L'Albatros

Asi jsem neviděl žánrový film (tedy film v protikladu k artové tvorbě; ano, uvědomuju si, jak může být tato dichotomie problematická, že se artová tvorba dokáže inspirovat populárními žánry, a naopak), který by zřetelněji vypovídal o kocovině v důsledků zmařených ideálů Května ´68. Účastník nezdařené revoluce Trussel (Jean-Pierre Mocky; mimochodem i režisér tohoto filmu) je vykreslen jako typický romantický hrdina - kriminálník, avšak s těmi nejčistšími úmysly, který se spravedlivě bouří proti zkorumpovanému (a represivnímu) systému, jehož boj je však už od začátku odsouzen k nezdaru; svět vysokému politiky je stále stejně bezútěšný, staří politici zneužívají svou moc, úkolují policii a intrikaří, a ti mladí, od kterých se toho tolik očekávalo, jsou dokonce ještě horší, s vidinou funkce se nebojí obětovat ani své vlastní dítě. Nebýt nevěrohodného sblížení Tassela a Pauly (Marion Game) přemýšlel bych i o hodnocení nejvyšším. Btw. bavilo mě, že L'Albatros (1971) vypadá úplně jinak, než jediný další film, který jsem od Mockyho viděl - La Grande Frousse (1964), ten chlap asi bude mít široký záběr, proto se taky na každý jeho další film velice těším. Díky za tip Willymu Kufaltovi! 75 % (06.04.2024)

Albatros je za mě zajímavý už jen tím politickým rozměrem. A nejde jen o to, že se ten celý příběh o noční honičce policie na uprchlého vězně, odehrává na pozadí jedné volební kampaně a my tak můžeme vedle hlavní dějové linky (v níž thriller střídá romanci) sledovat i střet dvou politických rivalů (a jejich podporovatelů).  Zajímavá je třeba i scéna, kdy jeden z těchto politiků (a shodou okolností i otec oné rukojmí Pauly) v jednu chvíli říká, že "moc je jako orgasmus, co trvá celý den." Těžko jinak říct, zda konec mohl dopadnout méně tísnivě, než jak dopadl. Přiznám se, že jsem něco takového od jisté chvíle spíš i čekal. Zajímavé možná je, že i v tom konci vlastně dominuje politika. (13.03.2024)

Kriminálka s otrepaným námetom - útek z väzenia a následný únos, nemá veľmi čím zaujať. Hlavne režisér, ktorý sa obsadil aj do hlavnej úlohy v nej bol nevýrazný a nie príliš sympatický, takže mi bol jeho osud vpodstate ukradnutý. O niečo sympatickejšia bola jeho obeť, ale celkovo to medzi nimi moc neiskrilo a ich útek bol dosť nudný, keď to porovnám s inými podobnými filmami. Pre mňa čistý priemer. (27.03.2024)

To byl let, no věru radost pohledět (a do hlavního hrdiny se zahledět ;-)), ale i fandit (napnutá, jak adamitky na golemovi :-)), zcela se do příběhu ponořit. Ovšem ten "ponor" mi kazily neustálé vpády těch všech politických, tuze nesympatických (a k smrti nudných) hejhulů. Rozumím a chápu, že (a proč) to v tomhle filmu "muselo" být, ale i tak mi přišlo, že je tam toho všeho až "po staříčkovo", a veškeré jejich "opičky" mohly být zkráceny nejméně o polovinu. Škoda, že nezůstalo pouze u té linky ústřední dvojice. Ale i tak jsem si film krásně užila. Mimochodem - Gérard Philipe zemřel jen napůl - vtělil se totiž do Jeana-Pierra Mockyho. :-) A jen tak na okraj - pokud se snad domníváte, že jste se někdy s někým milovali na krajně neobvyklém místě, tak tento film vás přesvědčí, že to lze ještě na mnohem, mnohem neobvyklejším. :-D /"Virtuální retro kino" Willyho Kufalta, cyklus "Francouzský krimi-noir speciál"/ (26.03.2024)

Všedné krimi, ktoré sa odohráva väčšinou v noci, ale napätie neprináša žiadne. Na triler veľmi zlá vizitka. Vidíme viacero postáv, ako to už zvykne byť pri francúzskych postavách, väčšinou sú také divné - k žiadnej si divák nedokáže vytvoriť vzťah. Škoda, z nočnej naháňačky po utečencovi z väzenia sa dalo vytrieskať omnoho omnoho viac. Druhá línia s voľbami prezidenta a politických intrikánskych vojen to síce čiastočne oživuje, ale aj tak príbeh z hlavy vyšumí veľmi rýchlo. (09.11.2022)