Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Majští indiáni z jedné vesnice už jsou unaveni z toho, že jsou neustále bráni pouze jako nádeníci, a tak se organizují za účelem zlepšit svoji životní úroveň. Guatemalská armáda odhalí jejich plány a proto celou vesnici zničí. Dospívajícím sourozencům se podaří uniknout masakru. Jako jedinou šanci si stanoví "dostat se na sever", tedy do USA. Vydávají se na dlouhou a složitou cestu přes Mexiko, aniž by vlastně věděli, co budou dělat, až do "země neomezených možností" dorazí. (Morien)

(viac)

Recenzie (22)

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

[3,5*]     "Show me exactly where you are from." "What the fuck? What's this fucking thing you're showing me? What the fuck are you talking about?" "Well he sounds like a Mexican to me."     Pri mojich filmových potulkách som opäť raz zavítal do odľahlého a mne takmer neznámeho kúta Zeme, ktorým je tentokrát Guatemala. A treba podotknúť, že som sa dostal na miesto ohromne atraktívne, podmanivo pretkané mayskou kultúrou (hudba, krásne pestrofarebné oblečenie) a mystickou atmosférou dávnej civilizácie. Dráma dvoch mayských súrodencov Enriqueho a Rosy, zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, prechádza troma fázami, ktoré sa od seba významne odlišujú - krajinou, farebnou štylizáciou a hlavne svojou atmosférou (v podstate aj žánrom). Na skoro až rozprávkovo dobrodružnej ceste Enriqueho a Rosy na vysnívaný "Sever" je to najskôr do zelena ladená Guatemala (thriller s bojom o holý život), potom žltohnedé Mexiko (road-movie dobrodružstvo) a napokon do modra sfarbené USA (sociálna dráma). Film sa venuje téme ilegálneho prisťahovalectva do USA, pričom prisťahovalcov vykresľuje ako ľudské bytosti so svojimi citmi a snami. Ukazuje kontrast medzi idealizovanými predstavami o blahobyte a neutešenou realitou ťažko sa pretĺkajúcich imigrantov. Americký sen sa proste môže veľmi ľahko zmeniť na nočnú moru. Hoci film nemá zrovna optimistické vyznenie (jeho nálada je často dosť skľučujúca), potešilo ma, že sa v ňom našlo miesto aj na celkom vydarený odľahčujúci humor (najviac ma pobavil ten návod, ako sa má človek vyjadrovať, aby bol považovaný za Mexičana - viď citát na začiatku).     "In our own land, we have no home. They want to kill us... . In Mexico, there is only poverty. We can't make a home there either. And here in the north, we aren't accepted. When will we find a home, Enrique? Maybe when we die, we'll find a home." ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Silný příběh je prostě silný příběh, a když je ještě skvěle zahraný a dobře natočený, tak se z toho stává jednoduše skvělý film. Tady vůbec nevadí, že se mluví španělsky. Vlastně by ani nevadilo, kdybyste neměli titulky. Ti herci jsou tak skvělý a ten příběh tak krutě krásně dojemný, že zamáčknete na konci slzu a pak si jen povzdechnete, že tak to prostě je. ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Čím větší je touha po zlepšení osudu, tím víc překážek se staví do cesty (karmický zákon) - a nakonec: je to, čeho jsme dosáhli oním vytouženým cílem? Nezaměnili jsme jen otáčející se hlavu míchačky na beton za otáčející se vodní kolo (poselství filmu?)? A horský potok za kapající kohoutek a splach záchodu? Ovšem, je to složitější. Potomci Mayů prostě utíkají ze země, kde je zřejmě dosud vypsána odměna za indiánský skalp. Námitka (viz též Pedestrian): film je příliš emocionálně vypjatý. ()

StaryMech 

všetky recenzie používateľa

Kritici si v "Severu" valnou většinou libovali - psalo se o prvním nezávislém americkém eposu, nejlepším filmu, jaký kdy byl na téma ilegální imigrace v Americe natočen, "Hroznech hněvu" pro naši dobu ... Vyskytlo se ovšem i pár šťourů, již zpochybňovali nejen uměleckou hodnotu díla, nýbrž i ušlechtilé úmysly tvůrců. K druhému se sotva mohu vyjádřit, k prvnímu - jako koneckonců vždy - jen z ryze osobního, amatérského pohledu. Nuže : závažné téma se stalo jádrem nezralé směsice vypočítavě jímavého melodramatu, obecenstvu z titulního Severu blízkých vzrušujících efektů (včetně oněch nadbytečných zvukových) a realistické kresby prostředí. Průměrně zahrané postavy (na ose od božích mayských prosťáčků přes Mexičany, vykazující svoji kulturní pokročilost směrem k Severu v první řadě jazykem nemocným vulgarismy, až po shovívavé karikatury platbyschopných bledých tváří) jsou stejně ploché a vzorečkovité jako líčení cesty do země snů, divně sestříhané a plné scénáristických volných konců, na ostří hnaných nadsázek, kontrastů a symbolů, ale i (občas chtěně ?) prostého humoru a soucitu. Sečteno, podtrženo : dílo spíš historicky než umělecky významné. ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,MÁŠ PRAVDU, ROSITO. MUSÍME ZŮSTAT SPOLU. A ROZHODNĚ NEUMŘEME. PRÁVĚ NAOPAK, BUDEME ŽÍT! TAM NA SEVERU, TAM UŽ SE K NÁM TAKHLE CHOVAT NEBUDOU. VYDĚLÁME TAM SPOUSTU PENĚZ. A BUDEME MÍT VŠECHNO, CO JSME KDY CHTĚLI. PAK SE SEM JEDNOHO DNE VRÁTÍME....“ /// Tož nebudem si nic nalhávat – filmařsky z toho slabšího soudku, aneb zub času zahlodal. Ale kdo by řešil herce, když má před sebou cestu na sever … (tak to budeš chlapče potřebovat prachy, kliku a pořádný koule), páč všude je prej umřít lepší než tady doma (tam u nich vole!). Příběh dobrej. Vo tom žádná. Jen by mu prospělo trochu švihu. Zmenšila by se stopáž… jak říkám, neuškodilo. Víc než nějaká poetika americkýho snu se řeší její nebezpečí – ale tak to tam na severu chodí. Takže soucit vod Američanů asi nečekejte. Nebo jo? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem indián a chystám se zdrhnout ,,na sever“. (Bacha kámo, Chánov prej má to nejlepší za sebou…) 2.) Sním si vo tom americkým (německým, anglickým) snu. 3.) Thx za titule ,,TomStrom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Zaujímavosti (1)

  • 1. cena na Montréal World Film Festival 1986. (d-fens)

Reklama

Reklama