Trainspotting

Proč je ten Robert Carlyle tak po čertech dobrej herec? Celkově se úžasně kouká na příběh o 5 skotských kamarádech, kteří prožívají všelijaká dobrodružství. Film je vlastně takových skotských Bylo nás 5. Dva z hrdinů berou poctivě heroin, jeden chlastá do němoty, další je totální psychouš. Pravděpodobně nejlepší skotský film po Statečném srdci. 90% (25.06.2007)

Tady nemá cenu se o filmu nějak výjimečně rozepisovat. Jde o jedno z nejlepších děl britské kinematografie a jde o film, který vynesl Ewana McGregora mezi hereckou elitu a sebe samého mezi nejlepší filmy s drogovou tématikou. Danny Boyle již takový úspěch nezaznamenal (neříkám, že v budoucnu ještě nemůže) a tak je Trainspotting vrcholem v jeho režisérské kariéře. Co se týče drog jako tématu, vítězí u mě novější Requiem za sen pro jeho větší důraz na dramatičnost a větší dopad na případné diváky z řad závislých. I přesto ve mně Trainspotting něco zanechal. Drogy jsou svinstvo.. nemám nic proti lidem, kteří je užívají, ostatně, je to jejich věc, ale doufám, že k nim nikdy nebudu patřit. (28.11.2006)

Perfektní emocionální i myšlenkové působení v drogové tématice zachovávající si neskutečnou svižnost, spád a všechny možné atributy stylového nářezu, jemuž není rovno. Postavy prochází velkým vývojem (+ úžasní McGregor s Carlylem), humor střídá akci, ta se mísí s čistým potěšením vyobrazení mladického života a do něj občas udeří nějaká ta opravdu silná scéna způsobující efekt otevřené huby, či naopak lítostného a moudře přitakávajícího kývnutí hlavou... Danny Boyle má navíc v arzenálu své bravurní režie spoustu vynikajících vizuálních vychytávek a nejen výbornou hudbu samu o sobě, ale hlavně její geniální využití k vymačkání maximální úrovně právě chtěného diváckého pocitu u klíčových scén. 10/10 (16.11.2009)

„Vybrat si život. Vybrat si práci. Vybrat si kariéru. Vybrat si rodinu. Vybrat si zasraně velkou televizi.Vybrat si myčky, auta, přehrávače kompaktů a elektrický otvíráky na konzervy. (…) Na konci toho všeho pěkně zplesnivět. Pochcávat se v ubohym domku a bejt jenom na obtíž sobeckejm, zmrvenejm spratkům, který jsi splodil, aby tě nahradili.“ Tohle není způsob života charakteristický pro Marka Rentona. Mark Renton má heroin, a kdo má víc? Dáte si šleha ráno, odpoledne, večer a den vám uteče ani nevíte jak. Mark Renton není dobrý člověk. Je to feťák, který se stále víc propadá do svého soukromého drogového pekla. Doslova se topí ve vlastních sračkách. ___ Trainspotting je filmem s neskutečnou energií od začátku do konce, při jehož sledování budete podobně jako protagonista pociťovat střídavě euforie a zhnusení. Boyle má obě polohy vyprávění plně pod kontrolou a moc nehrozí, že byste se smáli na nesprávných místech a užívali si scény, z nichž by vám mělo být zle. K vedení našich emocí si přitom nemusí pomáhat ani Rentonovým komentářem, který - což je poměrně vzácné - plní z větší části jiné funkce než vysvětlování toho, co vidíme. Mnoho jiných filmů na knižní mimoobrazový komentář dojelo, ale Rentonův vnitřní monolog je natolik vybroušený a pronášený s natolik neodolatelným McGregorovým akcentem, že filmu naopak pomáhá a průběžně akceleruje jeho tempo. Pro svůj příliš snaživý důraz na efekt dnes film jako takový trochu zestárl, což neplatí o některých nesmrtelných dialozích (- Jak se jmenuješ? - Diana - Kam jdeš Diano? - Domů – Kde to je? - To je tam, kde žiju), ale pořád jde o neuvěřitelnou jízdu a nekompromisní (protože průhledně nemoralizující) generační manifest a jsem docela zvědav, kam se životy Rentona, Begbieho, Chcípáka a Spuda posunou v připravovaném pokračování. 80% Zajímavé komentáře: Oskar, Winnfield, Niktorius, husoko, ANTI-frog (14.11.2006)

U několika scén jsem seděl s otevřenými ústy a žasl nad jejich genialitou (Perfect Day). Bohužel se mi ale zdá, že snímek tak trochu vyšumí do ztracena, neboť druhá polovina už tak skvělá není a závěr je vyloženě slabý. Tam, kde mě Requiem for a Dream dokázal dokonale uzemnit, položil Trainspotting otázku "Hm, pěkný, a to už je jako konec?" (08.12.2008)