Narodený 4. júla

Je mi téměř jedno, jakého je Stone přesvědčení, ale o "své víře" přesvědčí jako filmař kohokoli. Kdyby takhle "přesvědčovat" uměl třeba Spielberg.... Nejsem Američan, abych tohle drama asi plně docenil, vroucně bych si přál nějakého režiséra, který se podobně "naveze" do našeho národního svědomí, byť ne nezaujatě. Ale shodou okolností jsem tenhle film viděl bezprostředně po posledních dvou epizodách "Band of Brothers" a ono "Why we Fight" se tak odráželo mnohem, mnohem silněji. (22.10.2005)

Oliver Stone je opravdu mimořádný člověk a jsem rád, že se stal filmařem a ne třeba kominíkem. Jako kominík by maximálně vymetal ženám komíny. Jako filmař však vymetá politickou scénu. Jeho filmy podávají zprávu tak blízkou skutečnosti, jak je to jen ve filmech možné. Opravdu hodně jej za jeho přínos uznávám. Opět úžasná výpověď o válce ve Vietnamu. Slovo "výpověď" bych si přál ztučnit a podtrhnout, protože je v tomto případě opravdu na místě. Zatímco ostatní filmaři rádi točí o této válce tak rádi pouze z jednoho úhlu pohledu. Většinou se mluví o úžasnosti americké armády a nekonečné odvaze mužů, kteří šlo položit život pro dobrou věc a krásné zítřky. Slovo odvaha by ovšem měla vždy doprovázet i slova jako hloupost a manipulace. Nelze zpochybnit, že účast v podobné válce si žádá odvahu, ale ta by u každého jedince, který netrpí sebevražednými sklony, měla být vyvážena zdravým rozumem. Je opravdu odporné, že za politické a ekonomické zájmy pár lidí nahoře musí platit svými životy nevinní lidé. A tohle se děje dodnes. Není náhodou, že válka ve Vietnamu je dodnes v USA snad nejvíce tabuizovaným tématem, o kterém se mluví s maximální opatrností a samozřejmě i na školách se vyučuje pouze upravená verze pravdy. Z filmového hlediska je strašná škoda, že v době výběru hlavního herce vznikly diváky milované filmy Rain Man a Top Gun. Jsem přesvědčen, že právě proto sáhl Oliver Stone po, v té době, mimořádně oblíbeném herci při obsazení klíčové role ve filmu. I když uznávám, že Tom Cruise zde předvedl svůj, naprosto jednoznačně, životní výkon, ke kterému už se nikdy ani vzdáleně nepřiblížil (zřejmě proto nominace na Oscara), tak zůstává pravdou, že je naprosto příšerný herec, který by měl zůstávat vyloženě jen u filmů, kde je herecký výkon až druhořadá věc. Zde bohužel Tom Cruise výrazně srazil snímek z pozice, kde jinak mohl bezpečně být. Spousta opravdu silných momentů vyzněla do prázdna, což je nekonečná škoda. Přesto oceňuji obrovsky silnou výpověď snímku a naprosto božskou hudbu Johna Williamse, při které mi s chirurgickou přesností spolehlivě naběhla husí kůže, kdykoli se rozezněla. Ten člověk je genius. Cítil jsem v tom trošku inspiraci z E.T. Každopádně Oliver Stone tímto filmem jednoznačně potvrdil, že je člověk s opravdu mimořádným politickým přehledem, který se dokáže dívat na skutečnost (nemusíme končit jen u amerických dějin) opravdu úžasně širokým a objektivním pohledem a především má opravdu mimořádný talent na to, aby tento svůj pohled dokázal během krátkého času a v dostatečně atraktivní formě představit divákům. Tohle umí málokdo. Horní hranice třech hvězdiček. (01.05.2019)

Na Stoneho velkolepé, což se dá čekat a taky hodně protiválečné, což u tohohle filmu zas tolik nefunguje jako u jinejch. Ono možná jde o to, že se na otázku válka obrací trošičku z jiného hlediska, z hlediska, ke kterému se každý film neodváží ani podívat, a to je z pohledu vojáka a jeho návratu zpátky na zem do svého rodného města. Podle mě to ale zase není natolik silné jako přímé záběry na psychicky narušeného vojáka ve válce, kterému právě střepina utrhla ruku, nebo z trošku lidštějšího pohledu divák sleduje, jak jeho utrpení končí pod tíhou fetu. To v tomhle filmu není, tady se spíše bojuje za právo jednotlivce ve válce a víc se sleduje psychika narušeného člověka po návratu domů, což určitě není na škodu a určitě se na to dobře kouká, jen to není tak nábojné. Oliver Stone tomu určitě dodal hodně, mladý Tom Cruise, který ve filmu víc najezdí než nachodí taky ukázal, proč není zas tak špatný herec, i když zas tak úchvatně s taky nepřeved a já nakonec po skončení filmu vyšel s tím, že to je tak trošku reklama na květinové děti, ale taky chápu proč to vzniklo, a že všechno na světě má svůj řád. (12.03.2009)

Ano, tahle Stoneova vzpomínka na Vietnam se konečně povedla. Na to, aby hrůzy války zachytil v Četě, potřeboval kolem dvou hodin filmu (a výsledek - nic moc), zatímco tady mu v Asii stačí pobýt nějakých dvacet minut a ve zbytku se věnovat tomu, co se děje v Americe, jejím proměnám a proměně hlavního hrdiny i ostatních postav. Narozen 4. července je setsakra působivý příběh, v první řadě díky Tomu Cruisovi, který hraje jako o život a je skvělý v každé poloze, v řadě druhé díky režii a v řadě třetí díky nádherné, k slzám dohánějící hudbě Johna Williamse. JFK nepřekonán, ale je to těsné. (25.08.2012)

Stone tne do živého. Části z Vietnamu jsou špičkové, ale skutečné peklo začne až po návratu z něj. Kovic, který zpočátku působí jako typický, tupý americký panák dostává hloubku v přímém přenosu. Cruise ho hraje skvěle. Divák v něm vidí tu prázdnotu a to je možná to nejděsivější. Horší než smrt je jedině prokletí. (25.11.2011)