Prokletí domu Hajnů

No byl to solidní cvokhaus. Za hrátky s kamerou a celkovou práci s vizuálem palec nahoru, na druhou stranu je znát, že film je podle předlohy a herci často působí, že teatrálně předříkávají daný text a jen málo z toho, co dělají a říkají, působí věrohodně. V ČS kinematografii spíše zajímavý počin než vyloženě funkční dílo. (07.05.2022)

Předlohu jsem zatím nečetl, takže nemám srovnání. Nicméně snímek profesora Svobody na mne poměrně zapůsobil, i když uznávám, že jeho trošku psychotické vizuální podání nemusí sedět každému. Film měl na české dílo solidní až hororovou atmosféru, dům byl skutečně představen jako něco fantskního. Výborné výkony všech zúčastněných, včetně Valerie Kaplanové, která byla mrazivá a standardně dobrého Čepka, který si opět vystřihl roli blázna. Celkově je to trošku ujetější než Petrolejové lampy, ty jsou ale filmařsky asi stravitelnější. Přesto se mi film dost líbil a dá se na něj koukat víckrát. Škoda jen, že Emila Horvátha nadaboval Stropnický, který trošku snižuje jeho jinak velmi dobrý výkon. 75% (14.12.2009)

Neviem. Fajn kasting a miestami až vyložene hororová, megapochmúrna atmosféra (a výprava), ale že by ma to nejako extra chytilo... Vôbec ma každopádne neprekvapilo, že to natočil Jiří Svoboda, ktorý sa predviedol aj podobne neuveriteľne temným filmom Zánik samoty Berhof (ktorý sa mi páčil viac). (02.10.2021)

Zřejmě bude nějaká chyba na mém přijímači, neb tohle prošumělo kolem mě. Z těch všech podhledů, nadhledů, schodišť a světla se mi dělalo mdlo. Příběh zajímavý, o tom žádná, vystudovaný chudák se chce výhodně oženit a nějak se mu to díky diagnózám vymkne z rukou. Herecky pestré, Emil Horváth ml. dobrý, Evelyna Steimarová znatelně lepší, ovšem Valerie Kaplanová byla pro mě top tetinka. Takže suma sumárum shovívavě za tři, no. (26.07.2019)

,,Jsem na tom hůř než vězeň. Toho aspoň hlídají normální lidi." Poměrně drsný psychologický horor se silným mysteriózním nádechem. Ovšem s nadčasovou myšlenkou (zachovanou z původního románu Jaroslava Havlíčka) o tom, co dokáží vybraní lidé udělat pro zisk a bohatství, nejen jak se říká jít přes mrtvoly, ale čelit i daleko šílenějším podmínkám... například zůstat žít v domě s psychicky nemocným bláznem a současně tedy v prostředí, kde má manželka po osudovém okamžiku každou chvíli blíž a blíž k totálnímu psychickému zhroucení. Zdeptán jistými momenty nedávám plný počet, také proto, že mi překážel až přílišně hysterický smích hlavní hrdinky, avšak při reprize mě úplně dostal závěrečný zvrat ohledně dříve milé, nenápadné služky Katy (neodolatelná Evelyna Steimarová), najednou rafinované manipulátorské "svině". V závěru pak profesor Švejcar (alespoň u mne) vzbudzuje zároveň lítost, neboť byl pouze vypočítavým kariéristou nebo také obětí? Úžasně tajemný filozofický úvod a závěr s vnitřním monologem, pozoruhodné zpracování s hutnou atmosféru po celý film, jakou uvidíte jen v málokterém československém filmu. Jiří Svoboda jí ve svých filmech z 80. let uměl navodit dokonale, značnou zásluhou má zde na tom vedle výtvarně zajímavých řešení exteriérů onoho prokletého domu a šílených maleb postavy strýce Cyrila jednoznačně i kamera Vladimíra Smutného. Hlavně mít pevné nervy k sledování! 80% (16.11.2018)