Helena a její chlapci

Objektivně vzato to byla fakt děsná hloupost. Téměř nic se tam nedělo, postavy řešily úplné s prominutím kraviny, vedly úplně pitomé rozhovory a nejvíc mě fascinovala ta strašná studiovost a nelogičnost jejich oblečení. Jen tak pro ilustraci: jednou jsem zapnula televizi a tam se pásly krávy - úplně mě to šokovalo. A pak, vždycky mi vrtalo hlavou, proč když má Lolla letní šaty, tak proč Sebastian nosí zimní kabát. Ale aspoň se nepřevlékali tisíckrát za jeden díl jako v BH:o) No a v každém případě mě ten seriál děsně bavil a hlavně jsem se na to stále musela dívat, protože mě moc zajímalo, jak se bude vyvíjet vztah Cricriho a Johanny. Ano, vím, nejsem normální:o) (04.11.2003)

Můj první "ne-pohádkový" seriál, na který jsem se začala dívat pravidelně (bylo mi asi 6:)). Nejoblíbenější pár jednoznačně praštěná Johana a její "Kri-kri". Tenkrát to pro mě byla fakt bomba. Doteď jsi pamatuju jak vypadaly jejich pokoje, i tělocvična, restaurace a sklep (tak nic jinýho tam taky nebylo). A úplně vidim Heleninu našpulenou pusu, njn, Francouzi:P. Často si s holkama při nostalgických večerech pouštíme úvodní znělku a vzpomínáme na zlatá seriálová devadesátá léta:). (03.07.2012)

Bežalo to niekedy v druhom a treťom ročníku, keď som bol na strednej. Pár krát som si to pozrel, pretože o tom občas kecali baby, ktoré z toho mali celkom srandu. Tých 26 minút na jednu epizódu bolo tak akurát. Aspoň pre tých, ktorí nemali nervy na 45 minút s Beverly Hills. Najviac sa mi páčil ten blb, čo stále "akože" ignoroval svoju frajerku. (09.01.2013)

Díky nejmenovanému duševně nemocnému uživateli jsem si připomněl jednu z nejtrapnějších kokotin, které kdy spatřily světlo světa. V době boomu chlapeckých a dívčích kapel vznikly i jiné fenomény, jihoamerické telenovely, kupónová privatizace, Pergnerová a seriály o skupinách studentů. Ať už zmíním BerlyaHnis, Dawnův Svět, či jiné, kde kámen drbal cihlu a každý dialog vás uváděl do rozpaků svou důmyslnou nesmyslností, seriál Helena a její chlapci byl jednoznačně nejkrutopřísnější hovadina, která se kdy objevila v odpoledních hodinách na televizních obrazovkách. Pamatuji si ho naštěstí jen letmo, ale naprosto jistě vím, že to byla nehorázná čurákovina, kterou se zřejmě pokusilo francouzské impérium vrátit úder americkému filmovému průmyslu. 5% (30.01.2020)

To se tak jednou sešlo pár žabojedů na ochutnávce odporného, mladého, sotva zkvašeného patoku, přiťukli si tím beaujelaus a přes své čmoudlé okníratěné xychty vychrlili pár úvah o financích. Například na téma, jak si nahrabat na blbech. A jeden, teď už nevím jestli to byl Žán-Brié nebo Kamém-Bért, nadhodil možnost falzifikace Béháčka od těch ignorantů vysídlených za ,,oceán Atlantique". A samozřejmě to bude lepší, intelektuálně na výši, vtipné a elegantní, vždyť jsme vydumali prakticky všechny krásy civilizace. A ani do toho nemusíme moc investovat, lépe než Delyn a Brendy hraje i poslední metař v žoldu země galského kokrhavce....Pár pytlíků a blbek, posmutnělých z hormonální nerovnováhy, nám zásobovalo obrazovky svými zjevy po docela dlouhý čas. A ta hezčí část ze spolužactva to žrala jako Mugabe člověčinu, takže nebohý Kulyk na to musel zízať tiež, chtěl-li se v průběhu nenucené konverzace nenápadně přiblížit ku ňadrům v rozpuku. (14.07.2012)