Výbuch

Romantická komedie z prostředí střední školy (už tohle může leckoho odradit) s poměrně zajímavým, ale totálně nevyužitým nápadem. Nic jsem si o tom filmu nezjišťoval dopředu, jen jsem byl zvědavý, co za sci-fi prvek v tom údajně bude. Zhruba tak první čtvrtina filmu vypadala zajímavě a zaujala mě, jenže se ten nápad jakési "nemoci", po které studentům zničehonic exploduje hlava, nikam nevyvíjel a tak jsem se musel "spokojit" s nevtipným humorem, nesympatickými postavami (z čehož nejnesympatičtější je právě hlavní hrdinka) a hlavně čím dál tím větší nudou. Tak alespoň že mezi hlavní dvojicí ta chemie fungovala, když už nic jiného. Stejně z toho nakonec byla jenom studentská romance, kde ten zajímavý nápad je jenom na pozadí, vysvětlený vůbec není (a v to jsem pořád tak nějak naivně doufal, že se to ve finále aspoň trochu zvedne a nějak vysvětlí, co se vůbec dělo, ale bohužel, Duffield se evidentně jakéhokoli možné vysvětlení zalekl, zbaběle to zakončil a pak to taky tak vypadá...) a nakonec ani nevím, proč tam vůbec byl. Odkazovalo to na koronu a současnou dobu? Protože jinak jsou tam ty exploze úplně zbytečně. Vlastně ani nevím, co mi ten film chtěl říct - teda jestli vůbec něco říct chtěl. Že si mám jít za svými sny, vykašlat se na všechny překážky a užívat si života? Budiž, sice mi to řekla dříve už hromada jiných filmů, ale ať mi to aspoň sdělí postava, která během toho filmu projde nějakým emočním vývojem, ne postava, která se chová na konci úplně stejně jako na začátku. Jen víc chlastá a v srdíčku navždy bude mít Dylana. No super. Nakonec z toho stejně byla jen středoškolská romance s promarněným a nedomyšleným nápadem. A to je na celém Spontaneous asi to nejhorší. 2* (27.12.2020)

Mal som predstavu, že dostanem cynickú zábavu o vybuchujúcich stredoškolákoch, ale tá rýchlo prehrala svoj boj s citlivou (či skôr chápavou) sondážou do emocionálneho života mládeže (ak sa dá nazvať citlivým prístup s pozadím kamarátov a spolužiakov miznúcich v gejzíroch krvi). Autor (či už filmu alebo predlohy - kniha od Aarona Starmera) sa zrejme potreboval vyrovnať s touto fázou života a vytvoril na pozadí bizarného nápadu stredoškolský film (knihu) v tom najlepšom slova zmysle, v hlavnej úlohe s tými, čo ešte málo kalkulujú, no o to viac cítia - a svojim citom veria. Všetko to okolo slúži len k riešeniu základnej mládežníckej otázky - Čo so životom ? - teda otázky, ktorú tí, čo už viacej kalkulujú a menej cítia, respektíve svojim citom menej veria a menej sa nimi riadia (rozumej: dospelí) už nikdy potom nepociťujú tak pálčivo. Ja osobne som pochybnosti ohľadom tejto otázky uspokojivo nevyriešil dodnes - a preto ma tento príbeh o úprimnosti, nevinnosti, irónií a láske, o ich skaze a predovšetkým o prchavých, vzácnych okamihoch, ktoré môžu byť v ktoromkoľvek okamihu posledné, hlboko zasiahol. O to viac, že som čakal cynickú zábavu o vybuchujúcich stredoškolákoch. A pre úplnosť nutno doložiť, že línia explodujúcich tiel bola absolútne nezvládnutá, bez vývoja a bez nápadu - okrem samotného nápadu. Iba zábavné pozadie, respektíve prostriedok pre srdcervúci príbeh o mladej láske a strate, komentovaný s citom a humorom a fenomenálne odzbrojujúco zahraný. To u mňa jednoznačne víťazí, hoci sa takému žánru s ohľadom na svoju precitlivelosť voči mladosti vyhýbam. Práve preto - že bez tej absurdne lákavej premisy a menu Briana Duffielda, ktorého scenáre sa mi náramne pozdávajú, by som sa k SPONTANEOUS a k tej emocionálnej búrke, určenej zrejme úplne iným ročníkom, asi len tak nedostal... (27.03.2021)

Nie som fanúšik vybuchujúcich hláv a už vôbec nie v takomto žánri, kde sa všetko okolo toho snaží tváriť na klasickú stredoškolskú záležitosť so štipkou romantiky, ktorá bola ale veľmi mätúca. Mastnovlas Plummer totiž vyschol ako jesenná halúzka a pri bozkávaní to vyzeralo, ako by tam boli dve lesbičky: on ako tá vysušená a Katherine Langford ako tá, ktorá mu pravidelne žerie večeru. Inak kto nevidel, tak nech si radšej vychutná Plummera v seriáli Hledání Aljašky, kde bol nielen presvedčivejší, ale celý ten krátky seriál bol úplne o niečom inom, mal svoju kvalitnú krimi rovinu a mal tam aj oveľa krajšie dievča. Tento film sa mi vyslovene hnusil. (06.11.2020)

Středoškolská (skoro) romance, v níž (za nezjištěných) příčin) vybuchují (skoro) maturanti. A v popředí stojí jedna vnadná blondýnka, co by ráda podnikla jeden pořádný (roz)krok do své dospělosti. Brian Duffield je znám svými scenáristickými zakázkami, ovšem výlet do oblasti režie učinil až s tímto kouskem, který by klidně mohl zapadnout mezi sérii Nezvratný osud. Kdyby se mu ale chtělo. A jelikož se mu nechce, hlavně absentuje jakákoliv sestavená teze, co má za následek katastrofické řídnutí řad omladiny, tudíž je zvolen jiný směr i přístup. Komediální romance, prvky scifi i hororu, to není žádné novum. Nicméně se dá na tomto mixu žánrů vystavět solidní podívaná, která má inteligentní až bizarní nástin. A hlavně vnadná Katherine Langford v titulní roli exceluje. Pravda, hraje středoškolačku a ve skutečnosti už není náctiletá, rozhodně však umí podržet svého režiséra. Z jeho režie je víceméně cítit začátečnická neobroušenost i nezkušenost, film v žádném případě nedisponuje závratným tempem a speciálními efekty, co by si zasloužily superlativy, rozhodně však byl podán patřičný důkaz o tom, že koexistence nesourodých žánrů ma v sobě kus neotřelosti a vzácné tolerance. Tak snad se duo Katherine Langford a Brian Duffield ještě (nesexuálně) spojí i napříště a ukojí diváky svérázným dílkem. 8/10 (14.12.2020)

Zpočátku jsem měl dojem, že sleduji film, který bych mohl vcelku vysoko hodnotit, s postupem času se ale ukázalo, že je sympaticky cynická hlavní hrdinka spíše jen pozérkou, směsice žánrů taky dvakrát nepomohla a v závěru došlo i na patos a pravé americké hodnoty, takže jsem musel oželet i třetí hvězdičku, s níž jsem už téměř najisto počítal. (04.07.2021)