Mesto bohov

Děti se místo se stavebnicemi a panenkami baví s noži a bouchačkami, gangsterské bosse uctívají, budoucnost neřeší. Tohle barvité povídání o drogové scéně a krutosti dospívání bylo tehdy událostí nejen na festivalových přehlídkách – uchvátilo i běžné diváky, kteří ocenili syrově naléhavý příběh plný beznaděje a smutné pravdy. Jen by mě zajímalo, kolik z těch mladých neherců dnes žije nějakým standardním životem. (25.05.2017)

FIlm, který podává neuvěřitelně drsným způsobem život v jedné z nejnebezpečnějších čtvrtí Rio de Janeira. Snímek je seskládán z mozaiky několika menších příběhů, které spolu nemají zdánlivě až tolik společného, ale dokonale se prolínají. Největším problémem Města bohů je, že z dětí se chtějí stát muži velmi brzy, ale ono se není co divit, když vyrůstají v prostředí svých "vzorů", kteří jsou vrazi, drogový dealeři a myslí si, že si můžou dělat co chtějí. Celým příběhem nás provází chlapec jménem Buscapé alias Racketa, který se také chtěl stát gangsterem, ale když viděl umírat nevinné, lidi co miloval a z jeho pokusu o přepadení vždy zůstali jen pokusy, tak se jeho jediným vysvobozím stal fotoaparát. Snímek byl nominován na čtyři Oscary včetně těch za nejlepší režii...... (18.12.2007)

Tak to bylo druhé Rio de Janeiro, ne jako z fotek, které by lákalo jet tam na krásnou dovču. Tohle bylo město se slumy, kde život nemá cenu ani cenťáku a kde dožít se dvaceti let je umění, které spočívá v kmitání mezi kulkama a kde ten silnější má možná šanci. Místo, kde policejní hlídky jsou pouze snovou vizí a když už, tak to něco stojí. Město bohů, které je nekompromisní, nemilosrdné, surové, kde je slyšet řev, pláč, smích, přestřelky, kde se znásilňuje, drogy jsou denním chlebem, kde pomsta má zelenou, kde se srdce mění v kámen a přesto se tam žije. Tak to je Město bohů. Herecky dokonalé, bravurní a naprosto přesvědčivé. (01.05.2015)

Obvykle som moralistka a naivka, ale týmto v samom koreni prehnitým bastardom by nepomohla ani prvotriedna reedukačno-socializačná výučba. Keď vidíte to nekompromisné šialenstvo, zverstvo a krutosť a musíte sa na to pozerať dve hodiny, máte chuť prvý raz v živote schmatnúť pištoľ do vlastných rúk a nadobro vyplieniť krvilačné gangy, aby konečne zavládol vytúžený pokoj. Alebo.... sledovať to v pohodlí obývačky a tváriť sa, že sa nás to netýka. Neľútostné, autentické, ťažko stráviteľné. (11.09.2010)

Tož zaujetí bylo. Mám pocit, že i pěsti zaťatý (nebo uťatý?). Tam, kde mi Milionář z chatrče dával vizi v konec dobrý, všechno dobré, tam Město bere. Všechno. V Riu není déšť, který by odplavil krev, ani chrabrýho reka. Neb radu mám, milí a filmem nepoznamenaní přátelé: s dabingem NE! Film vypovídající o hrůzách by neměl znít vtipně. Český distributor je zřejmě veselá kopa a naservíroval film s nejhorším dabingovým výkonem ever! Na facku. (13.03.2010)