Četa
Platoon
Platoon
Réžia:
Oliver StoneScenár:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHudba:
Georges DelerueHrajú:
Charlie Sheen, Tom Berenger, Willem Dafoe, Forest Whitaker, Francesco Quinn, John C. McGinley, Richard Edson, Kevin Dillon, Reggie Johnson, Keith David (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Keď nováčik Taylor dorazí do pekla vietnamskej vojny, veľmi rýchlo zistí, že príslušníci jeho čaty nebojujú len proti príslušníkom Vietkongu, ale aj medzi sebou. Na jednej strane stojí nekompromisný a brutálny seržant Barnes, na druhej seržant Elias, ktorý sa napriek podmienkam, ktoré ho obklopujú, snaží uchovať si aspoň zvyšky ľudskosti. Taylorovi sa viac pozdáva Elias, spory však už čoskoro začnú nadobúdať nebezpečnú intenzitu...Oliver Stone vo svojom filme, ktorý bolo ocenený štyrmi Oscarmi, zúročil vlastné skúsenosti z vojny vo Vietname, v ktorej sám bojoval. (STV)
(viac)Recenzie (1 017)
Jsou mnohem lepší filmy o vietnamské válce, než Četa. Copollova "Apokalypsa" i Kubrickova "Olověná vesta", Irvinův "Hamburger Hill" i DePalmovy "Oběti války" Stoneovu Četu předčí. A sám Oliver Stone svou Četu o dost předběhl o tři roky později vynikajícím filmem Narozen 4. července, který vietnamskou válku líčí sice úplně jinak, ale o dost lépe. Četa není špatný film a bitvy v džungli jsou zde velmi dobře vyvedené, ale celkově podává vietnamskou válku velmi zjednodušeně a i příběh a zápletku bych řadil mezi ty primitivnější. ()
Oliver Stone toci vacsinou filmy s nadychom americkeho patrionizmu, no co sa mu podarilo tymto snimkom by sa dalo povedat - majstrovske dielo. Surovost pribehu nas strhne uz hned v uvode a myslienka o nezmyselnosti vojny na nas srsi pocas celeho filmu. Film nabity hereckymi velicinami kde si medzi inymi vyborne sekunduju Dafoe s Berengerom. Je jedno kde sa nachadzas ked mas problem, potrebujes ho vyriesit. Bohuzial v tomto pripade maju nezmieritelny rivali v rukach zbrane. Toto bol jeden z mala filmov americkej produkcie ktory sa dostal za rezimu u nas do kin. 99% ()
Stonův pohled na agónii ve Vietnamu boduje v psychologické rovině příběhu, ve vztahu Barnes - Elias a Taylor a ve vykreslování brutality tohoto válečného konfliktu, obecně pak každé války, který má tak zničující účinek na lidskou psychiku...Naopak překvapivě selhává při inscenaci bojových scén, které neumožňují divákovi identifikovaci se s postavami a jsou jen sledem "barevných efektů" bez větší vnitřní dramatičnosti. Tento nedostatek se pak bez příkras ukáže během závěrečného masakru, jehož přítomnost ve filmu navíc sráží závěrečnou Taylerovu volbu. Zarážející je také to, že vrchol filmu přichází zhruba ve 3/4.... ()
Dobře natočené válečné drama, výborně obsazené. Někteří vojáci se chovají opravdu hnusně a tu kulku jsem jim přál. ()
Moc nechápu, co ostatní na tom vidí. To, co je na "Četě" dobrý, je že je to hodně drsný válečný film, který (prý) věrohodně ukazuje jaká vietnamská válka skutečně byla. Ponurá atmosféra, téměř šokující scény zabíjení a mnoho detailů o hrozném životě vojáků opravdu přesvědčivě vytváří dojem, že válka je peklo. Ovšem "Četa" skoro nic jiného nenabízí. Pro mě je především problém v tom, že všechny postavy jsou jen nezajímavé standardní typy bez jakékoliv hloubky. Dialogy a Sheenova narace polopaticky dodávají divákovi informace, které Stone evidentně nemůže nijak ukázat vizuálně a často působí jako politické kázání nebo jako pokusy polopaticky říct divákovi co si má myslet. A celkově je film kompetentně natočený, ale ne nijak zvlášť zajímavě. Opravdu si myslím, že "Četa" je nejvíc přeceňovaný film všech dob od nejvíce přeceňovaného režiséra všech dob. ()
Klasika na poli válečných filmů. Škoda,že Ch.Sheen prochlastal úspěch z tohoto filmu až zpět k začátkům. Zde odvedl dokonalou práci. W. Dafoe nenahraditelný,zvlášt jeho smrt v kleče je nejemotivnější záběr filmu. Shrnuto podrženo - válečné drama se vším všudy. ()
Z trojice mojich oblubenych filmov z Vietnamskej vojny (Apocalypse Now,Full Metal Jacket a toto) je Platoon najemotivnejsi.Adagio for Strings je velmi silna hudba a dotvara obraz vojny a hlavne je dobre nacasovana.V celom filme je citit ze Oliver Stone je veteran z vojny,ten pocit ktory prevladal pri sledovani Platoonu chybal pri ostatnych spominanych filmoch. ()
Strohá a nesenzacechtivá syrovost mě překvapila. Mě překvapila příjemně a vůbec nesplnila mé očekávání, což je nanejvýš pozitivní věc. Upřímná a přímá. Herci hrají na plný koule. Dávkování je rovnoměrné. Začátek nebo konec?! Pořád je to zelené peklo a ďábel je všude kolem. ()
Film nabízí úžasné momenty realistických záběrů umocněných vynikající hudbou a na druhé straně také tiché sekvence s nicméně nezajímavými výjevy války. Naštěstí ke konci začnou úžasné momenty výrazně převládat až vše vyvrcholí dechberoucí přestřelkou. ()
Brilantně napsané charaktery, žádná falešná glorifikace amerického hrdiny, sonda do duše nováčka, který jako mávnutím proutku přichází o ideály a tváří v tvář realitě se staví po bok mužů, kteří se oprostili od všeho jiného a jejich jedinou starostí nyní je přežít 365 dní. Rozhodně nesouhlasím s názory, že je zde na první pohled jasné, kdo je ,,dobrý" a kdo ,,špatný", neboť v takovém pekle a při takovém psychickém vypětí se nelze divit v podstatě žádné reakci. Každý z nich se s danou situací vyrovnává po svém a i když to logicky vyústí v rozdělení na dva tábory, opravdu zde nejde o to, aby se divák rozhodoval, komu fandit. Další devizou jsou herecké výkony, Charlie Sheen si zde odbyl snad nejlepší roli kariéry. Willem Dafoe je jako obvykle vynikající, ale byl to nakonec Tom Berenger, který mě uvrhl v němý úžas - na jeho zjizveného, chladnokrevného seržanta Barnese nikdy nezapomenu a na určitou dobu se stal mou nejoblíbenější filmovou postavou vůbec (koho hlouběji zajímá jeho charakter a motivace, nechť si přečte znovelizovaný scénář Dala Dye). Za pozornost stojí i syrová kamera a slušnou katarzi si divák v závěru prožije za doprovodu Barberova Adagia. ()
A N O , takhle si lze představit novodobou válku /nebo agresi?/. Lidé, zmatení agitací jdou zachraňovat trpící a utlačované v jiných zemích. Většinou to jsou lidé z okraje společnosti, kteří nemají co ztratit, a jestli mají bojovat doma o přežití, nebo v cizině za žold, to po ně není tak důležité. Tam nebo tam mohou kdykoliv zahynout, ale pokud přežijí, mohou doufat v lepší život? A do tohoto pekla příjde dobrovolník ... Velmi sugestivně a realisticky natočený film, kterému jsem jeho děj téměř uvěřil, vynikající herecké výkony - proto u mne za 5. ()
Stone tam vtedy bol a je to na tom vidieť.................. jednoducho je to úderné, zaryje sa to pod kožu a spôsobuje to zimomriavky. Veľa iných vojnových filmov popri tomto vyzerajú ako deti hrajúce sa gumipuškami.................. Netreba to rozoberať, všetko tu už povedané bolo............... ()
Skvělý film, výborně obsazený a přesvědčivě zahraný (hlavě "hulicí" scéna xD) ()
I ti nejodolnější museli někdy ve Vietmanu zešílet. ()
Další válečnej film, kterej jsem prostě musela vidět. Nejen kvůli válce, ale taky proto, že se tu mihne můj oblíbenec Džoník (Lerner). Opravdu si tu jen „zaštěká“. A štěká dokonce vietnamsky (jestli to byla vietnamština nevím, protože na tržnici jsem nikdy napracovala). Škoda jen, že nedostal hlavní roli. Ale Sheenovi to taky šlo. Dafoeův ksicht sice moc nemusím (ani nevím vlastně proč), ale herec je to dobrej, uznávám. Z Olověné vesty jsem byla naprosto unešena a tak jsem byla celá žhavá, jak si s Vietnamem poradí tato četa. Poradila si velmi dobře, ale úplně jinak. Akce není hned od začátku, spíš až na konci a oproti Kubrickově podání se válka odehrává v džungli (ve FMJ ve městě). A taky jsem se tady moc nezasmála. Vlastně jen jednou: „Není nad pěknou píču.“ S tím se nedá nesouhlasit. :-) Tady je to podaný v takovým drsným smyslu, asi tak, jak jsem si tu válku představovala – vojáci znásilňují ženy, zabíjí civilisty, vypalují vesnice – prostě taková klasická americká pomoc Vietnamu. Navíc jsou věčně zhulení a vožralí – to se jeden nedivý, že dopadli tak, jak dopadli. ;-) Jasně, že to muselo být tvrdý (ale to každá válka). Já si teda nejsem vůbec jistá, jestli bych v bahně, dešti, s plnou polní, komárama, pijavicemi a mravencama usnula, ale když je člověk vyčerpanej, tak asi odpadne kdekoliv. Trošku mi teda vadilo, že ta největší svině – Sgt. Barnes (Tom Berenger) je samá jizva, jen aby působil drsně a bylo jasně ukázáno, že právě on je ten největší hajzl, ale to je jen detail. Všechno to vynahradila závěrečná bojová scéna. To byla pastva pro oči! Na Olověnou vestu tento film sice nemá, ale i tak jde o dílko více než zdařilé – s Džoníkovou podporou, samozřejmě :-) Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete ()
Tak na tento film jen tak nějak nezapomenu. Hlavně díky věrohodně podané válce ve Vietnamu a taky díky nádhernému soundtracku, který mi pořád zní v uších. Bylo znát, že pan režisér v té válce byl, protože dokázal výborně převést na plátno, jaké peklo to bylo. ... 10/10 ()
jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Takhle nějak podle mě vypadá válečné peklo.. ()
Po shlédnutí Čety jsem byl mírně v rozpacích. Nadšení z atmosféry, hereckých výkonů a hudby dost sráží černobílé dělení postav na dobré a zlé. Kubrickova Full Metal Jacket se mi líbila víc. Slabší 4* ()
Oliver Stone natočil realistický pohled z války z vietnamu, jehož hlavní roli hraje skvělý Charlie Sheen. Jen ten soundtrack by mohl být více nabytější, celkově jsem slyšel snad pouze jeden song, který doprovázel vše. Jen člověk, který to peklo ve Vietnamu prožil, může skutečně říci, jaké to tam bylo a myslím, že tento snímek zachycuje to hlavní, s čím se museli vojáci US "poprat". Těchto lidí si dokážu vážit a mají mojí úctu a myslim, že tento film by mohl ukázat, jaké je to být vojákem a vznést aby si lidé konečně začli těchto lidí také vážit.80%. ()
Kamarádka, která měla příležitost mluvit s americkými vojáky, kteří byli na jakémsi cvičení v Prostějově, mi vyprávěla, jak se na uvnitř stanu natáčelo propagační video, které mělo pomoci nahnat více amerických mladíků do náborových kempů. Američtí vojáci na otázku, proč se rozhodli odjet bojovat proti Tálibánu, odpovídali nejčastěji tak, jak to známe – jeli bojovat za mír, za svobodu, za demokracii a ideály s ní spojené. Poté, co se kameraman přístroj vypnul, vesměs všichni přiznali, že bojují pro prachy. --- V takové druhé světové válce a ve Vietnamu šlo o něco víc než jen o lokální konflikt, s kterým už si osmahlí šejkové nevěděli rady. Tehdy šlo o ideály, které jsou Spojeným státům vlastní a zakládá se na nich celé demokratické smýšlení dnešního světa - ukázat agresorovi, který otevřeně ohrožuje svobodu společnosti postavené na demokratických principech, že jsme ochotni a schopni se bránit. Hitler na to v roce 1939 šel o něco otevřeněji než v roce 1965 Severní Vietnam s Čínou a Sověty za zadkem, ale ne o moc. Jen tehdy vlálo o něco víc vlaječek a pronášelo se víc proslovů. --- Američtí hoši do války odcházeli s vidinou sebe, jak bojují za lepší svět, ochuzený o kníraté diktátory. Film Četa jsem si vychutnal z několika důvodů. Nejen jak věrně popisuje deziluzi a demoralizaci, s jakou se američtí kapitáni u svých kluků museli v džungli potýkat, když papaláši ve Washingtonu vydávali strašně nešikovné rozkazy, které vedly k obrovským ztrátám finančním a ještě větším ztrátám na životech. Kupa šikmookých povstalců tehdy zatlačila nejsilnější armádu na světě do prekérní situace, která nakonec vyústila barbarským vypálením Saigonu severovietnamci. --- Je tu však ještě jedna věc, díky které si Čety vážím. Jako jedna z mála válečných snímků tuším velmi věrně popisuje duševní proces, s jakým se drtivá většina vojáků během svého působení na bojišti setká. Vesměs všichni váleční veteráni se shodují na tom, že v ozbrojeném střetu jakékoliv ideály a přesvědčení (snad kromě náboženství) naprosto ustupují pudům a že se člověk při boji podobá spíše zvířeti. Že vám to přijde pochopitelné a normální? Od té doby, co se první poloopice naučila chodit po dvou, udělalo lidstvo nesmírný pokrok. Zvířata, od kterých se člověk liší a svým intelektem ostře distancuje (až na vegetariány a takové ty poblázněnce, kteří navrhují, že by se měl ustanovit zvířecí parlament), udělala pokrok pramalý. Za tu dobu člověk postavil pyramidy, objevil Boha, vynalezl kolo, naučil se létat, likvidovat nepřítele na dálku a ničit celé kontinenty. Objevil hudbu, kulturu, naučil se číst, psát a zpívat. Ustanovil několik druhů vlád, škol, zrušil otroctví, objevil demokracii. Působivé, že? Jsou to ideály, za které je čest bojovat. A přesto v jediném okamžiku, kdy spatří bělmo očí nepřítele, na veškerá svá přesvědčení člověk zapomíná a stará se jen o to, jak nepřítele napíchnout na klacek. --- Nejedná se o jedinou věc, která mne v rámci člověčí slabosti děsí. Například asi všechno, za co bojujete, odvoláte, pokud vás někdo vyhladoví. Výjimkou jsou někteří světci a pár skalních fanoušků baseballu. Řeklo by se – taková primitivní záležitost. Potřeba jíst. Nebo třeba trvalá nepřízeň počasí. A dostane na kolena celou civilizaci, všechno, na čem si osvícený tvor zván člověk zakládá. Tehdy budou veškerá přesvědčení, vynálezy a názory zadupány do bláta. Vám to nepřijde děsivé? () (menej) (viac)