Vianočná hviezda

Asi mě pořád překvapuje, že stejný režisér, který si udělal jméno na teenagerských komediích, si v posledních letech vzal monopol na natáčení štědrovečerních pohádek, ale jinak s tím nemám problém, a v tomto konkrétním případě mě to poměrně příjemně překvapilo. Obsazení je fajn (Tereza Ramba je v roli Deničky vyloženě roztomilá), natočili to v krásných lokacích, a ten děj mě celkem bavil a přišel mi jako něco příjemně nového (jako po dlouhé době pohádka, ve kterém není ústředním motivem odpor proti předem domluvenému sňatku, což je podle mě momentálně asi nejotravnější žánrové klišé). Nesedla mi ovšem ta německá ošklivka v roli princezny a v porovnání s vrcholnou českou klasikou typu Princ a večernice mi to pořád přijde jen jako lepší průměr, který se za čas skoro jistě vykouří z hlavy. (28.12.2021)

Kouknou se, tvůrci, na Hvězdný prach, jak se dělá pohádka / fantasy podobného stylu - že to chce nějaké větší motivace postav, než jen "Má ji rád, ale jen čumí - Má ji rád až k vlastní smrti - Má rád jen sám sebe - Je zlá, ale vlastně neví proč - Má ho ráda, protože hezky složil jednu písničku". Protože když tohle držíte po neskutečně dlouhou dobu, která u mne subjektivně trvala tři hodiny, tak se vám děj nikam nepohne a je to nuda k po... prostě nuda bez děje. To, co jste odvyprávěli za dvě hodiny (fakt to má jen 92 minut? Nevěřím.), jste měli odehrát za čtvrt hodiny a udělat z toho pořádné tóčo, ne jen naprosto statické hlavní hrdiny a stafáž naprosto netečných postav v pozadí (Hm, aha, přistává Velký vůz, pohoda, není se čemu divit - Hele, holka září, v poho. - Hele, holka září ještě víc, tak jí zatleskáme. - Hele, nějaký divný chlápek s dlouhými bílými vlasy, v poho... atd.). Než se tady Bezejmenný rozhoupe něco udělat, už film pomalu končí, a nakonec vlastně STEJNĚ NIC NEUDĚLÁ! Děti zpívají furt dokolečka jednu a tu samou písničku, až už to všechny musí tahat za uši. Než Měsíci dojde, že by mohl něco udělat sám, uplyne úplně celý film, navíc jako šéf je naprosto pitomý, když nepojme ani nejmenší podezření vůči Proximě. Nic, nic, nic, postavy prostě z panoptika, a vlastně ani ta Proxima nic nepředvede kromě foukání do flašky, dokud jí fet nedojde. A čemu mělo být měsíční stříbro, fakt netuším. Když měli mlhu v očích a dělali, co jim nakážu, na co jim cpát ještě stříbro??? A postava královny - je očarovaná, nebo se tak pitomě chová ze své vůle? Tedy že věří nějaké naprosto neznámé čůze, která jí vpadla na hrad a haní jí její jedinou, vlastní dceru? Že takovou nedala chytit za flígr a vyhodit, ale místo toho ji pozve k večeři? I s tím podivným Kubou, teda očarovaným Vaškem? Mankote! Ještě tak nejvíc se mi líbilo nebe, ale zas - nemělo domyšlená pravidla, co ty hvězdy můžou, a co ne, jak to, že můžou pár dní nesvítit, Siriova domýšlivost přestane být brzy vtipná, trpaslíci jsou blbci až za hrob, a navíc ani to zábradlí do konce filmu taky nikdo neopravil. Co když jim tam Denička zas spadne? Nakonec fakt nerad musím přiznat, že jediným, fakt jediným oživením téhle nezáživné podívané je herecké dřevo Voříškovic Ramba, která se aspoň snaží z té bláznivé a naivní hvězdy vykřesat (byť často násilně a sem tam za hranu) nějaký sympatický humor a bezstarostnost. (25.12.2020)

A teď tu o třech oříšcích pro Popelku, chce se říci nad aktuálním vánočním programem. Českým pohádkám, zvláště těm od Karla Janáka, se mimo asi tisíce dalších věcí vyčítá pasivita princezen. Jsem rád, že se tvůrce poučil, a proto v zájmu džendrové, ba přímo kosmické rovnosti, jsou v této pohádce pasivní úplně všichni. Vašek pasivně zbožňuje princeznu, královna pasivní rezistencí hodlá přimět dceru provdat se za prince, Bezejmenný pasivně zachraňuje Deničku, Měsíc má z oblohy kůlničku na dříví a nezdá se, že by mu vadila neúplná souhvězdí a tak dále a tak dále. Dokonce i ta hybatelka zla Proxima moc aktivity nevyvine, mimo nějakého toho magického odfouknutí. Prakticky každé hnutí stojatých vod se tu stane jen proto, že je napsané ve scénáři, a to včetně jakéhokoli romantického citu. Tak jak se v Limonádovém Joeovi pěje "krávy cituplně bučí", tady by mohl Kotek alias Vašek s dětmi nazpívat "princezny cituplně čučí" a říkají tomu láska. Celý děj by se dal odtočit za asi třicet minut a možná by to ani nebylo špatné. Ostatně než se začne tajtrlíkovat kolem princezny a falešné záchrany, je to místy i celkem vtipné, to jest tak těch prvních třicet minut. Pak už je to natahované jak převařená špageta. Dají se pochválit kostýmy, lokace a kamera, i to, že to není jako asi tak 95 % současných pohádek vyloženě trapné či vulgární, ale za více než dvě vánoční hvězdičky to není. První je za ten začátek, druhá za Gajslerku v černé díře alias prdeli, kam patří už dávno. (24.12.2020)

Já nevím, Karel Janák už by měl s pohádkami přestat, protože se většinou nezmůže na víc než na variaci na něco lepšího od někoho jiného. Tentokrát může děkovat Tereze Ramba za to, že byl výsledek alespoň nějak zábavný (záživný), protože jedině ona z obsazení alespoň trochu vyčnívá a především díky ní to takzvaně ušlo. (25.12.2020)

Hezký vánočně-pohádkový příběh se zajímavým námětem o lásce mezi lidmi i hvězdami, relativně humorným zpracováním s využitím vtipných narážek na vesmírná tělesa, nádherně vyhraněnými postavami včele s naivním děvčetem a vypočítavou mrchou a též jejich do sebe zahleděným pitomcem, skvěle hrajícími protagonisty zahrnujícími kromě zmíněných i vedlejší úlohy bílého trpaslíka či obou zamilovaných mužských hrdinů, opravdu krásnou výpravou, velmi dobrými triky a moc pěkným zpíváním navozujícím milou sváteční atmosféru. 75 % (29.12.2020)