Obsahy(2)
V 11. století se v severských zemích postupně a obtížně prosazovalo křesťanství. V této době se odehrává legenda o nenávisti mezi dvěma rody a tragické lásce dvou mladých lidí, kteří z těchto znepřátelených rodů pocházejí. Režisér Gabriel Axel našel vhodné exteriéry v civilizací nedotčené přírodě na Islandu. Pochmurná a málo barevná krajina dala příběhu vhodný rámec. (NFA)
(viac)Recenzie (12)
Mohlo by se říct, že z "Gesta Danorum" může něco stvořit jedine Shakespeare, ať už je to kdokoli. Gabriel Axel sice věděl (od Shakespeara), jak se to dělá, ale film není divadlo. Mileneckou dvojici Hagbarda a Signe ne(šťastně) obklopil králi (živým i mrtvým, jako v H(Amletovi), našptávačem a žárlivcem (jako Jago v Othelovi), pomstychtivou královnou (jako Lady Macbeth)... To muselo fungovat, a v "Červeném plášti" to zafungovalo to dobře. Stydět by se za to nemusel Shakespeare, ani Bergman (ostatně ani Saxo Grammaticus, i když pro něj by to bylo asi příliš povrchní). - Od 12. století příběhů tragické lásky ubývá, do Gottfrieda Kellera pomalu, po něm už rychle; ne, že by tragických (asi ne zcela v původním smyslu) lásek bylo méně, ale jsou to už jen takové, s nimiž se lehce (či tíže), rychleji (či pomalu) sami vyrovnají. ()
Na ten film si pamatuju jeste z dob meho detstvi. Maminka odesla na nejaky ples z prace a ja zustal sam doma. Byla sobota a v polske televizi obvykle davali takzvane nocni kino, coz byvaly horrory nebo detektivky. Jenze tentokrat k memu zklamani bezel tento film. Zklamani vystridalo po par minutach nadseni a ja pak hodne stastny videl film jeste jednou v Ceske televizi. Od te doby nic a k sehnani neni. Skoda. ()
Severská stredoveká dráma z islandských rovín sa nesie v znamení súbojov a mladučkej lásky, ale bohužiaľ podľa mňa aj chýbajúcom zmysle pre filmársky cit. Tvorcovia striedajú scény, ktoré posúvajú dej dopredu s nudnými dlhými pasážami. Ale možno to bol zámer, aby všetky scény v divákovi dozneli podľa ich predstáv. Príbeh je jednoduchý a pripomína slávnu shakespearovskú tragédiu Rómeo a Júlia. ()
Tenhle film jsem viděl v hodně útlém věku a musím přiznat, že na něco tak drsného a chmurného mne doposavad naši nenechali koukat. Naštěstí máma usnula a táta byl trochu benevolentnější, za což jsem mu zrovna v tomhle případě vděčný, protože jinak bych o tuhle perlu severské kinematografie přišel. Námět nebyl kdovíjak originální, v podstatě Romeo a Julie ze severu, ale samotné pojetí se znatelně lišilo. Děj navíc podtrhovala divoká severská příroda, častá bojová střetnutí znesvářených rodů a když shodou tragických okolností zemřela láska hlavního hrdiny Hagbarda, brečel jsem jako želva a táta mne zahnal do peřin. Souhlasím s Aidanem a je mi také líto, že tento snímek upadl v zapomnění. ()
Islandská verze příběhu o Romeovi a Julii. Strohé, osudové a málomluvné drama, naprosto ladící s krajinou i s psanými ságami (jak si je aspoň z dávné četby pamatuji). V té jednoduchosti a strohosti mi to připomnělo Pasoliniho film Oidipus král, který je také takový fatální a archetypální. Dnes asi bude tento film zřejmě pro masového diváka neatraktivní, když je zde to vzájemné zabíjení vyvedeno bez jediného digitálního triku, který by je estetizoval. ()
Galéria (20)
Fotka © ASA Film
Reklama