Trainspotting

Nemám rád smažky, ani filmy o nich, takže jsem si tohle dnes již kultovní dílko neužil tak, jako většina ostatních fanoušků či diváků a Trainspotting byl předurčen k neúspěchu již předem. Styl se tomuto filmu však upřít rozhodně nedá a musím uznat, že se mi líbí i soundtrack, ale jinak Trainspotting není snímek určený zrovna pro mě a úplně tu auru okolo něj nechápu. Ani po mnoha letech se mi napodruhé nelíbil. Slabší tři hvězdičky. (01.06.2022)

„Who needs reasons when you've got heroin?“ Když se potopit do drogové a ekonomické stoky Edinburghu raných 90´s, tak jedině s hořkým úsměvem - u jednoho koutku pěna, u druhého Spudova stolice. Jistě, v "nepravých rukou" možná může Boyleův film nadělat více škody než užitku, ale kdo si udrží nadhled, bude žrát ten festival režisérské invence, černohumorných scén a skvostné hudby jak Stallone kýbl nudlí.. Ostatně, Boyle a výběr muziky je jako Michael Jackson a sahání si na vlastní genitálie pro pocit rytmu - nikdy neminuli. Když Begbie s úvodními tóny Born Slippy vyfoukne cigaretový kouř a začne se lámat chleba za 16 tisíc liber, stanete se svědky budování moderních filmových dějin.. Nitrožilně přijímané chemie prostý a možná proto kapánek vznětlivý Francis Begbie je pak jedna z mých nejoblíbenějších filmových postav vůbec - řeknu vám, nerad bych ho v baru polil pivem a už vůbec ne během vyšetřování incidentu ohledně létajícího krýglu.. (30.08.2012)

Vynikající film, prošpikovaný řadou více či méně humorných scének a momentek. Ewan McGregor odvedl výbornou práci, stejně jako Ewan Bremner a Jonny Lee Miller. Naprosto excelentní však je Robert Carlyle. Ten je znám i z řady jiných filmů, role Begbieho je ale snad jeho životní. Danny Boyle si tímto filmem nasadil laťku proklatě, ale opravdu proklatě vysoko a už se jí nikdy ani nepřiblížil. Skvělý dojem umocňují i dobře zvolené písně. (14.07.2008)

Kdo potřebuje důvody, když má heroin. Tak tohle byl opravdu… jedním slovem kult, dvěma slovy Ewan McGregor. (To mi připomíná, kde k sakru je nějaká ta nominace na Oscara?!) Ještě donedávna jsem si myslel, že lepší film o drogové tématice, než je Requiem za sen, zřejmě neuvidím, ale pak jsem si sehnal tohle! Film se rozběhne a vy běžíte s ním a nezastavíte se až do konce. Opravdu neskutečné tempo. Opravdu vynikající hudba. A neskutečný Ewan. Není, co říct víc, to se musí prožít s nimi. (A to říkám jako člověk, který s tímhle nikdy nepřišel do kontaktu a který doufá, že i nikdy nepřijde.) (08.07.2010)

Čekal jsem sevřenější příběh, škoda, že je snímek pouze slepencem scének bez napětí, vyjma poslední akce s prodejem drog a následným podfukem. Jistě, i když film nekárá, rozhodně od drog odradí, ať už se nálada pohybuje od vyšinutého štěstí, přes hovna stříkající z prostěradla na všechny kolem, až ke smrti kojence, všechno z toho je zkrátka špatně. Užil jsem si nejrůznější citace - odjezd vlaku jako z Tenkrát na západě, přechod přes přechod jako Beatles a podobně. (16.02.2017)