Takí normálni zabijaci

Film je srovnáván s Tarantinovkami, ať již po právu či nespravedlivě. Skutečnost je taková, že otcem podobných filmových zpracování je právě slovutný Quentin, který na tomto charakteristickém stylu umění postavil kariéru. A tak je logické, že když se o něco podobného rozhodne uhlazený Oliver Stone, vyslouží si srovnávání ve velkém. A jakpak by takové srovnání mohlo dopadnout, že? On je to vcelku dobrý pokus, tento zabijácký příběh lásky, ale záhadou mi trochu zůstává, o co že to ten pokus vlastně je. O sdělení světu, že superstar může být i zločinec? Inu, dobrá. Mně však již k tomuto poznání stačili pánové Zodiac, Hannibal, Al Capone, Kájínek a další... (03.07.2011)

"Tyhle dvě zrůdy jsou chodícím důkazem toho, že tenhle režim je skutečně na hovno." Tak pod to se podepíšu, protože svět, ve kterým má pachatel větší práva než oběť, mi připadá poněkud zvrácenej. Nicméně tady jde o vraždy, tak si je pojďme užít. Mickey a Mallory to totiž vzali za ten zábavnější konec a i já, rozenej pacifista, jsem měl chvílemi chuť někoho si jen tak odprásknout. To patrně není dobře z hlediska morálního, ale je to výtečně z hlediska filmovýho, protože mě ten film zkrátka dostal. (19.04.2022)

Proste odpad. Nič viac. Takto to dopadne ak nejaký áčkový intelektuál sa chce hrať na béčkara a ide citovať a parodovať "podradné žánre", ktoré pravdaže nepozná. Využíva tie najjednoduchšie filtre a nasvietenia, aby dosiahol ním vysnívanú psychedeliu. Pán Stone, počas vietnamskej vojny ste vycucali málo malých papierikov na to, aby ste dokázali nakrútiť psychedeliu. To, čo si pod tým predstavuje Stone je niekde na úrovni polnočných erotických filmov (lacná televízna kamera, zelený filter, modrý filter ...). Najhoršie sú čiernobiele zábery - myslím si, že Stoneovi by niekto mal vysvetliť, že ak chce nakrúcať čiernobielo, mal by sa viac natrápiť s nasvietením. A herci? Bože, otrasné. Tommy Lee Jones podáva najhorší herecký výkon kariéry (ešte horší než v Batman Forever) a ostatní na tom nie sú o nič lepšie. Such a crap. (27.12.2006)

Násilí a média mohou klidně fungovat samostatně, ale když se dají dohromady, hned jim jde práce líp od ruky... Stoneova masturbační montáž animace, zadních projekcí, videonahrávek, předních projekcí, prostřihů a bůhví čeho ještě na téma hledání hranice, kde v moderní Americe začíná humor v oblasti úzkého spojenectví zločinu a masmédií. Snaha udělat si legraci ze systému, z pojmů jako spravedlnost a správnost či konceptu, jenž předpokládá, že existuje dobrá a špatná cesta, nic mezí tím. Sám levicový prudič Oliver tvrdí, že náplní jeho filmu je hlavně násilí a nemůžeme v něm hledat nějaký apel. Má pravdu, krom soundtracku a Sizemoreova Scagnettiho na mě nijak neapeloval… A pro ty, co za tím vidí Tarantina, mám tohle: „Nemusíte se bát, že ve filmu poznáte mou práci. To celé je záležitost Olivera Stonea. Z filmu je to hodně poznat, takže kdo ho má rád, ocení i film. Ty, kterým se to nelíbí, budu mít rád zase já.“ Toliko citace šílence z videopůjčovny, který ostatně tvrdí, že by byl radši, kdyby mu Stone jeho scénář ukradl.. (03.02.2015)

Hodně hustá záležitost, která rozhodně zaujme tématy a zdánlivě nekontrolovanou formální přeplácaností. Jde především o (zatraceně divokou) satirickou reflexi naší doby, utvářené z velké části médii, které se honí za senzacemi všeho druhu a jejichž (ne)morální vliv na společnost je v podstatě neomezený. Ze začátku jsem jen nevěřícně kroutil hlavou (dokonce jsem chvíli uvažoval i o odpadu!), postupem času jsem si ale na ten neuvěřitelný gejzír ujetostí a násilí celkem zvykl a poslední - totálně nářezovou - půlhodinu už jsem si vyloženě vychutnával. Kdyby se Stone dokázal aspoň trochu krotit, mohlo být mé hodnocení možná ještě vyšší. Epileptický střih, anti-statická kamera, střídání barevných a černobílých kamerových filtrů, animace a další audiovizuální šílenosti jsou sice fajn, ale když jste jimi krmeni od začátku do konce, může se stát, že vás to časem trochu omrzí... 80 % (18.05.2006)