Krysař

Kde nic neni, ani smrt nebere. Sceny se toci v kruhu, jeden snimek jako druhy je k zblazneni stejny a parkinsonova ruka pana osvetlovace, zapricinila nesymetricnost mych ocnich panenek. Filmova, resp. muzikalova hudba je asi to jedine s kladnym znaminkem. To ostatni bych hodil do pytle na odpadky a zakopal hodne hluboko, jeste niz, nez jsou ulozeny ceske poklady typu Playgirls ci Byl jednou jeden polda. . . (02.06.2012)

Nevím nevím jestli jsem koukal na to co vy, ale mě to naprosto stačilo a musím uznat, že ačkoliv jsem Brabce již dávno odepsal tak navzdory velice špatné kritice , jsem byl mile překvapen. Kamera byla senzační, Krajčo byl nadprůměrný a exteriéry z naší milované Prahy budou snad v každém filmu nádherné. Ano jde o experiment no a co? A že se film točil jen jeden den? To přeci filmu také neubere pokud je dobře zvládnutý. Já prostě musím být štědřejší než většina recenzentů zde. Za hudbu hvězda, za kameru hvězda (i když se moc často opakuje stejně je nadprůměrná ), za atmosféru silvestrovské Prahy hvězda a za Krajča půl hvězdy. Vychází mi to na 3 a půl ale dávám 3, neboť bych tu vypadal jako úplný blb. S čím ale nesouhlasím je hodnocení horší než 2 hvězdy , protože ačkoliv Jákl je přece jen lepší judista a Ester mě také nijak výrazně neokouzlila, přece je tu ta hudba a ta je perfektní a nejenom ta, záběry osvětlené lampou jsou přeci něčím novým a nevypadají vůbec špatně. Nemůžu si prostě pomoci , dýchla na mě atmosféra, která se mi vážně líbila. (01.01.2005)

Film nebo divadlo? Experiment nebo samolibá umělecká mazanice? Co si mam vzít z ultimátně zbytečné kokotiny, ve které kameraman v časovém presu těká po všem kolem sebe, aby v kombinaci s jedním reflektorem naplnil hypotézu o experimentálním poetickém fláku? Aspoň, že jste nám už v úvodu velkoryse oznámili, že se točilo jediný den. Prakticky nekoukatelná záležitost. (31.01.2009)

WTF? Něco jako divadelní představení (hlavně divadelní herectví Karla Dobrého je šílenost - znovu sem se přesvědčil, že divadlo - až na výjimky- mi nemá co nabídnout )natočené venku, ale film to není určitě. Jediná pozitiva - Landova hudba (Krysař je podle mě nejlepší muzikál co byl u nás uveden), Ester Geslerová a trochu překvapivě i trochu Krajčo, kterýho jinak fakt nemusim. (10.02.2006)

Krysař je v prvé řadě filmem, jehož účelem byl zápis do knihy rekordů, v druhé řadě je pak experimentem, kdy je jakýsi divadelní přepis slavné hry vsunut do ulic silvestrovské Prahy. Jedná se také o spojení současnosti se slavným legendárním příběhem o Krysaři. Proč říkám divadelní přepis. Odpovídá tomu divadelní sbor, který naše hrdiny následuje, divadelní chování herců a hlavně dialogy hodící se spíše na divadelní prkna, než na filmové plátno. Přesto právě ta nefilmovost dělá z Brabcova filmu to čím je, teprve díky ní funguje stoprocentní spojení starého příběhu o boji zla s dobrem, o němž zvrácení obyvatelé nemají ani potuchy, se současným světem. Zajímavý je také experiment s jedním reflektorem - tento prvek je také znám ze starých divadel a cirkusů, kde reflektor svítí na baviče... - který nám dává kus světa a přesně určuje místo na které se máme zaměřit. Film také vyvolává jisté vzpomínky - i když to jistě nebyl účel -, například pohled na kultovní neonové srdce na Hradě. Rád bych též pochválil Landův hudební doprovod, který - pokud ovšem mistr nezačne zpívat - je velice dobře poslouchatelný a do filmu se opravdu hodí. Nemohu tento zmodernizovaný přepis klasické české knihy ohodnotit odpadem jen z toho důvodu, že je z něj cítit jistá poetičnost okamžiku a navíc si velice vážím tvůrců, kteří projevují alespoň malé pokusy odpoutat se od stereotypu české komediální kinematografie, v níž je pomalu jeden film nerozlišitelný od druhého. Pokud budou podobně experimentovat i jiní tvůrci, věřím že se stav českého filmu výrazně zlepší. (10.02.2006)