Prostředník

Citlivě vytvořená složitá síť vztahů několika lidí k dítěti, které současně buduje vztahy mezi dospělými. I když se ho pravá matka vzdala, když zabila jeho otce, teď se ukazuje, že dítě může obšťastnit každého, dokonce i tu detektivku. Film s velkým srdcem prodchnutý lidskostí, která se projevuje jen náznaky a pár slovy, bez jakékoli sentimentality. (05.01.2023)

Mé první a velmi příjemné setkání s Kore'edou, které nese prvky road movie, detektivky, komedie a rodinného dramatu. Mladá matka opustí u baby boxu své dítě, kterého se pak ujímají dva muži, Sang-hyun a So-young, s úmyslem dítě prodat. Hned druhý den se ale mladá matka pro své dítě vrací a přidá se k oběma mužům v hledání vhodných kupců, náhradních rodičů. To vše zpovzdálí pozoruje dvojice policistek, které mají v úmyslu prostředníky nachytat při prodeji. Jejich společná cesta je plná humoru, ale zároveň i velmi dojemná. Opuštění dítěte je velmi silné, kontroverzní téma a má dvě strany… A tomuto filmu se povedlo nabídnout pohled obou stran: toho kdo opouští, ale i toho kdo byl opuštěn. Seznamujeme se s vnitřními motivy hlavních postav, a to prvotní odsouzení, které jisté postavy a současně i divák cítí vůči mladé matce, ale také vůči prostředníkům, se postupně proměňuje v soucit a pochopení. Krásně to vystihuje jedna replika filmu: „Když vidím tebe, je mi trochu lehčeji u srdce… i moje máma možná měla nějaký nevyhnutelný důvod mě opustit.“ Prostředník je milý, lidský, plný citu a empatie, je plný smutku, ale zároveň je pohlazením na duši… (13.03.2023)

Najprv poďakujem Ainny za titulky a za to jej prekvapivé kverulantské hodnotenie, vďaka čomu sa mi znížili očakávania. O to viac som bol prekvapený, že ma ten film bavil. Je to typický Koreeda. Má to pomalé tempo a príbeh je skôr zaujímavý ako strhujúci. Ale čím viac času som trávil s tou partou skrachovancov (herecké obsadenie je špičkové a možno nepredviedli najlepšie výkony svojej kariéry, ale odohrali čo mali a ich postavy fungujú perfektne), ktorých spája dieťa, ktoré chcú načierno predať, tak tým viac som si ich obľúbil a prial som si, aby to tentoraz malo happyend. A tentoraz bol Koreeda k väčšine postáv celkom milosrdný, takže za mňa spokojnosť. Určite si to niekedy pustím znova. 7/10. (27.08.2023)

Sem rád, že korejská (obecně asijská) kinematografie dá prostor vzniknout taky civilním, klidnejm dramatům, jako je todle. Je to netradiční, originální „road trip“ o lidský dobrotě a porozumění. Hrozně hezky se na ty dvě hodiny filmu koukalo. Podle mě poslední dobou nic takovýho v jiný, než asijský kinematografii prostě vzniknout nemůže. Jak režie, ale i naprosto skvělý a neskutečně přesvědčivý herecký výkony sou zárukou kvality, která nemá ve světovym měřítku obdoby a srovnání. (29.01.2024)

Emotivní, babyboxové drama, které potěší v přístupu k citlivosti, dokáže se až nečekaně dobře vyhnout zbytečným sentimentálním prvkům a nepřekročí tak hranici, pro mne únosné melancholie. Na druhou stranu, jako by se Hirokazu Kore'eda snažil vyprávět mnoho příběhů, z mnoha různých pohledů, načež mu vznikne mišmaš problémů, které v souvislosti s opuštěnými dětmi nutně existují, takže je není možné všechny dotáhnout do nějaké větší hloubky, kterou by si zasloužili a divák se tedy musí spokojit s tím, že na ně autor spíš jen poukáže. (20.11.2023)