kde pánbíčkářská a zjevně jízlivá matka, sic prokleta svou kurvící se dcerou, odchází ze scény jako vítěz, předpokládám, že to byl ústupek Věře Galatíkové, která si nepřála žádnou katarzi ani úder bleskem. Z celé sbírky jsem se nejvíc těšil na Polednici, bohužel ta je v celém souboru absolutně nejodfláklejší, místo děsivé příšery z bájí Bolek Polívka, asi pokus o zlehčení, no haha. Zlatý Kolovrat, nahá Aňa, úžasná Nina Divíšková a pro mne nejlepší balada! Na závěr pak Štědrý den, v němž zemře nemluvná Stella Zázvorková, která se po celou dobu tváří, že něco ví. To už se ale nedozvíme, protože dohořela poslední svíce. ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (18)
- V balaďe "Vodník" má vodník (Dan Bárta) při potápění na levém uchu naušnici. (Mr.Hudson)
- Fantaskní koláž sedmi básní ze slavné sbírky K.J.Erbena, kterou převedl na plátno režisér F.A.Brabec, je založena na barevnosti a unikátních nápadech čtyř ročních období. (M.B)
- V baladě „Kytice“ má na hrobu matky růst mateřídouška. Ve filmovém zpracování je to však vřes. (Mr.Hudson)
Reklama