Oddechový čas

Zcela průměrný film o socialistickém workoholikovi, který se hroutí pod tíhou problémů i osobních vlastností a nakonec je přinucen změnit své životní priority. Člověk by řekl, že ač se film odehrává v dávno již uběhlých reáliích, může promlouvat i k dnešním moderním manažerům, kteří také jedou nadoraz a trpí tím celé jejich okolí i oni sami, často trpící sydromem vyhoření. (08.11.2014)

Tohle asi zná každý, kdo se pokouší někde něco většího posunout dál. Firmu, obec, školu, úřad... Prostě den má jen 24 hodin a vy máte práci, rodinu a ještě musíte relaxovat jinak vyhoříte jako papír. Snad kdyby vše šlapalo jak hodinky, asi by se to dalo nějak držet pohromadě, jenže když to někde skřípe, nebo dokonce všude, zůstane vám z toho jen pocit vyčerpání a kupa otázek jestli já to mám vlastně za potřebí. Někdy navíc okolí a někdy i to nejbližší vás navíc od lecčehos zrazuje, protože přeci na prvním místě je rodina. Tedy výlet na Konopiště pěkně všichni s řízkama a až pak třeba obnova kanalizace v obci aby i u vás doma bylo to 22. století. Raslava Brzobohatého mám rád a docela byla zajímavá i ta návštěva výrobny lodních bagrů. Ale ten způsob jakým to bylo točeno, ten mi prostě nesedl. Navíc byla spousta herců nepochopitelně předabovaných. Ke konci to už i nudilo. Dávám tedy dvě sodovky do dvou prázných lahví od Bohemky. * * (14.05.2022)

Ešte som nevidel hrať Radka Brzobohatého v nejakom filme zle. Pre každé dielo, už či televízne alebo filmové, je jeho prítomnosť veľkým prínosom, vrátane "Oddechového času". Pre niekoho priemerný, pre mňa každopádne zaujímavý film. Tá jeho postava mi pripomína nášho direktora, neoblomný, nekompromisný, tvrdohlavý a raz do roka má aj dobrú náladu. (13.11.2010)

Také káva může být výživná. Upravte si ji s vejcem. 45letý Radoslav Brzobohatý neúnavně buduje, zatímco jeho syn, 18letý David Prachař bojkotuje studium. 30letý Vladimír Mišík vyhrává se svou skupinou ETC v baru, 31letému Petru Svojtkovi to sluší a všemu dává spavý řád 32letý Jiří Svoboda. (28.06.2015)

Pracovní snímek o jistém zásadovém inženýru, pro něhož je čistý kádrový posudek, morálka, vědomosti a pracovitost zásadou dobře odvedené práce. Drží se toho nejen v podniku na výrobu říčních bagrů, ale i svého soukromého života. Všechny jeho ideály se však pojednou začnou hroutit a byť si to zpočátku nedokáže připustit, okolí se pro něj stává velice cizím. Řídit podnik a rodinu je chválihodný čin, ale nemůže být ke všemu velice chladný přístup. Herecký koncert Radoslava Brzobohatého nemůže nechat na pochybách. Byť je moralita snímku předem jasná, dá se říci, že platí i pro dnešní dny. (29.07.2015)