Prednosta stanice

Tak tohle šlo naprosto mimo mě, zatím nejhorší film s Burianem, co jsem viděl. Nemám obecně rád komedie založené na hlavní postavě nějakého trouby, což Přednosta bohatě splňuje. Postrádá to inteligenci, vtip i důvtip, kteréžto vlastnosti mají třeba Ducháček nebo Rozruch. Celé to bylo takové šroubované, nevěrohodné, vedlejší postavy krom Marvana neměly pořádně co hrát. Slabé dvě hvězdičky za pár vtípků, u kterých jsem se alespoň pousmál. (02.02.2011)

Přednosta stanice, ten nekouká jen na šíny. Přednosta stanice, ten umí prohnat mašiny. Přednosta stanice, to prazvláštní je tvor. Před ním se klaní semafor, šarže je hrozná, každej ho pozná, červený nos i čepice, to je přednosta stanice. Bremsák, ten má těžkej život, dře všechny koleje. Mašinfíra je jak černoch, celej vod voleje. Konduktér ten štípe lístky a holky do tváře, ten ve vlaku vlastně dělá jenom bachaře. Pan revizor reviduje každýho haranta, kouká kde by načapat moh černýho pasanta. Oficiál, adjunkt a generální inspektor, to všechno je přece proti nám jen fór. Přednosta stanice, ten nekouká jen na šíny. Přednosta stanice, ten umí prohnat mašiny. Přednosta stanice, to prazvláštní je tvor. Před ním se klaní semafor, šarže je hrozná, každej ho pozná, červený nos i čepice, to je přednosta stanice. *** (26.05.2020)

Přednosta stanice, jedna z nejhranějších Burianových filmových komedií na televizních stanicích, oplývá nezastavitelnou energií sehrané komediální dvojice. Vášnivě bublá a klokotá, vyzdvihuje absurditu, flexibilitu a protiklady, libuje si ve slůvkách, mezních situacích a v důvtipu hledání cest z bezradnosti nevědomí. Hravý humorný nadhled je nepřehlédnutelný, radost a nepoddajnost je nakažlivá. Baví bez přestání, důvěrně naznačuje a, i přes své značné stáří, neposedně skotačí a provokuje. Hlavní postavou lehkého komediálního příběhu je Ťopka (vynikající Vlasta Burian), chodící reklama, slepý pasažér a zaskakující přednosta železničního nádraží. Jediným cílem je nasycení žaludku se zachováním základů lidské důstojnosti. Chudoba není trestným činem, byť se na ní pohlíží z patra. Nakonec každé balancování na hraně přinese nevšední dobrodružství a pohotová přizpůsobivost alespoň krátkodobě vyrovnává síly před rozhodujícím střetem. Druhým vrcholem příběhu je Jiří Kokrhel (velmi dobrý Jaroslav Marvan), přísný generální inspektor transverzální dráhy. I společensky vážená osoba se může vlivem náhody vrhnout do role mlsného kocoura. Pro úsměv náklonosti se leccos přehlédne a slabosti se dá využít i na druhé straně. Třetím nejvyšším bodem je Arnošt Pěnkava (velmi zajímavý Čeněk Šlégl), bohatý místní statkář. Vytrvale, neodbytně a žárlivě upíná veškerou svou energii k jediné půvabné ženské tváři v okolí. Poměrům navzdory. Královský čtyřlístek humoru a zábavy uzavírá Pivoda (dobrý Václav Trégl), železničářský skladník místního nádraží. Zpupnost omezence, lačného po ženitbě, lze kontrolovat pouze přes autoritu nadřízené šarže. Hlavní ženskou postavou je Julie Jelenová (šarmantní Zita Kabátová), manželka přednosty stanice a obletovaný cíl mužského chtíče blízkého okolí. Jednu z mála možností rozptýlení je zapotřebí udržovat v bdělém stavu. Nejhledanější postavou je Anatol Jelen (velmi zajímavý Antonín Zacpal), přednosta železničního nádraží a vášnivý hudebník. I zdánlivý ignorant manželského soužití má svou mužskou hrdost, ze které neustoupí. Z dalších rolí: statkářova přehlížená manželka Olga Pěnkavová (příjemná Růžena Šlemrová), ostražitý restauratér Hejhal (zajímavý Theodor Pištěk), bezelstně bezprostřední servírka Pepička (příjemná Marie Norrová), prostá kuchařka u Pěnkavů a natěšená Pivodova snoubenka Růženka (zajímavá Darja Hajská), či železniční revizor Šajn (sympatický Karel Postranecký). Přednosta stanice je jedna z nejklasičtějších komedií Vlasty Buriana. Její temperament, vitalita a nezastavitelné klokotání stále dokáže rozvibrovat zábavu do smíchu a radosti ze života. (25.07.2017)

Humor mistra Burina na naprostém vrcholu. Scény s telegrafem, bochníkem chleba a kuřaty a některé další dokážou rozesmát až k slzám. Všichni herci hrají v rolích přímo na tělo, a tak každý vytváří svojí svéráznou postavičku, kterým samozřejmě vévodí falešný přednosta v podání Vlasty Buriana. Navíc je tu skvěle vystihnutá atmosféra malého města a jeho nudného nádraží, trochu podobně jako v Ostře sledovaných vlacích, ovšem v tomto filmu je nuda zažehnána naštěstí daleko komičtějšími a veselejšími událostmi. A tak tento snímek patří k těm, které umí pobavit i v dnešní době a nejednou. (31.12.2005)

Král komiků Vlasta Burian opět, jak je u něho zvykem, exceluje v této známé komedii, kde se musí vydávat za falešného přednostu stanice, a aby toho nebylo málo, na běžnou inspekci přijíždí generální inspektor drah Jaroslav Marvan. A pak už je to herecký koncert Vlasty Buriana a je jasné, že se nejelo úplně podle pevného scénáře, ale hustě se improvizovalo. Burianovi geniální etudy jsou právě dílem těchto improvizací. Jaroslav Marvan měl určitě nelehký úkol s ním udržet krok a je až s podivem, že svou roli takto bravurně ustál. Ostatní herci jim dělají jen křoví, ale nutno podotknout, že i oni se neztratili, ale v konečném výsledku je to hlavně Burian s Marvanem, kteří tuhle komedii s řídkým dějem a prostinkou zápletkou obohatili a učinili z ní nesmrtelnou klasiku, u které se baví a budou bavit celé generace. (11.12.2009)