Temné spomienky

Film je remaké filmu „Smrť a dievča“, z toku 1994 s rozdielom, že tento film je vsadený do obdobia 2. svetovej vojny a konkrétne do Rumunska. Podstatou filmu je rómsky holokaust v Rumunsku. Rumunsko do vojny vstúpilo, ako verný spojenec nacistického Nemecka. Jednotky maršala Antonesca sa zúčastnili útoku na Sovietsky zväz. Doma zaviedol diktatúru a presadzoval etnické čistky. Pripisuje sa mu vyvraždenie takmer 300 tisíc Židov a v pracovných táboroch v Podnestersku zomrelo okolo 11 000 Rómov, ktorí tam podľahli chorobám, hladu, chladu, alebo ich zabili vojaci. Ďalšie tisícky boli vyvraždení jednotkami SS na základe vydaného dekrétu k norimberským zákonom, v ktorom boli Rómovia klasifikovaní ako „nepriatelia rasového štátu“. A práve o takomto holokauste je tento film. Mladá Rómka Maya v Rumunsku prežila takýto zážitok s vraždením a znásilňovaním a utkvel jej v pamäti hlas a podoba SS-áka, ktorý túto operáciu riadil. Neskôr pracovala, ako zdravotnícky pracovník v Grécku, kde sa zoznámila s americkým lekárom a spoločne odišli do USA. A tu pri prechádzke v parku stretla muža o ktorom sa domnievala, že pred rokmi proti jej rodine spáchal tie najťažšie vojnové zločiny. Ale spomienky sú subjektívne, ani ona si nebola úplne istá, spomienky sa dajú zmanipulovať a často dozrievajú v období mesiacov až rokov. To už mnohokrát všetky detaily nezodpovedajú realite ale snaží sa s týmito zážitkami vyrovnávať, ako aj s minulosťou. A tak pivnica jej rodinného domu je premenená na osobný Norimberský proces. Film je tvrdý, presvedčivý a pokúša sa dostať k pravde minulých činov, ale taktiež skúma, akú voľbu máme medzi odpustením a pomstou a či je pomsta skutočne taká sladká.. (23.10.2020)

Při skutečnostech, že menší nazi-fische pronikly velkými oky sítí a svět je malý, musí malí Wiesenthalové usilovat o soukromou spravedlnost a vnitřní smíření ve vlastních sklepích.. Variace na Ripleyovou podávající si Gándhího je více thrillerem než psychologickým dramatem, očekávané flashbacky jsou dávkovány v kvantitě i délce úměrné kvalitě a mírně překvapivý konec sympaticky relativizuje pocit viny a zadostiučinění. Nechci tady šířit rasové stereotypy, ale ty požadované informace nešly vyčíst ze zajatcovy ruky? (05.05.2022)

Opäť je tu príklad super herečky a sračkoidného podania. Dejová linka tiež toho veľa neponúkla - stále iba horekovanie nad niečím, čo bolo ukázané iba v náznakoch. Ako sa má potom divák vcítiť do problému a súcitiť s hlavnou postavou? Navyše mi to prišlo až moc banálne na to, aby žienka začala tak vyšilovať. V koncentráku sa diali aj horšie zverstvá a z ľudí sa preto nestali takéto čudá a vraždiaci psychopati.  Chýbal mi tu šmrnc, ktorý by celé tie udalosti nejak rozpohyboval a ozvláštnil. Veľmi slabý priemer. 50/100 (14.01.2022)

Kde vlastně stále brát nápady na nová témata? Je mi úplně jedno, jestli podobný námět už zpracoval někdo jiný. Podle mého názoru se tvůrcům podařilo navodit tu správnou atmosféru, která diváka vtáhne do děje. Ke kladům filmu určitě patří i herecké obsazení v čele s Noomi Rapace, jež velmi přesvědčivě ztvárnila roli rumunské uprchlice Maji. Joel Kinnaman coby hlavní záporák také udělal všechno pro to, aby působil věrohodně. Ač se příběh dal předvídat, rozuzlení celé zápletky bylo poměrně překvapivé. (70%) (04.06.2022)

Přestože jména představitelů dvou ústředních postav Joela Kinnamana a Noomi Rapace bohužel stále nepatří ve světě filmu k těm nejvýznamnějším a hlavně komerčně nejúspěšnějším, tak minimálně pro mě osobně právě tyto dvě tváře patří k těm rozhodně nejvýraznějším a nejzajímavějším vůbec a každý jejich film očekávám s velkým nadšením, a právě o to hůře se mi nyní s povzdechem konstatuje a přiznává, že zrovna právě jejich společný projekt nedopadl příliš dobře. Co se tedy naštěstí týče jich dvou, tam zklamání nepociťuji, jelikož oba herci tu opět předvedli působivé výkony, a bez pochyb alespoň částečně zachraňující vše ostatní. Což o to, ona tedy jakoby není špatná ani ústřední myšlenka filmu, jenže její zpracování jednoduše postrádá, s prominutím, koule. Celé to na mě totiž působilo jako naprostý polotovar, kde vše fungovalo tak maximálně napůl, bez tahu na bránu, bez dosažení dopadu na diváka, a to jak po emoční, tak dramatické stránce, dále i co se napětí a atmosféry týče, všeho se zde zkrátka podařilo dosáhnout, ale již se to nepodařilo dotáhnout do onoho efektního cíle, který by oslovil a zaujal. Tudíž emoce jsou, ale chladné, dramatické scény jsou, ale zcela nevygradované, napětí je, ale vlažné a atmosféra též přítomna, jen opět ne zcela trefně zvolená a přesvědčivá. Závěr, respektive pointa, pak tu celkovou nevyváženost už jen podtrhuje, a tudíž opakuji, já z této podívané nejsem příliš nadšený, a štve mě to o to víc, že potenciál to přitom mělo dostatečně velký, aby z toho mohla ve výsledku vzniknout po všech stránkách zatraceně působivější a výraznější podívaná. (26.12.2021)