Jabberwocky
Réžia:
Jan ŠvankmajerScenár:
Jan ŠvankmajerKamera:
Boris BaromykinHudba:
Zdeněk LiškaVOD (1)
Obsahy(1)
Infantilní svět hraček a dětských her je v tomto dalším krátkometrážním animovaném počinu oživován "zevnitř", bez přítomnosti lidí. Film je imaginativní hrou, která znázorňuje emocionální podstatu dětství. (charlosina)
Recenzie (37)
Nerozumím tomu, ale bylo to skvělé! ()
+3* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak to abych byl sjel jeho filmografii. Žvahlav je animačně hodně povedený a i bez pochopení abstraktní poetiky básně Lewisa Carrolla se dá na to dívat. Ve spojení s ní má surrealismus smysl ;-) Dávám silnější 3 žvězdly ... [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Švankmajerovo animační blbnutí s pár skvělými nápady, ale velmi brzo mě přestalo zajímat... Buď je 14 minut moc, nebo se mi to netrefilo do noty. 3* ()
Pojmem surrealismus se u Švankmajera šermuje až neadekvátně často, zrovna tady je ale doopravdy na místě. Důvěrně známé předměty v nových, běžné logice se vymykajících vztazích a souvislostech. Jde o to, zda na tu hru přistoupíte, a pokud ano, nakolik vás právě tyto kombinace deštníků a šicích strojů na těchto konkrétních pitevních stolech osloví. Mě tak napůl. ()
Tady už nabírá genialita tvůrce na obrátkách, tolik originálních napadů jsem u něj v jednom krátkém snímku zatím neviděl. Konkuruje Piknik s Weismannem. ()
Ohňostroj nespútanej imaginácie! Nádhera! ()
Tentokrát Švankmajer animuje (jako vždy brilantně) hračky a motivy z Alenky v říši divů (ze které nám na úvod pustí těžce infantilní recitaci nejslavnější básničky), šílená, mírně černohumorná série infantilních scén s černými kočkami, cínovými vojáčky, rozpláclými a posléze rozplácávajícími panenkami, zavíracími noži, písankami a prasklinami ve zdi. Jestli to má být Švankmajerův pokus o návrat do dětství, tak se mu asi povedl, to nedokážu posoudit, ale mně to (přes samozřejmě perfektní animaci) oproti jeho jiným filmům nijak zvlášť nezaujalo. ()
Brutální pohrávání s hračkami, tak jak to umí jen Švankmajer. ()
Kdo by to byl řekl, že černé šaty ve skříni mohou působit tak smutně. Konec dětství = the end. ()
Je to prosté. Krátká kravinka, která nám má ukázat taje a kouzla dokonalého animovaného nebo dejme tomu stop-motion. To je splněno. Nicméně Švankmajer nikdy nebyl moje kafe. V podstatě žádní kafe, jelikož kafe nemám rád. Což tady se prolíná do naprosto ujetého, nesmyslného až hororového příběhu. Pokud toho bylo všechno záměrem, tak skvěle. Já viděl, to co jsem očekával. Dobrý trip. ()
Imagitívna machinácia s tancujúcimi šatami a Švankmajerovými opakujúcimi sa prvkami. Viac nepotrebujem. ()
Žvahlav je předmluvou k Alence a Alenka je jedním z nejsugestivnějších děl Jana Švankmajera. Musím říct, že Žvahlav je jeden z mých nejmilejších kousků v tvorbě JŠ. zvlášť ty mlsající panenky, ze kterých má člověk husí kůži jsou neodolatelné. ()
svankmajeruv styl je proste jedinecny ! ()
Tak toto bola riadna psychadelia! Som vlastne rada, ze sa uz nehravam. Asi by som sa nejaky cas bala priblizit k nim. Vizualne paradne na tu dobu. ()
Tak z tohoto filmečku koukal surrealismus jakýmkoliv možným místem. I přesto bych se na to znovu asi nepodíval. ()
V tomhle krátkém filmu jsem nehledala žádnou hlubší myšlenku, ale prostě jsem bavila pohledem na rozpohybované krásné staré dětské hračky, které ale nejsou zdaleka tak roztomilé, jak o nich většinou smýšlíme, ale - když je ponecháme samy sobě - právě naopak dokážou být až děsivě kruté. A černý kocour, který s děsivou pravidelností trestá každé zbloudění v bludišti - čeho vlastně? ()
Spolu s Alenkou pre mňa asi ten najstrašidelnejší film. Skvelé boli kocky, skladačky z papiera a bludisko (...alebo možno boli len najbližšie tomu môjmu detstvu...) ()