Nebe

Takhle. Mám trochu špatný pocit, že se mi to až tak nelíbilo. Ale fakt jsem čekal, že to bude víc tepání do Číny jako takové, že Etzler bude hodinu mluvit o tom jak je to tam všechno na hov.o, ale místo toho je to příběh o sirotčinci, který žije (stejně teda jako jiné v číně) z darů a vlastně je jedinou záchranou pro postižené a osiřelé děti. 6/10 (27.08.2023)

Odporný režim, komunistická ideologie spojená s maximálně bezohledným kapitalismem. Mohou cestovat, když na to mají. Na rozdíl od našich soudruhů, kteří drželi našince na krátké uzdě, ale za to jim dali najíst a trochu krotké zábavy. Čínští soudruzi vypěstovali neskutečný prostor pro dravce, kteří umí přizpůsobit režimu. Takto vypadá divoký kapitalismus, který nevyžaduje hodnoty, ale poslušnost. Sobecká společnost bez zájmu o druhé, o společné dobro. Pravý opakem je svět sirotčince, o který pečují řeholní sestry. Ne, toto nemůže skončit dobře. Díky za představení této tváře čínského světa. (18.06.2021)

Většinou vyhledávám dokumenty za účelem rozšíření vlastního obzoru. Tenhle dokumentární film je jiný, nepředává kvanta informací, předává emoce a donutí k zamyšlení. Hltala jsem každý záběr a sledovala s úctou, zděšením a s vděčností za to, kde žiju. V prostředí prázdného sálu kina jsem měla pocit, jako by pan Etzler promlouval jen ke mě a o to to bylo silnější. Věřím, že snad každý má nějaké základní informace o Číně a dokáže si představit systém, který je tam nastavený. Dokument se obecné problematiky Číny dotýká jen letmo, což je za mě škoda, protože bych v tom kině klidně seděla o pár hodin dýl. Středobodem filmu je sirotčinec vedený ženami s velkým srdcem, které pro něj obětovaly celé své životy a tvoří s dětmi jednu velkou rodinu. Upřímně, tolik štěstí, jako bylo na tvářích obyvatel sirotčince jsem už dlouho neviděla. V kontrastu jsou pak ukázány záběry ze státních sirotčinců, kde děti ani slovo štěstí neznají. Nedokážu moc popsat, jak mě na konci zasáhla zpráva, že byl tento chudý a přesto štěstím a láskou oplývající sirotčinec vedený více jak 30 let zestátněn a jeho obyvatelé byli přerozděleni do oněch státních sirotčinců. Nechci si ani domýšlet, co se s nimi stalo. Bylo to silný kafe a jen kapka v moři všech hrůz, které se v téhle zvrácené zemi odehrávají. S informacemi, které Etzler o Číně určitě za ty roky života tam má, by mohl vydat desítky celovečerních dokumentů a rozhodně bych šla na každý z nich. (21.06.2021)

Silný a smutný dokument. Stinná stránka prosperující a jinak nádherné země Číny. Jenže každá civilizace a velmoc má bohužel svá negativa. V dokumentu mi především chybí odpověď, co s tím chcete dělat? Vyvolat nenávist vůči Číně je totiž chybou. A nechce tu lhostejnost v lidech spíš příroda, když Čína má 1,4 miliardy obyvatel, je pravděpodobné, že někdo trpí. Za ten projev lidskosti dokument oceňuji vysoko. (06.11.2022)

Politický komentář a taková prodloužená etzlerovská reportáž o katolickém ostrově s hluboce lidskými hodnotami uprostřed odporného a zrůdného komunistického režimu, který společnost nejen svazuje, zároveň ji, zdá se, degeneruje. Střední a východní Evropa o tom ví také své - ta o tom naštěstí už může točit filmy. (12.09.2022)