Gauneri

Komentovat tento film nemá téměř cenu. On se vám tak nějak okomentuje sám. Totiž, na to, jak je upovídaný, je to velice svižný a zábavný film. Skvělá gangsterka z pera začínajícího fenoménu jménem Tarantino. Za zmínku stojí i skvělý písničkový soundtrack, který je celý koncipován jako fiktivní rozhlasová stanice. (07.11.2011)

Jestli budou Inglourious basterds vypadat nějak takhle, vůbec bych se nezlobil. I já nyní nerozumím tomu, jak se mohl tento skvělý Tarantinův snímek ztratit v davu, nebo lépe řečeno, být ušlapán rozhodně méně kvalitnějším (nebo jinak řečeno ne tak dobrým) Pulp Fiction. Tenhle skvost by si jistě zasloužil obsadit místo v žebříčku několik příček nad zmiňovaným kultem, stejně jako bych se nebál jej prohlásit za nejlepší gangsterský film vůbec. Bravurní! Když jsem se poprvé začal kamarádit s panem Modrým, Hnědým, Bílým a Růžovým (...), myslel jsem, bůhví jakou zapeklitou matematickou hádanku pro mě režisér nepřipravil, až tak mi to připomělo zadání ze starých sbírek úloh. Ale ona je to taková sranda! Scénka s uchem pak patří mezi to nejhutnější, co může snímek nabídnout, a divně mi z ní je ještě teď. Navíc tolik sprostých slov jsem naposledy slyšel v mém oblíbeném Running Scared, a během doby, co snímek prachsprostě "posloužil" mé přítelkyni jako zvuková kulisa při práci na PC, se ta vztekala, na jaké chujoviny to zase koukám :-). So shut the fuck up and keep watchi´n you piece of shit! (29.07.2009)

Pan Bílý, pan Světlý, pan Modrý, pan Oranžový, pan Hnědý a pan Růžový májí udělat klenotnictví. Něco se nepovede, anebo spíše někdo je zradí. Pan Oranžový to koupí do břicha a pan Bílý se ho snaží dostat do bezpečí, na předem ujednané místo setkání. Do skladiště. Pan Bílý přemýšlí co dělat dál, do toho přichází pan Růžový. Přemýšejí co se to vlasně sakra stalo... To zhruba k začátku děje první vynikající Tarantinovky, která spolu s Pulp Fiction patří mezi perly světové kinematografie. Špičkové herecké výkony, výborný scénář, skvělá režie, kultovní hlášky a především věrohodnost dělají z Gaunerů nezapomenutelný filmový zážitek. (12.06.2006)

Vynikající krimithriller přesně ve stylu, jaký se od Tarantina dá čekat. Nápaditý akční děj je obohacen o několik skutečně drsných scén a všichni herci se doslova předhánějí v tom, kdo na sebe strhne větší pozornost diváka. Nakonec se zřejmě vítězem stal u většiny stejně Michael Madsen díky scéně s uchem. Tarantinovsky zábavná byla ovšem i scéna s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se zviditelnil. :) (05.07.2003)

Počátkem 90. let filmový svět naplno objevil génia Quentina Tarantina a kinematografie už nikdy neměla být stejná. Mistr pastiše začal ke zděšení publika i kritiků servírovat znepokojivě násilné výjevy, od nichž nelze ani dnes odtrhnout zrak. Více zde. (03.04.2007)