Takí normálni zabijaci

Geniální snímek, který může natočit jen Oliver Stone. Je pravda, že je celkem těžko stravitelné krvavé maso... Bez jakýchkoliv pravidel, které běží, běží a my se na něj stále tupě díváme. Film, který nám ukazuje vztah mezi televizí a lidmi. Kdy televize je jako manipulační prostředek a lidé se na něj tupě dívají. Ukázka toho co dokáží média a o co jim jde. Vrahové, kteří mají podobné dětství. Ona zneužívána, on mlácen. Opravdu to není žádná sladká pohádka. Když se potkají zjistí, že jsou jeden pro druhého stvořeni. A začíná “love story“ s trochou mrtvol, pár vystřelenými kulkami, tancováním a i nějakým tím znásilněním. Docela krutá jízda ukazující masové vrahy, cyklisty a i jejich “pravdu“ v podobě závěrečného interview. Stoneova vize v nejlepším možném podání. Ukázky z televize běžící na okně v motelu,černobílé prostřihy, humor(hlavně vložka s dětstvím Mallory, kdy lidé tleskají naprosto každé urážce jen škoda, že Stone neukázal kousek studia a v něm svítící tabulku s nápisem :“Aplaus“ J), ukázky ankety mezi mladými a jejich naprosté unešení z dvojice masových vrahů. Interview v přímém přenosu je skvěle napsané a po pár minutách i pan redaktor lehce propadne možnosti zabíjet. Naprosto úžasně ukázaná média, vrahové, svět a poměry v něm. Lidi jsou jen tupě zírající postavy nechávající svůj pohled na pohybujících se postavičkách v malé krabičce jménem TV. A tenhle klip je zatraceně božskej. Ještě, že Bůh stvořil televizi :)) (18.06.2004)

Neuvěřitelná videoklipová slátanina, nebo do detailu promyšlená satira? Dobrý, anebo špatný film? Takové normální zabijáky lze těžko někam jednoznačně zařadit. Snaží se tvářit jako brutální moralita na téma medializace násilí, i když ho sami medializují. Zmatené prostřihy na různé morbidní výjevy mají nejspíš upomínat na Mechanický pomeranč, ale Kubrickův film nás nechal udělat si vlastní názor, zatímco film „amerického černého svědomí“ podsunuje předžvýkané myšlenky. Navíc neuvěřitelně zjednodušené. Má to taky něco z Tarantina (i když kdo ví, kolika úpravami jeho scénář prošel) a vězeňská vzpoura je natočená vcelku věrohodně, avšak, chtěl-li Stone tímto dílem skutečně něco sdělit světu, musel by se vyvarovat až trapné povrchnosti. Dát si pár šlehů z trávy a zhlédnout večerní zprávy, to vyjde přibližně na stejno. 60% Zajímavé komentáře: zputnik, Superpero, JohnnyD, Triple H, plagjoklas (01.08.2005)

Roztržité, zmatené, zběsilé a roztodivné. Totální chaos ve všem. Především první polovinu. Na tento styl zpracování jsem si po celý film nemohla přivyknout, a když už se tak začalo dít, film se přehoupl do druhé, lehce ustálenější, přesto však zcela pořád šílené části. Celý snímek, zvláště, již výše zmiňovaná, jeho první polovina, je prokládán bizarními a potrhlými výjevy, které v podstatě úspěšně zastiňují nijak zvláště originální obsahovou stránku. Ve spojení s tradičně osobitou a originální kamerou Roberta Richardsona vytvářejí ze zdánlivě obyčejného příběhu vskutku působivou a bláznivou jízdu. Dva hlavní maniaky skvěle ztvárnili Woody Harrelson a sympatická kočanda Juliette Lewis. Napadlo mne, jak by film vyzněl, pokud by zůstala zachována hlavní dějová linie, ale byl by zpracován poněkud klidněji a rozvážněji. Nejspíš není příliš na místě klást si tuto otázku k filmu, k němuž stvořil scénář šílenec Tarantino a mluvit přitom o klidu:) Můj zájem však vzbudila informace v zajímavostech, kde se uvádí, že scénář byl přepsán na základě rozhodnutí produkce. Jaký by byl výsledek, pokud by se režijních otěží chopil sám Quentin? A jaký by byl v případě, kdyby se jich chopil Quentin se svým nezměněným scénářem v ruce? Líbilo se mi to. A docela dost. Ale... (15.08.2010)

Quentin Tarantino: „I hate that f-----g movie. If you like my stuff, don't watch that movie.“ Stone len využíva toho, že postmoderná éra stiera nielen hranice medzi vysokým a nízkym, ale i dobrým a zlým, a navráva si, že nikto nemôže nazvať jeho film sračkou. Ale môže. Pretože všetky tie pokusy o mediálnu satiru a spoločenskú reflexiu sú povrchné a plytké. Pretože štýl robí z filmu totožný produkt, aký kritizuje. Ak si ho človek užíva, znamená to, že využíva totožných postupov pre svoj divácky úspech. Navyše je tá prepálená eklektická forma neuveriteľne otravná, trápna a nudná (druhá polovica je na tom o kúsok lepšie). (01.10.2013)

Není se co divit, že film vzbudil silné kontroverze. Oliver Stone si zde s určitou nadsázkou libuje v bezduchém zabíjení a doslova se vyžívá v krvi. Tím trochu fušuje do řemesla Tarantinovi (Otázka jak moc zase on ovlivnil scénář). Jak by řekla Honey Bunny „Vystřílet všechny až do posledního kreténa!!!“ Stone se to snaží udělat podobně, ale nemá to ten drive, co Tarantinovy filmy. Akční sekvence jsou spíš nudné a stylové dialogy chybí. Stone se snaží sílu dialogů nahradit řečí barev a světla. Jde ale spíš o chvilkové záchvěvy originality na pozadí chladně odměřeného příběhu, který je společenskou satirou na téma sériových vrahů a vlivu sdělovacích prostředků na veřejnost. Na tu část veřejnosti, pro kterou je Manson a jiní miláčkem a uznávanou celebritou. A jak to bývá u správné satiry, forma vítězí nad obsahem. Komu se zdejší forma líbila, viděl skvělý a výjimečný film. Bohužel nepatřím do této kategorie. Jen ten Tommy Lee mě bavil. Na tyhle psychouše měl vždycky talent. 55%. (02.10.2016)