The Curse of Audrey Earnshaw

Nenápadný, súčasne aj trochu zvláštny čarodejnícky kúsok o osamelej pobožnej komunite v časoch hladomoru. Len jednej jedinej farme sa darí. Prečo asi? Navyše, matka so svojou prekrásnou dcérou s nadprirodzenými schopnosťami a čiernou mágiou spôsobia chudobným rodinám poriadne peklo, hynie dobytok a pribúdajú samovraždy. Jeden z tých ťažšie stráviteľných filmov - pomalším tempom a atmosférou trochu pripomína podobne kvalitné či tématicky ladené The Wind / Hagazussa. Hoci nás nečaká horda gore či ľakačiek, neznamená to, že by nevzbudil zvedavosť a mňa pri obrazovke bez problémov udržal (možno budem jeden z mála). Len si nie som istý, ako dlho sa mi udrží v pamäti. (09.10.2020)

ktovieakú hlavu a pätu to nemá - napr. Audrina matka vykreslená (+ výber herečky) ako takmer dobráčka, postupne akosi bojujúca proti vôli "satana" ktorého ale chcela porodiť, porodila a vychovala. Ostatné babizne sa proti nej nakoniec spikli, spolu so "satanom" a urobili si z nej panenského obetného baránka a ona to nejako nečakala a nepáčilo sa jej to (lol), čo celé veľmi nehrá dokopy. Buuuuulšit scenár. Proste keď bol "satan" taký silný a aj celá tá banda - ako sa ku koncu ukázalo - prečo ona bola taká posratá (09.10.2020)

Opäť téma povier, lenže bez vysvetlenia. Pozeráte sa na príbeh z chladnej dediny, hľadáte odpovede a ako vás to pomalé tempo unáša a pomaly unavuje, dospejete k záveru, že vlastne žiadne odhalenie nepríde. Mnoho ostane nevypovedaného, skoro nič nie je objasnené. Ťažko povedať, koho takýto štýl môže osloviť. (08.11.2020)

Snímek sice pomalý, ale zato temný, depresivní, v jádru hrůzostrašný. Prokletí Audrey Earnshawové, jak zní český překlad názvu, v sobě nese spoustu odkazů na snímky, jako jsou ´Rosemary má děťátko´ (1968), Carrie´ 1976), ´Vesnice´ (2004) nebo také ´Čarodějnice´ (2015). Možná někdo pozná i motiv ze snímku ´Vymítač ďábla´ (1973). Znamená to tedy, že je do jedné etudy smícháno spousta hodně známých motivů, které kupodivu fungují. Je to ale horor, na jaký již nejsme moc zvyklý. Žádné lekačky, žádné hororové akční krvavé scény, prostě nic. Jen budování strachu a hrůzy. Právě vlivem pomalého tempa, byť v temné atmosféře, se nejedná o snímek jen tak pro každého. Někdo se může u toho nadmíru nudit. Určitě však stojí zato. Děj má bohaté zápletky, které vrcholí scénou vytvářející otazník. Snad tomu chybí jen patřičný tah na branku ve vytváření honosnějšího teroru z obou stran barikády. Tedy jak ze strany vesničanů, tak ze strany Audrey. Pro někoho může být i děj v některých místech složitější, takže se v tom může i kapánek ztratit. Není to zrovna jednoduchý počin, ale kdo se dostane do hloubky problematiky a veškerého dějového vývoje, má šanci si snímek užít. (27.06.2021)

...V roce 1873 byla skupina rodin odloučena od Irské církve a založila si svou vlastní izolovanou osadu v Severní Americe. vypukly světové války. Vědecké znalosti se rozšiřovaly. Zatímco se vesničané pořád drželi starých způsobů v roce 1956 po jevu který se později označoval jako zatmění se napříč komunitou začal rozšiřovat mor, trávení půdy a hospodářských zvířat. Jedinou výjimku tvořila usedlost Agathy Earnshawové. Ženy, která byla podezřelá z kacířství a jejíž půda neustále plodila. Agatha během zatmění porodila dceru. kterou před vesničany držela v tajnosti. Posledních 17 let společnost bojovala s narůstajícími útrapami, nic z toho ale nebylo tak zničující jako vědomí, že je bůh opustil... Těmito slovy film diváka uvítá. Zároveň můžou posloužit jako jákýsi obsah pro případné další diváky ať ví do čeho jdou. Dle zdejšího hodnocení jde o poměrně málo známej(jen 113hodnocení) a taktéž podle procent soudě pro mnoho diváků těžko uchopitelnej a stravitelnej kousek. Spíš jde o film pro okrajovýho(né mainstream) diváka jako jsem já. (07.07.2023)