Trainspotting

Hodně špinavý a hnusně reálný film, spousta drog, brutální stavy, dojezdy, absťáky, všechno hnusně reálne… Ewan McGregor zahrál hodně dobře a změnil jsem na něho zase pohled k lepšímu, pro mě ještě lepší výkon podal Ewen Bremner, to byla radost pohledět, třeba když hrál naspeedovaný pohovor…určitě silný zážitek, první půlka filmu je výrazně lepší, ale na plný počet hvězd to není. 8/10* (01.04.2008)

Nejlepsi film Dannyho Boylea a zaroven jeden z nejlepsich filmu o drogach, kterej se sice nesnazi o nejaky desny bububu, ale bere to spis zabavnou formou, coz ovsem neznamena, ze by nedokazal ukazat, jak jsou drogy na hovno. Jinak celej film je vicemene jen sled scenek s partickou kamosu v cele s perfektnim pohublym McGregorem a psychopatickym Carlylem. Jenze scenek dokonale natocenejch, kamera je fakt spickova, podlozenejch skvelym soundtrackem a nehorazne sviznejch, misty drsnejch a misty vtipnejch. Proste devadesatiminutova dokonala jizda. (14.11.2009)

Nemám rád smažky, ani filmy o nich, takže jsem si tohle dnes již kultovní dílko neužil tak, jako většina ostatních fanoušků či diváků a Trainspotting byl předurčen k neúspěchu již předem. Styl se tomuto filmu však upřít rozhodně nedá a musím uznat, že se mi líbí i soundtrack, ale jinak Trainspotting není snímek určený zrovna pro mě a úplně tu auru okolo něj nechápu. Ani po mnoha letech se mi napodruhé nelíbil. Slabší tři hvězdičky. (01.06.2022)

Ewan McGregor - (Renton) +++ Robert Carlyle - (Begbie) +++ Ewen Bremner - (Spud) +++ Jonny Lee Miller - (Sick Boy) +++ Kevin McKidd - (Tommy) +++ Kelly MacDonald - (Diane) +++ Peter Mullan - (Swanney) +++ James Cosmo - (Renton) +++ Eileen Nicholas - (Rentonová) +++ Hudba: Underworld, Blur, New Order, Iggy Pop, Lou Reed a další +++ Producent: Andrew Macdonald +++ (19.07.2007)

Danny Boyle ve staccatovém rytmu cool dialogů, cool monologů a svižného hudebního podkresu objevuje, že braní drog má důvod v drogách, že je život na drogách sice full of shits, ale taky podivuhodně plný, zrychlený, hektický a pestrý, že po heroinu se skvěle žvaní, balí baby, že se dostáváte do děsně trapných zábavných situací, a tak dál, a tak dál. Co k drogám patří, to se tam frkne, hlavně atraktivně a zábavně, kdo by stál o dušezpyt. Násilí - jasně, lžíce - samo, vaření - tutově, sex - zajisté, AIDS - bezpochyb, krádeže - jsou, absťák - rozhodně. Témata se k sobě řadí co nejtěsněji to lze, ztráta tempa jakoby bylo jediné, čeho se Boyle bál. To by vysvětlovalo nejen ostré řazení scén, ale i hekticky odříkavané, obrazem prostříhávané monology plné seznamů věcí, činností i lidí, osekávaní spousty scén na pár momentek, které tak akorát stačí k pochopení, co se vlastně stalo a snad i nahrazení lidí karikaturami se stopovým množstvím vnitřního života, které se tu jen míhají (Rentonova dívka), tu do zblbnutí opakují svojí jedinou vlastnost (Begbie - bezohledné násilí, Tommy - citlivost, Spud - přitroublost, Sick Boy - kecy o Bondovi) a občas se dokonce překlopí do někoho úplně jiného (Renton z tupého feťáka do etablovaného realiťáka). Pár vizuálních nápadů pojících se s tím, jak drogy narušují vnímání světa to v mých očích zachrání jen minimálně. Slabé ***. (13.08.2009)