Mákni!

Prakticky stejná kvality jako v případě Feel the Beat. Krásná hlavní protagonistka, neurážející taneční téma a průměrná zábava. Zároveň stejné chyby v podobě neopuštění již tisíckrát zaběhlých klišé a chybějící inovace. Nejsem nijak uražen, ale už by to chtělo, aby toto téma někdo chytnul za koule a měl odvážnější přístup k jeho zpracování. Ne každý film musí mít hned happy end. (20.11.2020)

Ne každý taneční film je kvalitní a zanechá za sebou stopu. Ale spousta z nich má dobrý příběh, jen špatnou choreografii, nebo super postavy, skvěle tančící, ale debilní příběh. To jsou fajn taneční filmy. Jenomže Work It není ani jedno z toho. Choreografie nic moc, jejich soupeři jsou parodie na tanečníky, ani jejich choreografie není nic úžasnýho, aby si z toho na Juilliardu sedli na zadek. Bez napětí, zajímavých postav a kreací to jen zanechává zvláštní poselství; pokud tě to baví, máš v tom srdíčko, tak ti všechno projde. Ani komedie to nebyla. 45 %. (12.08.2020)

Sabrina Tesár je jedna z možných budúcich kvalitných herečiek, ktorá dokonale zapadá do dnešnej doby svojim umelým obočím, na prekvapenie ju ale oslovil štýl Brežnev. Ja preferujem prirodzenosť, hoci dnes už v autobuse na mladom dievčati vidíte minimálne štyri umelé veci, aj keď má na tvári rúško - polmetrové nechty, aby zakryla svoje okúsané, nasleduje machuľa alebo fajfka fixou namiesto obočia, potom decimetrové riasy, že vás svojou dĺžkou škriabu na chrbte a ak máte náhodou biele tričko, tak vám na ňom od jej klipkania očami ostane ani Persilom nevyprateľný čiarový kód, no a nechýbajú ani umelo predĺžené vlasy po nejakom koňovi, ktorý o svoju hrivu už nestál. Kto vie, čo by sme videli ešte pod tým rúškom, ale určite minimálne krúžok v nose, aký sa dáva dobytku. Filmu tohoto typu Netflix vypľuje za rok na tucet. Zas nejaké tanečky, súťaže, pubertálne predbiehačky, no a samozrejme top klasa celého tanečného odvetvia je teplý černoch s ružovičkými vlasmi. Ako vravím, ja preferujem prirodzenosť. (10.08.2020)

Tak jdeme si od začátku odškrtávat klišé tanečních filmů 1) holka co dělá u nějaké taneční skupiny posere to a vyhodí ji (máme) 2) aby se dostala na vysněnou školu na , kterou ani nechce musí někde tančit (máme) 3) z původní skupiny ji vyhodily (viz bod 1) tak si musí založit novou (máme) 4) z kvalifikace postoupí jen díky tomu, že někdo nedodržel pravidla ne díky svému talentu (máme a máme) 5) změní priority a opustí svou skupinu před finále pak zase změní priority a vrátí se zpět a vyhrajou (máme, máme, máme) 6) ve filmu se musí objevit homosexuál (máme) - naštěstí tady to nervou do diváků tak na sílu jak v Feel The Beatu Pokud to porovnám s tématickým podobným letošním Feel The Beatem (shodou okolností taky od Netflixu) tak je to lepší má to minimálně dvě vtipné scény (mrtvý důchodce a 50 odstínů šedi) na hlavní herečku se dobře dívá a jde na ní vidět, že prostě prochází progresem na rozdíl od Sofie Carrson, která tam byla od začátku nejlepší a nejlepší i zůstala nezaregistroval jsem ani jednu protivnou postavu na rozdíl od těch děcek z Feel The Beatu. Choreografie je na vysoké úrovni. Je docela škoda , že vše musí končit klišém , že musí vyhrát co tak pamatuji byly pouze dva filmy kde to končily tím, že ve finále nevyhrály a poučily se jeden byl Backstage tuším a druhý některý díl Lets Dance 80 procent. (10.08.2020)

Nenáročná zábava u které můžete vypnout a chvíli nemyslet. Příběh předvídatelný, ale to vůbec nevadí, protože se na to hezky kouká. Liza Koshy mi tam nějak nepasovala. Nevím, zda to tak připadalo jen mě, ale ta holka si byla až moc jistá sama sebou a svým...ehm...hereckým umem. Oproti tomu - Sabrina Carpenter je moc sympatická slečna. Mezi ní a Jordanem Fisherem to hezky jiskřilo. Jinak je to opravdu to samé pořád dokola. Ale já na to vždycky skočím. (09.08.2020)