Babettina hostina

Svojim spôsobom pomerne nezáživný a nudne odrozprávaný príbeh o dvoch sestrách a ich služobníčke. Príbeh, kde je na prvom mieste bigotná viera a kde láska a pocit šťastia z jej naplnenia je úplne cudzím pojmom. Škoda, že to nebolo zaujímavejšie spracované, pretože pointa a myšlienka filmu boli dobré. Jediné čo sa dá vychváliť do nadpriemeru je pekná výprava a slušné herecké výkony. Priemer. 60/100 (20.03.2019)

„V tomto odlehlém koutě Dánska žily 2 sestry, jejichž mladistvá svěžest začínala odkvétat.“ Po tomhle prohlášení jsem se začal smát. Ale smích mi příliš dlouho nevydržel, protože ho začala nahrazovat hořkost nad 2 promarněnými životními osudy, minimálně vzhledem k pěveckému talentu jedné z nich jsem se tomuto pocitu mohl jen těžko bránit. A právě pěvecké pasáže byly také tou jedinou zajímavou věcí na úvodní jinak nudné půlhodině. S příjezdem Babetty film naštěstí dostat vítr do plachet. Příprava jídel a samotná hostina zaujme, divák zároveň doufá, že stolující (s výjimkou uznalého generála) zapomenou na svou pomatenost a docení kuchařské mistrovství. Ale stejně mě ten pokrytecký, tmářský, omezený a hloupý spolek silně dráždil, o prázdných náboženských moudrech ani nemluvě. Pocit zadostiučinění tak nebyl zrovna silný. Babettina hostina je vcelku milý, staromilský film plný melancholie, ale mně toho nabídl o dost méně, než jsem čekal, proto dám pouze čisté 3*. „Pláč umělcovy duše mi umožnil vydat ze sebe všechno.“ (13.10.2023)

Událost, při níž si literatura s filmem podává ruku a nesnaží si ji navzájem utrhnout. Nedávno zemřelý Gabriel Axel udělal svou adaptaci tak, že kniha a film jsou skoro stejné, ale v podstatě zcela jiné. Tam kde v knize působí slovo, tam ve filmu obraz. Obraz a slovo jsou v podstatě jiné, zážitek je ale skoro stejný. Tak citlivý "přepis" slova do obrazu se vidí jen zřídka. Logicky bych se měl sám sebe zeptat: "Co tedy? Kniha nebo film?" Tak teda film. (11.03.2014)

Úžasná melancholická výprava dá hneď na začiatku najavo, že film osloví práve tých, ktorí by radšej strávili leto na takomto odľahlom a kľudnom mieste, než v ľubovolnom preľudnenom letovisku. No a medzi takých ľudí patrím aj ja, až som kvôli obrazovej hostine skoro zabudol na tú Babettinu. Spočiatku sa nám striedajú časové roviny, čo ale neznamená, že by sa divák v jednoduchom deji mohol stratiť. Film môžeme rozdeliť na dve polovice, kedy sa tá druhá plne venuje už len príprave hostiny pre otravných miestnych bigotných katolíkov (čisto subjektívny názor, patrilo to k dobe) a jej priebehu. Osobne som práve kvôli ich rečiam škodoradostne veril v iný, cynickejší koniec, ale nechcem spoilerovať, ak by som mal chuť a peniaze na nakrútenie novej verzie, tak tam by sa objavil... (25.07.2019)

Jen několik světlých světských chvil ve zdánlivé šedi údělu chudoby a službě bližnímu v pomalém tempu, na vzorku malé protestantské vesnice - všechna komisnost světa se školometskými dialogy... a pak se náhle začne Babette otáčet v kuchyni a zbývá jen litovat, že vůně nelze přenášet. A překvapivě se zde neodehrává jen uspokojení tělesné, ale i duchovní - mezi jednotlivými chody se zviditelní nejedna moudrá pravda a s plným žaludkem se zjevně mnohem snáz odpouští... A tak si i můj duchovní prožitek jasně řekl o radost těla, a jelikož želvy nežeru, dopřála jsem si alespoň stáčené bílé, ročník 2013 :-) (16.02.2014)