Jízda

V jednoduchosti je krása, když třeba porovnám nízkorozpočtovou Jízdu s vysokorozpočtovým Akumulátorem 1 - mimochodem filmy z téhož roku (1994), proto taky to srovnávání -, tak musím říci, že u mě Jízda svou nenuceností vítězí na celé čáře. Co víc, otevírá se přede mnou jakožto dílo s potenciálem překreslit určité myšlenkové mapy. Tak kupříkladu, jak si někdo může pod spojením "česká letní komedie" představit Slunce, seno, jahody, tak já si napříště asi bude představovat Jízdu (přestože se nejedná o čistou komedii). Co se týče filmografie J. Svěráka, tak vedle Obecné školy a Kolji mě zřejmě právě pouze Jízda aktivizuje k opětovným projekcím (ještě jsem neviděl Kuky se vrací a Betlémské světlo), ostatně ani Aňa Geislerová se mně v žádné roli nelíbila víc (na Annu prostě nelze nemít crush). Last but not least Buty nikdy neznělo líp, teprve skrze Jízdu jsem zjistil, že je to vlastně dost slušná kapela. 80 % [dafilms]        (29.04.2023)

Pro mě to není bůhvíjaká kultovní záležitost, ale "jen" příjemný, pohodový film. Svěrák ani při ultralaciném natáčení nerezignoval na různé filmařské kousky, kterými ozvláštňuje jinak až příliš jednoduchý a přímočarý film. Příjemní jsou civilní herci (i když Geislerovou nemusím) a hudba od Buty. Tu neminul Český lev, stejně jako kameru F.A. Brabce. Neproměněny zůstaly nominace na film, režii a pro Geislerovou (tehdy vládlo Díky za každé nové ráno). (17.07.2003)

Pohoda je naprosté a dostatečné vystižení tohohle filmu, na rozdíl od stejnojmennýho softwaru na účtování, co ve mě vzbuzoval přesně opačný pocity. A sehnat takovou perfektní trojici lidí od neuvěřitelných sympaťáků Pastrňáka a Špalka po Aňu Geislerovou tak sladkou, že už to víc ani nejde, to je panečku výkon. K tomu dnes už legendární hudba. A že film vzbudí "pouze" chuť udělat úplně to samý, sbalit se s autem a kamarádem a jet někam, je jedno kam a užívat si každou sekundu "jízdy"? Pro mě je to víc, než dost. Ale tak to bejvá, když se točí film bez vyšších ambicí s jednoduchým nápadem, kolikrát vznikne perla větší, než když film spolkne 150 milionů a řeší se v něm tisíc životně důležitých problémů. Svěrák je machr. (06.04.2012)

Naprosto boží feel-good wannabe freestyle hippie buddy-komedie stylizovaná do béčkovýho pseudo-artově-observačního letního road-movie, který hledá krásu [ať už v rámci kamarádství, letní bezstarostnosti a bezčasí, nebo českýho post-revolučního mámvpičismu] v obyčejnosti a v jejich různorodých nuancích – a v tom tkví největší kouzlo filmu Jízda. Dokonalá Svěrákovina s neméně dokonalým devadesátkovým soundtrackem [Buty rules!] a svéráznou poetikou... přitom taková blbost, co? 9 kabrioletů z 10. (14.02.2024)

Nic si nekomplikovat, nikam nekvapit, užívat si. Protože ani tahle road-movie nemá cíl. Miniaturní filmový štáb tehdy vyrazil za sluncem, aby zpět přivezl osobitou výpověď, která se líbí i dnes. Příběh byl jednoduchý, zbytek byla improvizace. Rozhodovalo počasí, vlastní zkušenosti, vzpomínky, aktuální nálada lidí za kamerou i před ní. Jedno horké léto, dva kamarádi s károu bez dokladů, jedna stopařka. A zapálený Svěrák. Velmi působivé. (28.03.2017)