Akumulátor 1

Krásná výkladní skříň zlatých devadesátých ve svobodném českém filmu. Nevšední téma, žánrové hrátky, inspirace zahraničím, ale také cimrmanovská recese (Svěrák starší v páru s Kolářovou, Smoljak se svými průpovídkami), překrásné ženské (a jejich výstřihy sledované hravou optikou velmi mladého režiséra) a vzpomínka na dobu, kdy bylo možné věřit všemu. Některé popkulturní odkazy možná trochu zeslábly, jiné potěší i po letech. Láska k filmovému médiu je nicméně jasně čitelná, nejlepší gagy jsou s ty podtitulky. O práci s hlavními motivy z Nabucca ani nemluvě. (17.02.2009)

"Jsem v bezvědomí. Už třetí den jsem v bezvědomí a nevim o tom, protože jsem v bezvědomí." Nevím, po kolika letech jsem dnes Akumulátora viděl, ale vím určitě, že "tehdy" se mi tolik nelíbil. On je to nejen nejoriginálnější film Jana Svěráka, ale podle mě také nejoriginálnější film, který u nás od revoluce vznikl. Na diváka se valí přímo tuny ohromně hravých nápadů (za první scénu ze "světa za obrazovkou" by se rozhodně nemusel stydět ani Terry Gilliam), hudba burácí hlavním motivem přímo elfmanovským, na zpočátku trochu zvláštní herectví Petra Formana se zvyknout dá a Zdeněk Svěrák, Marián Labuda nebo Bolek Polívka jsou samozřejmě jistoty. "Ráno jsme byl u prezidenta. Jedině on by mohl zrušit televizní vysílání." - "A co vám řek?" - "Vůbec mě k němu nepustili." (16.10.2015)

Nevím jak Jana Svěráka, ale mě taková hodinka dvě u televize dokáže naopak solidně nabít, samozřejmě člověk u toho nesmí ležet celej den. Scénář má sice v rámci českého bahňáku originální a plný nápadů, dialogy navíc jistí tatínek (i když někdy mi už ta jejich laskavá důvtipnost leze krkem), ale chybí mu větší sevřenost, takhle z téhle parodie amerických akčních sci-fáren kombinované z hřejivou českou člověčinkou s lůzrem v hlavní roli leckterý konzumní divák nebude moudrý a já sám se docela nudil a mumlajícího Formana neustále klopícího oči přímo nenáviděl. Technicky je to pak parádní, ale u řady trikových scén jsem se nemohl zbavit pocitu, že jsou naprosto samoúčelné (všechny ty pohledy dovnitř těla). (05.10.2009)

Jednoznačně nejlepší Svěrákův film, jen se obávám, že tohle Svěrák už nikdy netrumfne. Po dlouhé době návrat ke scénáristickým komediálním sci-fi úletům Svěráka staršího (Jáchyme, hoď ho do stroje, částečně Marečku, podejte mi pero). Má to vtip, má to filmařskou krásu, dobré herce a herečky, dobré zpracování, má to co říct, má to nějaký odkaz. Honzo, vzpamatuj se, a zkus se trochu vrátit ke svým začátkům. (18.12.2008)

Jak je možné, že divácky nejúspěšnější český film roku 1994 dneska už pomalu nikdo neviděl? Tady si Svěrák se svým postmodernismem dovolil na naše poměry trochu moc. A vůbec, i triky a kamera jsou špičkové a občas skoro šokují svojí světovostí. Jsem rád, že i v našich vodách se dají stále najít takové zatajované skvosty a bezvýrazný Forman a nepřechýlená husička tam nakonec docela dobře sedli. Paráda. (06.07.2022)