Jízda

Pravá česká road movie, jak se na Svěrákovský kalibr "juniora" patří:) Nezbedná a svůdná Aňa Geislerová a dva pohodoví kámoši v podání Radka Pastrňáka a Jakuba Špalka. Oba dva hážou jednu hlášku za druhou, projíždějí úchvatnou letní krajinou, a na Vás z obrazovky přílo sálá ten letní žár, bezstarostnost a také jakási melancholie těch krásných dnů, které vždy utečou příliš rychle na to, kolik se toho v nich událo... Nejvíce mě dostala chemie, která začala mezi Aňou a Radkem pracovat od brzkých okamžiků a když ho poté začala zcela profesionálně svádět, říkala jsem si, že mezi nima prostě musí něco být a hotovo:) Závěr mi sice přišel dělaný na efekt, asi jako: "Tak co udělat, aby tato Jízda měla nečekaný konec." Ale co, prostě to tak skončilo. Podstatný je ten děj předtím:) Taková ukázněná, odlehčená a jednoduše "česká" verze na Mexickou jízdu. "Vůbec nezáleží na tom, že jsme tu babičku svezli jenom deset metrů, tak jako tak to byl dobrý skutek", "Víte, že Američané vyhráli válku, protože uměli dobře zacházet s telefonem?" :) (03.05.2012)

Pohoda, klídek, tabáček. Jen se tak projet, nic neřešit, nikam nespěchat, být volný, svobodný, nespoutaný. Pokud tohle člověk dokáže, pokud o tom dokáže natočit film a pokud ten film dokáže přenést onu pohodu i na diváka, musí se jednat o člověka co je neuvěřitelně v pohodě, což Jan Svěrák během natáčení Jízdy rozhodně byl. Díky Honzo, takovýchto instantních dávek pohody člověk občas potřebuje několik denně. 80% Zajímavé komentáře: ChewieDC, Martyna (09.10.2006)

Dokonalá atmosféra, soundtrack (TOP song Tramtáryje!), obsazení a kamera, prostě skvělej film, kterej mě strašně baví. Vidět to tehdy v kině, mohl z toho být možná zážitek na celý život. Jediné, co mi na Jízdě možná trochu vadí, je to použití Gottova songu "Mistrál". Slyšel jsem dokonce kdysi, že to bylo tehdy Svěrákovi zazlíváno, že do filmu ze současnosti použil píseň od bývalého prominentního normalizačního zpěváka, Svěrák se ale údajně hájil tím, že má na ni nostalgické vzpomínky, a proto ji chtěl použít, ať si říká kdo chce co chce. Proti čemuž nemůže podle mě nikdo nic říct. UPDATE 24.3.2021 - Když jsem dostal po letech chuť vidět to znovu, opět se mi to moc líbilo. Cival to dokonale vystihl, Jízda je prostě skvělá esence devadesátek a tvůrčí svobody, a osobně mě strašně baví, s jak skromnými prostředky se zde povedlo natočit úžasně nadčasový a čistý příběh, který s lety zraje jako víno - a pro mě osobně je to v první řadě obrovská nostalgie, protože mi ten film připomíná éru mého dětství, podobně jako třeba jiné skvělé filmy z té doby typu Co chytneš v žitě nebo Indiánské léto. A potom taky - a možná to někomu může připadat zvláštní - jsem u toho nově zažíval příjemný pocit hrdosti, že je fajn být Čech a žít zrovna v tomhle koutu země, protože ty filmové lokace zde jsou jedna velká letní idylka a velká radost se po nich vozit v autě bez střechy, prostě krása (maestro Brabec holt umí). Myslím, že to natáčení tehdy muselo muselo být strašně fajn, o čemž svědčí i kouzelné poděkování tvůrců v závěrečných titulcích všem zúčastněným - dýchá z toho neuvěřitelná pohoda a přátelskost. (14.05.2012)

„Plyne z toho, cos říkal, ňáký poučení?“ S Jízdou jsem měl v podstatě jediný problém, a to s jejími postavami. Tajemná a provokativní Anna mě postupně začala bavit, avšak oba mužští hrdinové mi byli dlouho docela dost nesympatičtí a až směrem k závěru jsem si k nim konečně našel cestu. Což je škoda, protože se mi jinak snímek líbil, ať už svými triviálními dialogy či tou těžce pohodovou, bezstarostnou a hravou atmosférou (hudba samozřejmě udělala svoje), do které jen sem tam zasáhne nějaký ten mráček. O to silnější byla ta facka na konci…na druhou stranu ji oceňuju, protože teprve potom má v divákovi šanci plně dozrát ten dojem pomíjivosti a prchavosti (spojený nejen s touhle letní jízdou). Celkově to vidím na slušné 4*. „Jestli se stydíš, tak já se votočím.“ – „Ne, nestydím.“ - „Já kdybych byla chlap, tak bych tohle asi nepřežila.“ – „A co na tom je?“ – „No…jak se vám to ve vodě scvrkne. To musí bejt hrozná potupa, ne? (20.07.2015)

Duše filmu Jízda je mi zcela cizí. Obal jeho DVD vesele hlásá: "To je v pohodě... není co řešit." Jenže ono TO není tak docela v pohodě a vždycky je co ŘEŠIT. Tohle nevědomě do sebe zahleděné, sebekonzervující, umrtvující štěstí, to okázalé nevnímání okolního světa, obojí je dokonalým receptem na mé podráždění. Takováhle pohoda, navíc plná planého "filozofování", je pro mě hnus (pro přehnaně vnímavé - ano, je to projekce osobní zkušenostmi s lidmi, kteří byli vždycky moc v pohodě). SPOILER - A ač závěrečná smrt vnáší nad idylku duševní a duchovní prázdnoty stín, není dost temný, abych z něj cítil skepsi vůči bezcílnosti. KONEC SPOILERU. Slabé **. (17.02.2009)