O statočnom kováčovi

O statečném kováři je z dalších pohádek z dětství, která mě spíš děsila. Tvůrcům se povedlo vytvořit temnou atmosféru, která rozhodně není pro nejmenší. Pohádku jsem si užil až jako starší, když už jsem se tolik nebál ošklivé ježibaby a tísnivé hudby. :-) Každopádně pohádka měla napínavý příběh, zmíněnou temnou atmosféru, dobré obsazení tři hlavních postav, slušnou výpravu a exteriéry a přinesla i nějaké to poučení. Pro nejmenší děti bych ji určitě nedoporučoval, ale těm starším by se líbit mohla, stejně jako dospělým, kteří mají duši dítěte a občas ještě věří na pohádky. :-) (05.05.2024)

Čekal jsem to temnější. Záporák, zbytečně kvalitně obsazený Čepkem, se tu jen mihne ve slabém závěrečném souboji, aniž by budil nějaký extra respekt. Ten jeden zvrat ohledně identity jedné z postav byl jasný dlouho dopředu. Kříž nesnesitelně čestný, karikatury a přehrávání ostatních ve snesitelné normě. Bitky trapně markýrované, ale ty zpomalovačky byly fajn. (30.12.2011)

Přinejmenším body navíc za to, že se tato pohádka po vzoru klasických pohádek nebojí i postrašit. Rozhodně by neškodilo přivést toho neohroženého Mikeše trochu víc na pokraj sil, aby to nevypadalo, že má vše tak na háku. V kontextu s koncem, který nemá potřebu nějak ždímat emoce, se ale jedná o film, který se dá pouštět (s určitými přestávkami) opakovaně. (02.01.2019)

Jedna z rozhodně nejzajímavějších českých pohádek, kterou mohu hltat každé Vánoce a troufnu konstatovat, že mě ještě dlouhá léta neomrzí. Pavel Kříž ve své (pro mě prozatím nejlepší) roli po boku pěkně nechutných a zásluhou toho dokonalých nástrah při záchraně té své vysněné, jak už to v pohádkách bývá. V málo kterých mě to ale dokáže tak bavit, jako právě ve Statečném kováři. (20.10.2018)

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek s pořádně hustou atmosférou (má nejoblíbenější je scéna, kdy Kroner a Knot najdou na cestě své nejtoužebnější sny (peníze a pořádný žvanec) a pak se tyhle sny změní v krysy a hady), i obsazení je dost dobré (Pavel Kříž sice nebyl úplně to pravé ořechové, ale Kroner s Knotem byli jako proradní kamarádi dobrým okořeněním pohádky, záporák v podání pana Čepka měl slušné charisma a Ladislav Trojan jako králův rádce se svým neustálým "Já to hned říkal." byl hodně vtipnej). Jedna z těch posledních dobrých pohádek, kterých tady kdysi vznikali mraky. Oproti tomu dneska je většina pohádek silně nepovedených (světlých výjimek typu Anděl páně je zoufale málo). K pohádkám jako kovář je radost se vracet na rozdíl od většiny těch dnešních... (15.01.2011)