Známi neznámi

Na taliansky originál to nemá, ale keďže scenár je takmer totožný, tak sa tu nedalo veľa pokaziť a aj herci to zvládli pomerne dobre. Ak by som nevidel Perfetti sconosciutti, možno by som hodnotil ešte lepšie, ale už ma tu nemalo čo prekvapiť, takže to nemalo taký efekt ako na mňa mal úžasný originál. (29.05.2023)

Film som si pustila len kvoli Hofmannovi (v poslednej dobe má u mňa snáď vačšie sympatie ako Nicolas) netušiac, že sa jedná o dalšiu verziu zaujímavej konverzačky, ktorú som v talianskej verzii videla už kedysi dávno. Detaily z původnej verzie som si už moc nepamatovala, takže som znovu bola prekvapená z niektorých situácií. Samozrejme, mohlo to byť aj lepšie, ale aj tak som bola rada, že som si na Silvestra pustila takúto tématickú vecičku so svojimi obľúbenými hercami. (02.01.2023)

Trochu prvoplánová moralitka, která na jedno zhlédnutí neuškodí, při znalosti pointy ale nemá při případné repríze moc co nabídnout. Zuzana Marianková se logicky držela při zemi, protože nižší rozpočet jí toho moc nedovolil, takže záběry na Prahu a ohňostroj bez zvuku jsou nechtěně směšné, naštěstí ale celkové dojmy moc nekazí. První polovina má velmi slušné tempo, svým způsobem i dynamiku a rozjezd odvážného nápadu vypadá hodně zajímavě. Postupem času ale příběh zabředává do různých vztahových propletenců, které nejsou moc důvěryhodné, je jich moc a celkově se to, že by každá z postav měla nějaké šokující tajemství, jeví hodně nepravděpodobně, ale v rámci nějaké divácké atraktivnosti a zhuštěnosti se to dá asi pochopit. Trochu horší je to s autentičností, která tu moc nefunguje, protože celá parta přátel mezi sebou nemá velkou chemii a všichni jsou spíš figurkami než životnými postavami. To ale zachraňuje solidní obsazení, v němž nikdo moc nevyniká, na druhou stranu ale nekazí a všichni jsou v rámci možností velmi dobří, jediný, u koho se snad dá mluvit o trochu lepším výkonu, je Tomáš Maštalír, který jako jediný emoce skrývá v sobě a po celou dobu je spíše pozorovatelem a musí hrát úsporněji. Zážitek ale dost kazí závěrečný twist, který vypadá dost prvoplánově (i když je věrný originálu) a v kontextu nemá takový efekt, jaký asi tvůrci zamýšleli a nedělá ze Známých neznámých nic víc než v úvodu komentáře zmiňovanou lacinou moralitku. 60 % (02.04.2022)

Povedená hořká komedie, v níž nejvýraznější herecký krajíc si ukrojil Martin Hofmann. Kouzelná byla i Táňa. Hezky dramatická Klára. Všichni byli fajnoví, pouze mi v některých okamžicích vadilo ono česko - slovenské pojetí, kde jsem musel mít ostříží uši, aby mi nic z drmolení ve slovenčině neuniklo. Ano, je to remake. Jeden z desítek. Podívejte se na tu naši federativní verzi a až poté si pusťte pro porovnání - chcete-li, třeba s delším časovým rozestupem, italský originál Naprostí cizinci. Původní italský film jsem viděl někdy před pěti lety. A ano, i takto s odstupem, italský temperament byl o chloupek větší. A přestože je to prakticky totožné, naše verze je také povedená! (viděl jsem: 1x) PS: Asi je to nošení dříví do lesa, nicméně z podobného konverzačního ranku je výtečný i Bůh masakru. (13.11.2022)

Sliboval jsem si, že další remake až v produkci Trinidadu a Tobaga, ale u československé verze mě přemohla zvědavost. Historka o nalévání bílého, červeného a čistého vína už těžko překvapí dějem a já chci hledat to pozitivní. Poměrně elegantně podané finále po konci „kouzla“, Martin Hofmann bavící humorem i jako Leonard Cohen light (závěrečné titulky) a jedno vyzvánění, které tu dusnou atmosféru vždy rozčíslo nadějí, že vše přijede urovnat pohledný muž v kožené bundě a s mluvícími digitálkami.. Zhodnotil bych to asi tak, že správný sběratel má kopii na zdi a originál v trezoru.. (11.12.2023)