Obsahy(1)
Dokument je věnován Jiřímu Procházkovi, českému bojovníkovi smíšených bojových umění (MMA). Říká, že nechce být šampiónem proto, aby měl peníze, slávu a krásné ženy, žene ho touha posouvat hranice mysli a úrovně vědomí. (sator)
Recenzie (12)
"Uvědomím si, že to vlastně nejsem já, ale že je to něco, co si myslím, že jsem já." Nejsem žádnej filozof, ale fandím všem, kteří se umí najít ve svým já. Tam já jsem ztracenej. Přesto fandím všem: Jirkovi Procházkovi, Denise i BJP. Sleduju jeho cestu, prožívám jeho zápasy a vážím si ho. Tady je však toho filozofickýho mudrování na mě příliš a propojení myšlenek s bojem je naprosto nedostatečný. Zkrátka jsem viděl myslitele, ale chybělo mi probouzení zvířete v něm. ()
MMA nie je moja šálka kávy. A neverím, že buchnátmi a kopancami do hlavy sa moje vedomie dostane do inej dimenzie. Možno akurát tak k epilepsii či Parkinsonovi. Ako interview je to ale geniálne spracované a chlap je sympaťák. A na rozdiel od mnohých jeho kolegovcov vie dokonca čítať a páli mu to. Viac filozofický dokument než športový, myšlienkami veľmi obohatil. Som zvedavý, aké prekvapenie nám to chalan chystá. ()
Název by měl být spíše Úvod do budhismu, ale jinak je to bohulibá propagace tohoto sympatického , ještě nedávno skoro neznámého sportu. Velkou zásluhu má Karlos Vémola, který sport propagoval vytrvale 15 let a nyní vyprodává velké haly. ()
7.12.2013 sem jel s kamarády z Olomouce se podívat na české MMA do Prahy (Clarion hotel) na jejich kamaráda - Karlose Vemolu, který vyhrál, já jako Přerovak sem hlavně jel se podívat na Maru Bartla, který taktéž vyhrál. Ale ten večer sem viděl na vlastní oči vycházející hvězdu a budouciho šampiona Jiřího Denisu Procházku! Pecka dokument! ()
Ví co čom mluví, a vo čom mluví, ví jen málokdo :-) ()
Úžasné. Vůbec jsem netušil, že má Jiří tuhle hloubku. A teď po vítězství v Singapuru to celé dostává ještě větší význam a hloubku. Respekt a poděkování! ()
Skrze svůj sport propaguje východní nauky, odpoutání se od věcí a myšlení. Ale dělá to svými slovy, jednoduchým způsobem. ()
Denisa je woke a je dobře, že se o to podělil. Není to sice žádný toastmaster, občas se zakoktává a často se opakuje, ale rozhodně nemá v hlavě vymleto. Pro mě příjemné překvapení. ()
Když jsem si pouštěl Cestu bojovníka, netušil jsem, že existuje ještě o několik let starší Vědomý bojovník. A ten je úplně to samé, jen naštěstí o nějakých 20 minut kratší. Ezo moudra, východní myšlení, filozofické řeči a propagace pohybného myšlení jednoho nadějného zápasníka. ()
Procházkov image je skor duchovnejší (na materiálny je tu Vémola, alebo McGregor). 80 % ľudí tomu zrejme prestane chápať po 20 % (cca 10 minutách). Kupodivu to bolo celkom dobré. Obvykle takéto dokumenty sú o tom ako sa "z nikoho stal niekto", toto je však zamerané na duchovnejšiu stránku, pozorovanie mysle, meditáciu, odpútanie sa od ega a pod. A ten jeho cieľ je celkom utopický. ()
Na můj vkus až moc filozofické. Dal bych spíš přednost něco se dozvědět více z osobního života, tréninky, zápasy apod... ()
Ten kluk má to štěstí, že prohlédl základní podstatu vesmíru a už takhle mladej. Proto je tam, kde je a ty většinový vyboxovaný hlavy jen čumí. Tohle není sportovní dokument. Je to poselství. Forma už je o dost slabší a trpí veškerými nešvary současných bulvárních dokumentů. Co nedokáže vyjádřit Jirka slovy, to pateticky dohání komentář. ()