Vojna a mier IV
Voyna i mir IV: Pierre Bezukhov
War and Peace: Part IV
Obsahy(1)
Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (35)
Mně k těm megalomanským bitvám a destrukci to melodrama sedí. Závěrečný díl Vojny a míru nešetří ani jedním. Přesto platí, že Bondarčuk ukočíroval jak formu, tak i obsah. Poprvé tu dochází k jistému přesycení - ale není divu, po megalomanském roce 1812 už skutečně není kam pokračovat ve spektáklu, kterým je tahle produkce především. Ačkoliv jsou skvěle zvládnuté i osobnější scény - třeba působivá poprava. Za pochvalu stojí, jak málo je to nasáklé propagandou (i když tu samozřejmě je, ale vyčítat by to bylo mimo realistické uvažování). ()
Dodržaná tradícia predchádzajúcich troch dielov. Scenár ma opäť moc neuchvátil, zato som si však užil skvelú výpravu a prvotriednu réžiu. V snímku sú scény, ktoré majú rozhodne oku diváka čo ponúknuť, napr. horiaca Moskva alebo scény so všeobecným chaosom, zmätkom, perfektne načrtnutým zúfalstvom, ale zároveň je tu aj nádej na lepšie zajtrajšky a pod.... Záverečné lyrizované scény mi však už sadli menej, prišlo mi to ako zbytočné a nudné naťahovanie. Celkovo so ságou ale veľká spokojnosť, prvotriedna filmarina, perfektná réžia, ktorá pozdvihne aj slabší scenár (prepáč Lev Nikolajeviči :D). 75/100 ()
Člověk si při vší úctě a úžasu z celé série musí poctivě přiznat i pocit: tak jsem to zvládl, mám to za sebou. Je to opravdu těžká a velká dávka. Ale když se otočí, je mu jasné, že v něm zůstala řádná porce filmového zážitku nesrovnatelného s žádným jiným. Závěr v samotném konci malinko jako by ztrácel dech, ale možná je to jenom tím, že Bondarčuk netočil pro nás, ale pro své Rusy, kteří věci vidí asi trošku jinak. Nám je jejich patos přece jen méně srozumitelný, a i když se mu usmívám, nemůžu říct, že by byl k smíchu. ()
O vítězství, které se změnilo v prohru. O Moskvě, "matce všech ruských měst", která strpěla, aby do ní francouzská vojska vstoupila, ale ve skutečnosti se nikdy nevzdala. O neslavném návratu slavné napoleonovy armády, o cestě nepřátelskou mrazivou krajinou, která jakoby sama povstala proti nepřátelům ... A o lidských osudech. Celou sérii spojuje pomalé tempo vyprávění za pomoci jedinečných, podmanivých obrazů kamery, která v poklidných i dramatických okamžicích dokázala vystihnout situaci - i podstatu ruské duše. Z každého záběru je znát nákladnost celého projektu, a musím říct, že Sergej Bondarčuk dokázal každý rubl využít beze zbytku - navíc postavu Pierre Bezuchova zahrál dokonale. ()
Tentokrát se na nic nečeká a hned úvodní kvapné vylidňování Moskvy, následná okupace, požár i válečná zvěrstva jsou vůbec nejsilnější pasáží celé Vojny a míru. O technické kvalitě, přelidněných scénách či čarukrásných kamerových kompozicích se netřeba rozepisovat, to vše je při starém a tedy nedostižně kvalitní. Bondarčuk exceluje jak na režisérském postu, tak (konečně, chtělo by se dodat) i před kamerou. Problém tkví v poslední půlhodině. Nechápu proč po sedmi letech monstrózní práce a šesti a půl hodinách děje vše zahodit a nechat odeznít bez jakéhokoli dopadu. Paradoxně tak celá sága končí jak začala. Nezáživnou pasáží o ničem. A to je ohromná škoda, která zbytečně kazí dojem nejen této části, ale celé tetralogii. ()
Galéria (20)
Fotka © Mosfilm
Reklama