O 28 dní...

2008: Jeden z mála "novodobých" hororů, jež se mi líbí, a který mi paradoxně nepřijde jako horor. Ve 28 dnech vidím schématicky zobrazenou lidskou společnost se všemi jejími nedostatky. Cillian a Brendan svým civilním herectvím odpalují Dannyho hozený míček a to společně s fantastickým soundtrackem vytváří opravdu jedinečný filmový zážitek, který si ráda dopřávám znovu a znovu. Aneb film o tom, jak se lidé chovají, když všechno dosud samozřejmé přestává existovat. ♥♥♥ - Dodatek 2014: Ani s plynoucím časem se můj názor na film nemění, jenom si to sama pro sebe umím lépe představovat. Je to velmi krásná cesta hrdiny s působivými neoprimordiálními milníky - za vymyšlení tohoto slova jsem na sebe velmi pyšná. Vystihuje to můj názor, že film odpovídá současné moderní kultuře, ale zároveň se vyjadřuje k vnitřním základním stavebním kamenům lidskosti. Jeho promyšlenost a struktura film posouvá úplně někam jinam, než by člověk čekal od obvyklého survival/nákaza hororu. Ještě víc to vynikne při srovnání s "pokračováním" 28 týdnů poté, které představuje právě jenom žánrový produkt bez přidané hodnoty, kterou nalézám zde. Také se jedná o jeden z posledních filmů, kde jsem ochotna přiznat, že má Danny Boyle mozek v hlavě, a nejen to, dokonce vysoce funkční. Tady s poměrně nízkými náklady dosáhl něčeho, čemu se Marc Forster o jedenáct let později s mnohem vyšším rozpočtem, proslulou literární předlohou a Bradusem v roli herce i producenta ve Světové válce Z ani nepřiblížil. Například tu není ani jedno dítě s astmatem, zato je tu tak mocná anagnorize při pohledu na letadlo letící nahoře za větvemi stromů, že prostě nemůžu zůstat emocionálně neroztrhána. (09.01.2008)

Stejně je to trochu zvláštní, přiznat si natvrdo, že celý žánr moderních zombie filmů (Romerovým Night Of The Living Dead počínaje) je vlastně odvozen od slavného sci-fi románu Johna Wyndhama Den trifidů. Ve 28 dnech poté najdeme zjevnou citaci prakticky celé první kapitoly této knihy. A tím odkazy zdaleka nekončí. Troufám si říct, že upozornění na fakt, že Wyndhamův postkatastrofický majstrštyk inicioval vznik celého subžánru filmového horroru, bylo jedním z hlavních cílů, které si tímto snímkem Danny Boyle určil. (01.05.2007)

Film, který rezignoval na stříkající Niagary tělesných tekutin ze všech přirozených i uměle vytvořených otvorů v lidských schránkách a víc se zaměřil na chování lidí v situaci, kdy podle nich padly veškeré brány morálních pravidel a přestala existovat budoucnost. Velmi nepříjemný pohled. A na rozdíl od těch přiznaných adaptací jde o velmi vydařenou inspiraci Dnem trifidů. Jen těch stromů je tam míň... (17.06.2003)

Danny Boyle se rozhodl natočit apokalyptický horor, jenž by se vymykal všem které již vznikly, a zároveň se tak vydal napříč žánry. Film není založený na horové atmosféře (!), ale tváří se většinou jako katastrofický film, thriller a jednou dokonce i jako romantická road movie. Je to zvláštní, ale funguje to, možná je to díky hudebnímu doprovodu, který se také mění dle potřeby, ale hlavním důvodem je spíše Danny Boyle, který snímek zrežíroval opravdu mistrně. Některé záběry dokonce působí značně umělecky, jako by se nám snažil něco dokázat, ale přesto nevybočují z vypravování. 28 dní poté je rozhodně jeden z nejlepších tragických filmů. (06.06.2005)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Dosti krvavý film Dannyho Boyla, virová sci-fi apokalypsa. Po úvodní scéně s průšvihem s osvobozenými opicemi film vtipně přeskočí katastrofu zhroucení civilizace nápisem 28 dní poté - a teprve pak začíná akce. Živí proti nakaženým, všichni proti všem, soucit se nenosí. Vůbec to není špatné sci-fi , ale já tam pořád cítil ten béčkový horor někde v podkresu scén a docela mi to vadilo, stejně jako do filmu nepadnoucí scény se zvrhlými vojáky. Prostě ne můj šálek čaje. A protože jsme v Anglii, dávám jen tři hvězdy. Trailery: http://www.csfd.cz/film/895-28-dni-pote-28-days-later/videa/ (11.01.2010)